V každé etapě lidských dějin bylo zlato považováno za nejspolehlivější úložiště kapitálových rezerv, nikdy to ale neplatilo víc než v časech propastných finančních krizí. Na vrcholu středověku, v období tíživého nedostatku finančních prostředků na vedení obranné války proti "pohanským" Maurům, pověřila Jeho katolická Veličenstva Ferdinand Aragonský a Isabela Kastilská svého poddaného Kryštofa Kolumba, aby doplul neprobádanou západní cestou do Indie a navázal přerušené obchodní styky se zeměmi "vzácného koření a velejemného hedvábí". Jak všichni dobře víme, Kolumbus do západní Indie nedoplul. Namísto toho přistává u východních břehů Nového světa. Tam se setkává s tlupami polonahých domorodců, kteří neoplývají ničím, co by nově příchozí mohli proměnit v tolik potřebný likvidní kapitál.

A tak vyrážejí oddíly conquistadorů hluboko do vnitrozemí, aby objevily nové El Dorado. Dobyvatelé narážejí na rozvinuté civilizace, které si budovaly úchvatná kamenná města, disponovaly vlastním sofistikovaným písemnictvím a do té doby nevídanými astronomickými znalostmi. Především ale měly zlato. Ve jménu tohoto vysoce žádaného kovu byly celé tyto národy vyhlazeny a jejich impozantní města proměněna v ruiny. Tam, kde nestačila kombinace železa a střelného prachu, dokonaly dílo zkázy mikroby. Takto byly tisícileté civilizace navždy vymazány z povrchu země a jejich potomci degradováni na úroveň jejich pobřežních krajanů. Evropští vetřelci získali kýžený zdroj bohatství a Španělsko se na nějakou dobu stalo nejmocnější evropskou velmocí. Jeho sláva ale neměla dlouhého trvání. Anglie, v níž mezitím došlo k bouřlivému rozvoji finančního kapitálu, nedlouho poté vystřídala Španělsko v pozici světového hegemona a po porážce španělské námořní flotily v Lamanšském průlivu roku 1588 byl osud kdysi neporazitelné říše zpečetěn.

Spoléhají-li se dnes kormidelníci světového finančního kapitálu na trezory naplněné zlatými cihlami, chovají se jako kormidelníci španělských galeon, kteří se v marné naději, že zachrání své impérium před neodvratným úpadkem, plavili přes rozbouřené vody Atlantiku, aby položili k nohám svého vladaře zlato uloupené bezbranným Indiánům. A stejně jako oni doufají i jejich moderní protějšky ve věčné trvání svých říší. Na rozdíl od nich však rádi zapomínají, že rozbouřené vody globálních finančních trhů jsou bezedné a pevná zem je v nedohlednu.