To ve Švédsku, mé nerodné vlasti, na přelomu roku nejzkušenější člen tamní vlády Carl Bildt zmínil možnost severské bezpečnostní spolupráce (jakési paralely Atlantické aliance NATO) a v Bruselu, neřku-li v USA, si toho ani nevšimli. Tak to alespoň prostřednictvím Britských listů oznámím naši vojenské kontrašpionáži, Radě obrany státu a vůbec českým spoluobčanům. Radar proti raketám ze severu bude třebas přijatelnější než z jihu, či z Dálného východu? I když – kdoví – ta severská aliance by se měla opírat také o Finsko a především Norsko, jež je zakládajícím a spolehlivým členem NATO. Dosud jsem zaznamenal pouze reakce z Finska, kde se o věci v úvodníku rozepsal deník Satakunnan Kansas, také provinční (což je zřejmě v globalizovaném světě důkazem významu), s nákladem 55 000 výtisků.

Ze Švédska do Finska lze přejít hranicí, jež byla pomyslná dávno před Schengenem a velká část finských občanů švédsky rozumí. Informaci provinčních novin převzaly největší finský list Helsingin Sanomat a posléze i vlivný švédskojazyčný Hufvudstadsbladet. Zvěst se rozšířila jako fáma podle latinského přísloví. Hovoří – a hlavně píše – se už o možnosti připojení Polska a pobaltských států, což by pak vydalo na pobaltský svazek, možnou alternativu (ne-li hned náhradu, či konkurenci, dodávám) NATO. Někteří ve Finsku dokonce hovoří o návratu velmocenského období Švédska (kdy Finsko bylo jeho součástí). Tak daleko bych se sám myslet neodvážil – bůhví co by se mi mohlo stát, jsem pouze naturalizovaný.

Hufvudstadsbladet ovšem, poněkud opožděně ale přece, píše o alternativě NATO a cituje některé domácí politické reakce. Paní prezidentka Tarja Halonen (dříve ministryně zahraničí jako nyní Carl Bildt) údajně byla potěšena, že Bildt považuje nordické země za důležitější než nějakou jinou obrannou alianci (NATO?) a předseda zahraničního výboru parlamentu Salolainen měl konstatovat, že když je cesta do NATO ucpaná, lze jít tímto směrem. Předseda finské vlády Matti Vanhanen naproti tomu odmítá představu, že by severská bezpečnostní spolupráce měla být nějakou náhražkou NATO. Podle Hufvudstadsbladetu by se ale nordicko-baltická spolupráce struktur NATO nezbytně dotýkala. To je hluboká logika, když Polsko i baltické státy členy NATO jsou. Dosud se k věci neráčily vyjádřit, já už ale přemýšlím, jak to nakonec dopadne s již dohodnutými hlídkami pronajatých českých Gripenů (švédské výroby) v Pobaltí?

Politici v mém nerodném Švédsku se v poslední době činí. Nedávno musela odstoupit nejbližší spolupracovnice premiéra Reinfeldta Ulrica Schenström poté, co se objevila její fotografie, jak se v jistém nočním podniku líbá se známým politickým novinářem. Švédsko není žádná moralizující země, ostatně nikdo neprokázal, že by mezi líbajícími se existoval nějaký vztah. A i kdyby, to by snad ani nevadilo. Ale líbající novinář prozradil, že Ulrica také pila (což je ve Švédsku horší hřích než třeba nevěra) a navíc se provalilo, že byla v baru služebně, aby zametla pod stůl jakousi propukající politickou krizi. Ó jak typicky novinářské: užít si, pak využít a poté zneužít!

Premiér Reinfeldt v parlamentu zalomil rukama a konstatoval, že jde o osobní tragédii pro paní Ulricu i pro něj.

Poučné, že? Ale Stockholm je tak daleko...