To, co země učí své mladé lidi, odráží to, v co daný národ věří. Školy předávají historický narativ společnosti další generaci. Diskutuje se o tom, že japonské učebnice bagatelizují masakr v Nanjingu, že palestinské učebnice nemají na mapách Izrael a že v Rusku se začíná pohlížet ve školách pozitivněji na stalinismus. Ale nikdo neanalyzuje, jak se vyučuje ekonomii, i když i to je nesmírně důležité při vytváření kolektivní totožnosti, která pak určuje zahraniční i domácí politiku.

Ve Francii a v Německu školy vytvořily u občanů hluboký odpor vůči kapitalismu. V roce 2005 je 36 procent Francouzů uvedlo v průzkumu veřejného mínění, že podporuje systém volného tržního podnikání, a v Německu jsou nesmírně populární sociálnědemokratické ideje - podporuje je 47 procent obyvatelstva.

Tato ideologie vede k hospodářskému chudnutí těchto zemí, argumentuje autor. Je to úplně něco jiného, co se na středních školách učí Američané. Tam jsou hodiny ekonomie založeny na normální, klasické ekonomii. U studentů nevytváří americká škola záporné předsudky a podezřívavost vůči podnikům a jejich vlastníkům. Naproti tomu ve Francii ve školách učí revolucionáři z roku 1968 antikapitalistickou, antiglobalizační ideologii. I německé školy vštěpují studentům kolektivistické tradice. Školy například vyučují studenty o konfliktu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, o válce o mzdu a o pracovní předpisy. V německých učebnicích se nesmírně silně zdůrazňují skupinové zájmy, tradičně sociálně-demokraticky se svět rozděluje na kapitalisty a dělníky. Učebnice podrobně vysvětlují vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Stejně populární jsou dnes v Německu učebnice o globalizaci. V jedné takové učebnici jsou oddíly nazvané "Návrat kapitalismu z Manchesteru", "Proměna Evropy v Brazílii" a "Návrat doby temna". Indie a Čína jsou úspěšné, vysvětluje tato učebnice, protože mají velký státní sektor a provozují ochranářství, zatímco společnosti s nejsvobodnějším trhem žijí v ožebračené subsaharské Africe. Jako mnoho francouzských a německých knih, tato učebnice doporučuje, aby se studenti spojili s antiglobalizační organizací Attac, známou organizováním protestů na výročních summitech skupiny G8.

Člověk by předpokládal, že se Evropané budou dívat na svět trochu levicově. Překvapující je však intenzita a síla protitržního zaujetí, které se vyučuje v evropských školácj. Studenti se dovídají, že soukromé firmy likvidují pracovní příležitosti, zatímco stát je vytváří. Zaměstnavatelé vykořisťují, stát chrání. Svobodný trh vyvolává chaos, vládní regulace vytváří pořádek. Globalizace je ničivá, katastrofální. Podnikání je zdrojem moderních sociálních problémů.

Politické postoje jsou však přímo spojeny s hospodářským úspěchem či neúspěchem každé země.

Podrobnosti v angličtině ZDE