Pokání, které zažíval bývalý svazák, poté bývalý sametový revolucionář a o něco později bývalý ocásek bývalého prezidenta Havla, při jednání Sněmovny, rovnalo se výstupu na Golgotu. A není divu. Nejen že se na loutkářské fakultě Akademie múzických umění zřejmě neučili historii, ale prostudovat si reálie dříve, než o nich mluví, mohl senátor Mejstřík i nyní. Neučinil tak a nevěděl, že ženy svůj svátek slavily daleko dříve, než se stal součástí normalizačně socialistické podnikové kultury. Nevěděl, že MDŽ dodnes neslaví jen v Ázerbajdžánu, ale v celé západní "demokratické" Evropě.

Nevěděl, že Den vzdělanosti není svátkem unijní byrokracie, ale výročím Karlovy univerzity. Nevěděl, že ti, co trpěli a umírali v žalářích a koncentračních táborech nacistického Německa i gottwaldovského Československa, byli také sociální demokraté, kteří si ale v celém světě dodnes váží odkazu zastřelených chicagských dělníků a boje za osmihodinovou pracovní dobu stejně, jako emancipačního zápasu žen za rovnoprávnost...

Senátor Mejstřík, přirovnáván jednu chvíli k fanatiku Savonarolovi, o chvíli později k Miroslavu Štěpánovi, odešel ze Sněmovny jako spráskaný pes. Proti jeho návrhu, schváleném občanskými demokraty v Senátu, hlasovali prakticky všichni lidovci, zelení, sociální demokraté, komunisté. Část poslanců ODS se vypnula, aby u té ostudy nemusela být a část hrdinně a mlčky hlasovala pro Mejstříka. Nezastal se ho ale nikdo. Proti se postavila ministryně obrany Parkanová, když Mejstříka obvinila z parazitismu na neštěstí vězněných žen v padesátých letech. Proti se postavil i lidovec Cyril Svoboda, když podal procedurální návrh a řekl: "navrhují zamítnout tento návrh v prvním čtení, jinak tady povedeme nekonečnou debatu o právu žen a o právu rodin. Nemá to smysl."

Proti se postavil poslanec Bublan, bývalý farář a sociální demokrat. Proti se postavili i Zelení slovy Olgy Zubové. Fanatismus bývalého svazáka a sametového kariéristy ukázal meze slušnosti, které parlament přes politickou a názorovou různorodost spojuje.

PS: Toto malé ohlédnutí píšu v letadle do Moskvy, kam letím jako vedoucí delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy na monitorování ruských voleb. V září letošního roku převzala Rada Evropy záštitu nad monitorováním voleb v Rusku. Jako vedoucí delegace do Parlamentního shromáždění Rady Evropy jsem byla vyslána do Moskvy, kde budu sledovat průběh voleb a to, zda jsou dodržována kritéria, která Parlamentní shromáždění Rady Evropy na průběh svobodných a nezávislých voleb klade. Nikdo mi to nezakázal a nikdo mi nebránil v pasovém odbavení. Všichni členové institucí jako Rada Evropy nebo OBSE mají totiž diplomatické pasy a žádná víza nepotřebují. Není to má první cesta sem. Rusko standardně dodržuje Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích.

Autorka je poslankyní ČSSD, členkou sociálního výboru, výboru pro evropskou integraci, členkou Parlamentního shromáždění Rady Evropy, stínovou ministryní ČSSD pro ženu a rodinu