30. 11. 2007
(Nejen) o zdravotnictví v ČR a v AmericeKupředu s odbouráváním byrokratických přežitkůaneb "Jak dohnat a předehnat USA"Jak píše pan Partyk, "..kdekdo se 'musí' ... prokazovat výpisem z rejstříku trestů... Na Pankráci, na malém vršíčku, je stále plno žadatelů o výpis. Tamní úřednice se ztráty zaměstnání věru obávat nemusejí". Na úřadech jsou trvale fronty, zvláště když si tam cizinci musejí chodit prodlužovat viza. Američani vůbec nechápali, co se po nich chce. V USA se to totiž dělá jinak. Žádné fronty, žádné bumážky. Ve Státech si od Vás místní policie, nebo místní vláda, nebo třeba i zaměstnavatel, pokud jde o citlivá místa, vezme otisky prstů a pošle je centrále FBI. Ta ty otisky srovná se svou kartotékou a oznámí místní policii, že vše je v pořádku, anebo že není. Tím to hasne, žádné bumážky, žádné fronty. Taky se to nedá zfalšovat. Jen pokud zaměstnavatel neumí ty otisky prstů odebírat, musíte zajít do místního vězení a tam Vám ty otisky vezmou a zdarma. Žádné fronty v té šatlavě nejsou, to vím, neb jsem tam sám jednou byl, i když zdůrazňuji, že jen pro ty otisky. |
I v ČR by to šlo. Občan by dal svolení a zaměstnavatel by si potřebné údaje ověřil sám, snad i bez těch otisků, s použitím rodného čísla, přes internet. Kolik těch bumážek už jsem se nanosil, výpisy z katastru, potvrzení od soudu o s.r.o. atd, vždy ne starší než tři měsíce.... To vše by odpadlo, fronty by nebyly a většinu těch úřednic bychom mohli propustit. Kdože je ministrem informatiky? Už není? Jo takhle. No tak bumážky musej být. No ale většinou tam na Pankrác chodit nemusíte, většinou to můžete odmítnout: Zaměstnavatel to smí žádat jen výjmečně, pokud to má dopad na práci, třeba u učitelů a řidičů. Ovšem pokud odmítnete, nemusí Vás přijmout do práce. Takže toto, stejně jako jiná nařízení proti diskriminaci, je pro kočku. Pokud Vám zaměstnavatel nepodepíše, že Vás nepřijal kvůli konkrétně zakázané diskriminaci (věk, národnost, sexuální orientace, odmítnutí požadavků jež nežádá zákon..) tak jste namydlený. Pokud Vám to podepíše, jste taky bez místa, protože byste jistě nechtěl pracovat pro takové pitomce. Ovšem v Americe to taky není vždycky taková legrace, jak to vypadá ve filmech. Takové to "pif-paf" a naskočit do připraveného bouráku a už se jede 160 mil za hodinu, Vy vpředu a policajti za Váma. To je většinou filmovej efekt, který se točí trikama. Teda netočí, v Americe se totiž filmy střílí. Pořádek musí bejt a tohle je zde pro poučení mládeží. Koukám totiž že v tomto fóru mládež debatuje o životě v Americe ve světle filmu Sicko. To je dobře, že debatuje. Budou v tom jednou žít. Poučme se od velkého bratra V Americe, některé firmy vyžadují dokonce detektor lži než Vás přijmou. (V Evropě se detektor lži nepoužívá, protože je známo, že jeho výsledy jsou nespolehlivé, pozn. JČ.) Stát to nemůže zakázat, neb se jedná o kontrakt mezi dvěma soukromými osobami (zájemce o práci je jedna osoba, zaměstnavatel je právnická osoba). Federální vláda sama detektory lži neužívá, a to ani pro citlivá místa, jako je práce v národních laboratořích, práce na zbraních a tajných programech. V tom článek pod obrázkám vpravo kecá. I když vláda to neužívá, nemůže ve svobodné zemi ani zakázat, ani nařídit. Takže v Americe to není jako u nás, kde ministr zdravotnictví rozhoduje, kolik bude občan platit u lékaře nebo DOKONCE kolik bude lékař platit pojišťovně, jako pokutu, (až 50000 Kč), když ten poplatek,(v Americe zvaný co-pay) nevybere. Kdyby tohle nějaký ministr chtěl zavádět v Americe, to by s ním Cato Institute pěkně vyběhl. Cato Institute je v USA soukromý pravicový think-tank, který žije z příspěvků lidí a firem, něco jako český CEP, a stará se o to aby vláda lidi zbytečně nebuz.. Pardon, aby vláda nestrkala do všeho nos a nevyhazovala zbytečně peníze poplatníků. No, třeba se CEP do toho vloží. Můžete namítnout, že v Americe vláda negarantuje zdravotní péči všem občanům, a tak se do toho nemusí vkládat. Amerika nemá Článek 31 LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD který říká: Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Obávám se toho, že pan Julínek tvoří kočkopsa, spojením dvou neslučitelných filosofií. Kočkopes bude mít nevýhody obou tvorů, a výhody žádné. Pokud nemáte právo na bezplatnou zdravotní péči děláte to, co Michael Moore ukazuje ve svém filmu. Pokud máte právo, můžete si stěžovat a dostat odpověď do 30ti dnů. A pak se můžete odvolat, do 30ti dnů ..... Toto se již děje v tak zvané deregulaci nájemného, kde "ekonomové" vytváří o-sto-šest formulky, o kolik které město může zvýšit nájemné aby se dosáhlo de-regulace. Takové formulky v tržní ekonomii nejsou potřeba. Trh určuje ceny. Je třeba si vybrat, psa, kočku, nebo psa i kočku, ale ne kočkopsa. Moorův film doporučuji. Není to film dokumentární, ale je to film poučný a zábavný. Od pravdy se odchyluje ani ne v popisu, jak je americká situace ve zdravotnictví špatná, ale spíš v tom, jak je v Evropě dobrá. Nevím jak ve Francii, ale v USA není neobvyklé projevit svou vděčnost pozorností pro pana primáře. Tak jak je to? Jak dozvíme, zda nás filuta Moore, ten dojič emocí, tahá za nos? Takhle: Srovnáme protichůdné názory. To je totiž další věc, která je v Americe jiná. Tam nejsou všechny noviny majetkem dvou pravičáckých německých firem, a tak je tam pestrost názorů, která by českého čtenáře zbytečně mátla. Levici představují listy jako Daily kos. Pravici zase WSJ , který, také ovládá Hospodářské noviny, a byl právě zakoupen panem Murdochem, kterému paří i Fox News. Takže pokud se tyhle dva, WSJ a Daily Kos, na něčem shodnou, může to být pravda. A vida. Shodnou se na mnohém. Historky osobních problémů jsou podobné a neliší se od toho, co ve svém filmu ukazuje Moore. Obvyklé téma je tak zvané vybírání třešniček a zbavování se citronů (cherry picking a lemon dropping), což vypadá jako legrace, dokud se sami z třešničky nestanete citronem. Třešnička je ten, kdo platí, ale nic nepotřebuje, zatím co citrony si vyžadují nákladnou péči. Zde je pár faktů, na nichž se levice a pravice shodují: Asi 50 milionů lidí, tedy šestina Američanů si nemůže dovolit lékařské pojištění. Lékařské účty jsou nejčastější příčinou bankrotu u občanů. (Druhá příčina jsou rozvody, takže kdyby zdravotnictví nestačilo k tomu předběhnutí, mohli bychom zavést i "rozvod po Americku" jak to už kdosi navrhuje.) Z peněz, které se vynaloží na lékařskou péči, jde v USA 30% na administrativu, v Kanadě je to 17%. V Česku, podle začátku této glosy, bych čekal že to bude 120%, Na všechno budou bumážky a každý bude schovávat účtenky, aby mohl dokázat že už utratil ba těch na zdravotnictví oněch 5000 kč do hranice, anebo že na víc nemá. Tak si myslím: Možná jdeme na to rušení přežitků od špatného konce. Já bych doporučoval, jako další krok reformy, zrušit ministerstvo zdravotnictví. Julínek by mohl dostat vzkříšenou informatiku. Počitačům asi nerozumí, ale po své zkušenosti z likvidací zdravotnictví, které celkem fungovalo, a funguje v mnoha evropských zemích, možná bude vědět co je potřeba, abychom se neutopili v bumážkách. A to je to důležité. |