30. 11. 2007
Mejstřík ve Sněmovně dostal zprava i zleva. Nejvíce to ale bolelo od křesťanů...
Rušič svátků, senátor Martin Mejstřík, šel včera do Sněmovny obhajovat návrhy, o kterých věděl, že zaměstnají tuto komoru neklidnou, až vášnivou diskuzí. Snad dokonce tušil, jak ta diskuze dopadne. Ale co by neudělal tento mladý politik pro své mediální zviditelnění, když jiné matérie jsou mu cizí? Zbyla jediná. Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. A ačkoliv šel v podstatě prosit sněmovnu o podporu svému návrhu, choval se zde tak, že stihl urazit nikoliv jen levici (což chtěl zcela záměrně), ale i pravici (z čehož nebyl moudrý). Návrh zákona o rušení 1. máje a MDŽ mu tak hodili na hlavu všichni. A všichni mu rádi připomněli, že byl a je pouhý kariérista, který parazituje i na těch, se kterými jako bývalý člen Městské vysokoškolské rady MV SSM nemá vůbec, ale vůbec nic společného. Sněmovna vzácně svorně ukázala, že drzost tohoto spratka překročila nepsané, ale o to úzkostlivěji dodržované meze a neosloví nikoho. Mejstřík se nakonec přiznal, že byl členem Celoškolského výboru SSM na Akademii múzických umění a byl členem Městské vysokoškolské rady MV SSM. A byl jím až do listopadu 1989, kdy už to všem bylo jedno... Přítomno bylo ve Sněmovně 155 poslankyň a poslanců, řada pravicových poslanců se vypla, aby této frašce nemusela asistovat. Zamítnout Mejstříkovy návrhy hned v prvém čtení doporučilo 89 poslanců, proti zamítnutí bylo pouhých 48. Plné znění parlamentní diskuze nad zákazem MDŽ a 1. máje ZDE |
(11.40 hodin)
A dále došlo ke změnám v katalogu významných dnů, kde na základě myšlenky, že tyto významné dny by se měly týkat pouze české, případně československé historie, tak byly vyřazeny Den vzdělanosti a Den rodin. Možná bych ještě mohl říci ještě něco ke zdůvodnění. Ten první zásah se týká svátku Mezinárodního dne žen, vypouští se, jak jsem již řekl, a to proto, že dle našeho názoru byl během čtyřiceti let komunistické diktatury zneužíván touto zločinnou ideologií a vládou a jako takový se nadále jeví jako zneužitelný. S ohledem na to, že by mezi významné dny by měly být zařazeny pouze ty, které mají demokratický charakter, tak proto navrhujeme změnu tohoto svátku na Svátek matek. K tomu druhému, možná nejvíce diskutovanému svátku, o kterém jsem se ještě nezmínil, a to je 1. květen, tam došlo pouze k přejmenování na 1. květen - Svátek jara a práce. Dovolte mi toto. Tento 1. květen je kromě Dánska svátkem ve všech zemích Evropské unie. O tom nemá Senát pochyb. Není státním svátkem pouze v Nizozemsku. Tam je významným dnem, ale 1. květen není ve všech zemích, tak jak jsem o nich hovořil, slaven pouze jako Den práce nebo Den dělníků. Například ve Finsku, Irsku, Lucembursku a ve Spojeném království je slaven jako tzv. Květnový den nebo také historicky jako Svátek svěcení jara. Například Estonsko, a to byla asi inspirace pana kolegy Pavlaty, který navrhl tuto změnu. Estonsko k tomuto datu uvádí Den práce, ale také zároveň Den svěcení jara. My se domníváme, že tento zásah neznamená žádnou radikální změnu. Je to pouze doplnění tohoto názvu. Já vám děkuji za pozornost. Myslím, že to na úvod stačí.
Myslím si, že návrh na změnu Svátku práce na Svátek jara a práce lze akceptovat. Tu druhou část návrhu, která by chtěla vypustit MDŽ, tak si myslím, že MDŽ právě lépe vystihuje úctu k matkám než Den matek samotný. Patří k významným dnům takřka celé západní Evropy a je zahrnut mezi významné dny OSN jako Den boje za práva žen a světový mír. Z toho tedy plyne mé přesvědčení, že MDŽ se rušit nemá. Čtvrtý a pátý důvod, pro vypuštění těchto dnů z výčtu významných dnů, není dostatečně vysvětlen. Připojuji se tedy k vládnímu doporučení, které bylo sepsáno 14. listopadu 2007, že je třeba ještě zvážit, zda je opravdu nutné a vhodné měnit stávající úpravu, aniž by to vyžadovaly závažné společenské či ekonomické důvody.
Zrovna tak nevím, co může mít kdokoliv proti Dnu rodin. Prostě rodina je základním symbolem našich hodnot, které vyznáváme úplně všichni. Takže to jsou věci, které i mě motivují k tomu, abych byl velice skeptický k tomuto návrhu. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Prosím nyní dalšího přihlášeného do rozpravy a tím je pan poslanec Josef Šenfeld. Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážení kolegové, podávám stejně jako moji předřečníci návrh na zamítnutí sněmovního tisku 329. Přestože vláda České republiky nemá moji důvěru, v tomto případě souhlasím a ztotožňuji se s jejím stanoviskem. Neexistují společenské ani ekonomické důvody ke změně zákona, který je především opakovaným pokusem Senátu o zrušení Mezinárodního dne žen, což dokládá i důvodová zpráva, a ta je právě v této části nejrozsáhlejší. Na rozdíl od návrhu na zrušení významných dnů 15. květen, Den rodin, a 7. duben, Den vzdělanosti, jejichž zdůvodnění vláda považuje za zcela nedostatečné, vyjádření Senátu, že, cituji, "mezi významné dny by měly být zařazeny pouze ty, které mají nějaký vztah k České republice", lze pokládat za sdělení, že u nás neexistují rodiny ani vzdělanost. Naopak návrh na přejmenování Svátku práce na Svátek jara a práce má k České republice jistě velice významný vztah. Zde si dovolím podotknout, že nejen jaro, ale i ostatní roční období ovlivňují náš život a pro mne jako zemědělce jsou všechna čtyři svým významem rovnocenná. Pokud by mělo mít svůj státní svátek jaro, pak proč neuzákonit také 5. červenec, Den slovanských zvěrozvěstů (!) Cyrila a Metoděje a svátek léta, 28. září, Den české státnosti a svátek podzimu, 24. prosince Štědrý den a svátek zimy. A když už jsme u kalendáře, stálo by za úvahu, zda by 29. únor neměl být novým státním svátkem a dnem pracovního klidu. Byl by sice jedenkrát za čtyři roky, ale o to více by se lidé na něj těšili, zvláště kdybychom jej označili za svátek českých politiků nebo svátek chytrých českých politiků, aby tento den měl konkrétní vztah k České republice. Lidová tvořivost by jistě nalezla pojmenování výstižnější. Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji vám za pozornost i podporu návrhu na zamítnutí tohoto tisku. (Potlesk.)
A potom pan senátor Mejstřík se vyznačuje už delší dobu opravdu velmi zvláštním přístupem k historii, že historii vidí velmi globálně, takže pro těch uplynulých 40 let režimu, kterému říkáme starý nebo komunistický, má jednu charakteristiku - zločinný režim. Jenom chci připomenout, že v době tohoto zločinného režimu pan senátor Mejstřík působil v jedné organizaci, která patřila k tomuto režimu. Mám na mysli Svaz mládeže. (Smích. Potlesk některých poslanců v levé části sněmovny.) Ale to není to nejpodstatnější. Podstatnější je podle mého soudu to, že už bychom přeci jenom si měli uvědomit, že velmi primitivní užívání bílých a černých barev nám k chápání historie vůbec nejenom že neposlouží, ale má opačné důsledky. Ten vývoj byl v tomto ohledu mnohem komplikovanější a chci například říci, že jakkoli nepopírám, že minulý režim nebyl demokratický, jsem proti tomu, aby se celých 40 let nazývalo jednou charakteristikou, protože to není pravda. A jako pamětník té doby - vláda na jaře 1968 měla takovou důvěru, kterou by jí tato vláda opravdu mohla závidět. Ale to také není to nejpodstatnější. Pokud jde o právní postavení žen v onom režimu, o kterém teď hovořím, byly ženy zrovnoprávněny. A zrovnoprávnění žen včetně zrovnoprávnění nemanželských dětí nebo dětí narozených mimo manželství bylo součástí tehdejšího právního řádu a v řadě západních zemí se tak stalo například až v 70. letech. Ve Francii až v 70. letech byla žena zrovnoprávněna s mužem, pokud jde o dispozici majetkem v rámci manželství. Takže myslím, že bychom s těmito pojmy měli zacházet jaksi střídměji, jemněji, abychom se sami nezesměšňovali. Já nemám rád, když se zesměšňuje parlamentní půda. Přeci jenom se cítím na ní lépe, když to má jistou úroveň. Děkuji. (Potlesk.)
Mezinárodní den žen má svoji historii, má svůj původ. Ten důvod k tomuto dni byl naprosto jiný. Jedná se o rovnoprávnost žen, práva žen atd. Kdežto svátek matek je vyloženě církevní svátek. Církev slaví tento svátek už téměř jedno století. A měl svůj důvod úplně někde jinde. Nikoli v nějaké rovnoprávnosti a v právech žen, ale církev slaví celý květen jako tzv. mariánský měsíc. Známe mariánské bohoslužby. A ta druhá neděle v květnu má zdůraznit ten vztah mezi matkou a dítětem. Takže je to svátek tohoto vztahu, nikoli svátek žen. Takže pokud bychom došli k této záměně, tak bychom udělali skutečně hlubokou chybu. A my jsme za doby totality, aspoň teda u nás doma vždycky svátek matek slavili a nikdo nám v tom nebránil. Nevím, jak to bylo v organizacích SSM, tam určitě si na tento svátek nevzpomněli.
Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já, ačkoliv se budu také připojovat k návrhu na zamítnutí, doufám, že mi ctihodná Sněmovna umožní, abych mohla panu senátorovi Bursíkovi poděkovat. Jistě se ptáte, proč. (Hlasy ze sálu.) Mejstříkovi - pardon, omlouvám se. Poděkovat, protože patrně díky němu vejdu do dějin, protože on mě zmiňuje v té zprávě předkládací a důvodové k tomuto zákonu tak, že jsem do zákona o státních svátcích propašovala Mezinárodní den žen. Já chci pouze říct, že jsem tam nic nepropašovala, protože tak, jak tady se mnou budete asi všichni souhlasit, my v Poslanecké sněmovně o zákonech hlasujeme a i ve výborech o těchto zákonech hlasujeme. Já si spíš myslím, že by se tady pan senátor Mejstřík měl zamyslet nad tím, že pokud takovéto praktiky provozují oni v Senátu, tak by měl navrhnout zákon, který tento Senát zruší. Děkuji za pozornost.
Ano, jsou to námitky, jistě, o kterých se dá diskutovat, nicméně uvědomme si, že zde před vámi stojím s žádostí, abyste propustili tento návrh zákona do výborů. Je to první čtení a ve výborech můžete samozřejmě do tohoto návrhu zákona zasahovat, jak uznáte za vhodné. Podstatou tohoto návrhu, dovolím si říci, není znevážení významu rodin, ani znevážení Univerzity Karlovy, ale je to zejména souboj MDŽ, jako zideologizovaného svátku v této zemi, a svátku matek, který vše, o co nám jde, zahrnuje.
Poslanec Michal Hašek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, pan senátor Mejstřík odůvodňoval tento návrh tím, že Senát se jím zabýval, protože je prostě společensky nutný, potřebný a důležitý. Já se chci zeptat prostřednictvím paní předsedající, myslíte si, pane senátore, že tzv. reformní balík, který od 1. ledna bude znamenat obrovské pohyby v řadě oblastí pro občany ČR, není společensky nutný, závažný a potřebný k debatě? Vy jste v Senátu, ne vy osobně, ale vy jste jako většina Senátu rozhodli, že se dokonce ani nebudete zabývat tím projednáváním! Vy jste nepřipustili projednávání tak důležitého zákona ani v senátních výborech! A teď si troufnete přijít sem do Sněmovny a tvrdit, že zákon, kterým měníte některé státní svátky, je společensky nutný, potřebný a závažný. Tak ať si každý poměří toto vaše prohlášení s tím, co jste provedli letos v září s reformou veřejných financí. To je poznámka číslo jedna. A poznámka číslo dva. Až se příště, vážený pane senátore, budete dívat tady doleva, i do lavic sociálních demokratů a budete hovořit o lidech, kteří trpěli a umírali v žalářích a koncentračních táborech, tak vám možná prozradím něco, co možná ze svého studia historie nevíte. Mezi nimi byly stovky, tisíce a možná desetitisíce sociálních demokratů, a to jak v nacistických koncentračních táborech a žalářích, tak také v komunistických. A byli to také sociální demokraté, kteří byli pronásledováni, zavíráni a někteří z nich také zahynuli - na rozdíl od těch, kteří seděli v městském výboru Socialistického svazu mládeže! Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Pro jistotu ještě připomenu jedno indické mudrosloví: Trapná je řeč nevzdělance, jenž udílí rady, jako vášeň nešťastnice, které chybí vnady. Dámy a pánové, s velkým zaujetím jsem vyslechl slova Cyrila Svobody a Vlasty Parkanové. Možná proto, že si dobře uvědomovali, že v této Sněmovně není nikdo, kdo by chtěl snad obhajovat zločiny, které se v této republice staly. A jestli můžu odcitovat papeže Jana Pavla II. (Poznámky z pravé strany sálu.) Ale rád to udělám! Řekl totiž při příležitosti 15. výročí svého pontifikátu následující slova: "Ti, kdo jsou pro kapitalismus v jeho krajní podobě, mají sklon zavírat oči před tím, co dobrého udělal komunismus; nevidí jeho vypětí, s jakým se staral o likvidaci nezaměstnanosti a o ubohé. " Nebudu k tomu nic jiného říkat než to, že se hlásím k těm, kteří chtějí, aby se historie skutečně stala vědou a ne politickým tlacháním a přihlouplými invektivami! Děkuji.
Senátor Martin Mejstřík: Na úvod bych chtěl projevit politování, že ještě 17 let po listopadu 1989 nás zde o historii budou poučovat komunisté nebo bývalí komunisté! To úvodem. (Oživení v sále.) Za druhé. K paní kolegyni Vlastě Parkanové. Já jsem poslední, kdo by chtěl parazitovat na mučení žen. Kdo zde parazituje, jsou komunisté. Parazitují na těch nejkrásnějších ideálech, které si člověk může představit, ale neříkají nám tu odvrácenou tvář, jak za těmito ideály chtějí jít, kudy za nimi šli a kudy chtějí pokračovat. Takže jestliže zde pan kolega Grebeníček hovoří o tom, že zde není nikdo, kdo by chtěl obhajovat zločiny komunistů, tak se ho zeptám, patří k ideologické výzbroji Komunistické strany Čech a Moravy Marx, Engels a Gottwald? Jestliže ne, tak nejste komunistickou stranou! Ale z vašich oficiálních materiálů, které dokonce máte na webových stránkách, se k Marxovi, Leninovi i Gottwaldovi vřele hlásíte. Já vám připomenu, dámy a pánové, že Lenin a Gottwald jsou masoví vrahové! Takže kdo na čem parazituje? Smyslem naší novely je právě odříznout českou společnost od reminiscencí s komunistickou dobou. Kdo podal návrh poprvé v historii ČR na zařazení MDŽ do zákona o státních svátcích? Byli to komunisté podpoření některými sociálními demokraty. A sociální demokraté, že neznám historii. Je to jenom o tom, že jste - nevyčítám, ale - nečetli jste rozpravu v Senátu k tomuto tisku. Kdybyste ji četli, tak byste byli viděli a věděli, že jsem naopak připomínal všechny, nebo ne všechny, ale symbolicky ženy, které trpěly v komunistických žalářích, a samozřejmě jsem připomínal i sociální demokratky. Ale právě proto na vás apeluji, vážení přátelé. Právě na vás, demokraty a zejména sociální demokraty, právě proto, že i vaše ženy, že sociální demokratky trpěly v žalářích a lágrech, že umíraly v těchto komunistických lágrech, abyste naši novelu podpořili a nevysmívali se tomuto pokusu jako nedůležitému. A jsem u poslední poznámky. Říkám, nestíhám si poznamenávat jména, neznám vás všechny podle jmen, takže nevím, kdo to zde řekl, ale zaznělo zde, že Senát nepokládá reformní balíček, balík, baťoh, jak tomu říkáte, za důležitý. Já se do této rozpravy nechci pustit. Je to jiné téma. A asi byste měli hovořit s jinými senátory, ne s Mejstříkem. Ale Senát trvá na tom, a to je jeho postoj, že bere za důležité, za společensky důležité změnu, resp. vyřazení MDŽ ze zákona. O těch důvodech jsem tady hovořil. Nemíchejme hrušky s jablky. Chování Senátu v některých situacích já tu prostě komentovat nechci. Děkuji za pozornost.
Ptám se také na parazitování typu před řekněme řádově 20 lety, neberte mě za slovo, kdy jisté funkce i v Socialistickém svazu mládeže podléhaly schválení v nomenklatuře funkcí ve Vysokoškolské radě v městě Praze, zcela určitě je musel podepisovat tehdejší tajemník pražské stranické organizace, tedy organizace KSČ, aby bylo jasno, Miroslav Štěpán. Bylo to už tehdy parazitování? Kolegyně a kolegové, vážím si, a skutečně upřímně a hluboce, lidí typu Františka Bublana. Znám ho, je mým spoluobčanem z Třebíče a byl aktivním odpůrcem. Ponechal si svoje názory, měl je i v době, kdy to nebylo lehké a má je dodnes stejné. Těmto lidem věřím, že svůj postoj myslí skutečně vážně. Budu si jich vážit vždycky. Nemohu si ovšem vážit člověka, který, když se to "nosilo", tak se dral nahoru s nomenklaturou SSM, a nebýt převrat, možná dnes byl na místě třeba Miroslava Štěpána, bůhví jak. Třeba ne. K věci jenom tolik. Komoditní burzy šílí, inflace se zvládá stále tíže a ta pětiprocentní hranice straší docela hodně. A my se tady hodně let po převratu zabýváme, s odpuštěním, zastydlým ideologickým bojem. Ve smyslu výzvy, kterou dal pan předkladatel, tedy kdo jste stateční, hlasujte proti zamítnutí, dávám jinou výzvu: Kdo jste rozumní, hlasujte pro zamítnutí. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Tu první, když nám tady přednesl takový ten výčet, kde všude se Mezinárodní den žen slaví. Je mi skutečně opravdu líto čtyř eurokomisařek, které pravidelně, nepravidelně každý rok pořádají diskuse v rámci Evropského parlamentu a diskutují právě o Mezinárodním dni žen. Tak nevím, jestli tyto ctihodné dámy jsou z Uzbekistánu, Kazachstánu, Ukrajiny, Arménie a jiných zemí, které tady pan Mejstřík jmenoval. A tak se k němu připojují i demokratické instituce všude na světě, jako je Organizace spojených národů, ale tu pan senátor patrně považuje za kryptokomunistickou, nebo jako je třeba Parlamentní shromáždění Rady Evropy nebo event., jako je také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Tak tedy nevím, nevím, jak to s těmi oslavami bude. A nyní mi dovolte poznámku, kterou jsem v podstatě nucena udělat, ačkoliv jsem nechtěla. Pan senátor ve své zprávě hluboce rozebírá dějiny a historii, jakým způsobem vznikl a co podporoval a nepodporoval Mezinárodní den žen. Já bych tady ale chtěla říci, že zapomněl také na historii Dne matek. A ta historie Dne matek by se také měla zmiňovat, protože také není nijak růžová. Prostřednictvím paní předsedající, pane senátore Mejstříku. Tak jestliže chcete objektivně hovořit o všech historických pramenech u všech svátků, tak potom, prosím, buďte objektivní a natvrdo řekněte, že Svátek matek byl během druhé světovéválky a před ní zneužit nacistickým Německem. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Druhá poznámka již spíše faktická. Militantní názory senátora Mejstříka. Kdyby byly jinými, dámy a pánové, možná byste vy, komunisté, byli spokojenější, protože možná by rok 1989 a převrat proběhl úplně jinak, než proběhl. Ano, Mejstřík byl militantní před listopadem 1989 i během převratu a během studentské stávky. Možná proto to šlo tenkrát tak rychle a možná proto se vám to na chviličku vymklo z rukou. Ale velmi brzy jste se zase dostali na místa tam, kde jste neměli být. Takže Mejstřík ano, zde to veřejně říká. Ano, Mejstřík byl členem Celoškolského výboru SSM na Akademii múzických umění, byl členem Městské vysokoškolské rady SSM. Toto jeho působení mělo dopad ten, že těsně někdy kolem 11. listopadu 1989 jsme SSM na Akademii múzických umění zrušili, zrušilo se na Akademii výtvarných umění a naši kolegové jednali o tom nebo v podstatě byli v procesu zrušení SSM na fakultě filozofické a jednalo se na Akademii výtvarných umění. Takže toto bylo působení, mimo jiné, i Mejstříka, který se tady zaprodal s komančema. Není to o změně kabátu, je to naopak o tom, že Mejstřík pokračuje v tom, co se nepodařilo dokončit v roce 1989, případně 1990. Někteří kolegové zde sedící to jistě mohou potvrdit, doložit, protože se mnou byli ve velmi těsném kontaktu během převratu. I před převratem. Motivace tedy je zcela jasná a já vyzývám vás, všechny rozumné a tím opravdu skončím. Budujeme demokracii. Demokracii nemůžeme vybudovat s komunisty nebo s lidmi, kteří mají komunistické myšlení a bohužel je jich tady v obou komorách ještě dosti mezi námi. Ale apeluji na vás, řeč je o symbolech a MDŽ je zajisté komunistický symbol. Vzpomeňte si na historii, kterou máte popsánu před sebou. Historii Sovětského svazu, historii všech jeho satelitů. Mezi které jsme byli počítáni a byli jsme jim fakticky. A ještě jednou se podívejte na seznam států, které mají MDŽ uzákoněn zákonem. Do této kategorie států nás komunisté s některými sociálními demokraty zařazují. Děkuji za pozornost. Loučím se s vámi.
Je před námi hlasování o návrhu, který zde opakovaně zazněl. Nevyjmenuji všechny kolegy, byť jsem si zaznamenala některá jména, kdo navrhují, abychom tento návrh zákona zamítli a o tomto návrhu budeme nyní rozhodovat. Přivolávám vás všechny z kuloárů, zároveň registruji vaši žádost na odhlášení, proto prosím, abyste se znovu zaregistrovali a požádám o trochu strpení, aby mohli do jednacího sálu přijít všichni, kteří se zdržují poblíž. Já myslím, že lhůta k tomu, aby se mohli všichni dostavit, je dostatečná, a proto zahajuji hlasování pořadové číslo 95. Táži se, kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí tohoto senátního návrhu zákona. Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 95. Přítomno 155, pro 89, proti 48, tento návrh byl přijat. Nevidím, že by se schylovalo ke kontrole, proto končí projednávání tohoto bodu, sněmovního tisku č. 329. Děkuji panu senátorovi, děkuji také paní zpravodajce za to, že nás tímto bodem provedli. Dámy a pánové, já se domnívám, že do oběda ještě můžeme stihnout nějaké body... |