30. 11. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
30. 11. 2007

Mejstřík ve Sněmovně dostal zprava i zleva. Nejvíce to ale bolelo od křesťanů...

Martin Mejstřík: "Ten první zásah se týká svátku Mezinárodního dne žen, vypouští se, jak jsem již řekl, a to proto, že dle našeho názoru byl během čtyřiceti let komunistické diktatury zneužíván touto zločinnou ideologií a vládou a jako takový se nadále jeví jako zneužitelný. S ohledem na to, že by mezi významné dny by měly být zařazeny pouze ty, které mají demokratický charakter, tak proto navrhujeme změnu tohoto svátku na Svátek matek." ...

Ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová Paní předsedající, kolegyně a kolegové, je mi to velmi líto a říkám to velmi nerada, já bych chtěla požádat přítomného pana senátora Mejstříka, aby při své argumentaci nevkusně neparazitoval na utrpení a neštěstí mučených žen. Naše historie si zaslouží i citlivé nakládání s těmito příběhy.

Rušič svátků, senátor Martin Mejstřík, šel včera do Sněmovny obhajovat návrhy, o kterých věděl, že zaměstnají tuto komoru neklidnou, až vášnivou diskuzí. Snad dokonce tušil, jak ta diskuze dopadne. Ale co by neudělal tento mladý politik pro své mediální zviditelnění, když jiné matérie jsou mu cizí? Zbyla jediná. Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. A ačkoliv šel v podstatě prosit sněmovnu o podporu svému návrhu, choval se zde tak, že stihl urazit nikoliv jen levici (což chtěl zcela záměrně), ale i pravici (z čehož nebyl moudrý). Návrh zákona o rušení 1. máje a MDŽ mu tak hodili na hlavu všichni. A všichni mu rádi připomněli, že byl a je pouhý kariérista, který parazituje i na těch, se kterými jako bývalý člen Městské vysokoškolské rady MV SSM nemá vůbec, ale vůbec nic společného. Sněmovna vzácně svorně ukázala, že drzost tohoto spratka překročila nepsané, ale o to úzkostlivěji dodržované meze a neosloví nikoho. Mejstřík se nakonec přiznal, že byl členem Celoškolského výboru SSM na Akademii múzických umění a byl členem Městské vysokoškolské rady MV SSM. A byl jím až do listopadu 1989, kdy už to všem bylo jedno...

Přítomno bylo ve Sněmovně 155 poslankyň a poslanců, řada pravicových poslanců se vypla, aby této frašce nemusela asistovat. Zamítnout Mejstříkovy návrhy hned v prvém čtení doporučilo 89 poslanců, proti zamítnutí bylo pouhých 48.

Plné znění parlamentní diskuze nad zákazem MDŽ a 1. máje ZDE

(11.40 hodin)
Senátor Martin Mejstřík: Dámy a pánové, děkuji za příjemné uvítání. Já zde zastupuji Senát Parlamentu České republiky s návrhem novely zákona 245/2000 Sb., o státních svátcích atd. Tato novela není nic komplikovaného. Dovolte mi připomenout genezi tohoto našeho návrhu. Původně šlo o můj návrh, který směřoval k vyřazení MDŽ z významných dnů a tento Mezinárodní den žen měl být nahrazen Svátkem matek. V průběhu projednávání v Senátu došlo ke změnám, které máte před sebou. Na návrh některých mích kolegů došlo k povýšení Svátku matek na státní svátek s tím ale, že bude slaven druhou neděli v květnu, tím pádem bez dopadu na státní rozpočet.

A dále došlo ke změnám v katalogu významných dnů, kde na základě myšlenky, že tyto významné dny by se měly týkat pouze české, případně československé historie, tak byly vyřazeny Den vzdělanosti a Den rodin.

Možná bych ještě mohl říci ještě něco ke zdůvodnění. Ten první zásah se týká svátku Mezinárodního dne žen, vypouští se, jak jsem již řekl, a to proto, že dle našeho názoru byl během čtyřiceti let komunistické diktatury zneužíván touto zločinnou ideologií a vládou a jako takový se nadále jeví jako zneužitelný. S ohledem na to, že by mezi významné dny by měly být zařazeny pouze ty, které mají demokratický charakter, tak proto navrhujeme změnu tohoto svátku na Svátek matek.

K tomu druhému, možná nejvíce diskutovanému svátku, o kterém jsem se ještě nezmínil, a to je 1. květen, tam došlo pouze k přejmenování na 1. květen - Svátek jara a práce. Dovolte mi toto. Tento 1. květen je kromě Dánska svátkem ve všech zemích Evropské unie. O tom nemá Senát pochyb. Není státním svátkem pouze v Nizozemsku. Tam je významným dnem, ale 1. květen není ve všech zemích, tak jak jsem o nich hovořil, slaven pouze jako Den práce nebo Den dělníků. Například ve Finsku, Irsku, Lucembursku a ve Spojeném království je slaven jako tzv. Květnový den nebo také historicky jako Svátek svěcení jara. Například Estonsko, a to byla asi inspirace pana kolegy Pavlaty, který navrhl tuto změnu. Estonsko k tomuto datu uvádí Den práce, ale také zároveň Den svěcení jara.

My se domníváme, že tento zásah neznamená žádnou radikální změnu. Je to pouze doplnění tohoto názvu. Já vám děkuji za pozornost. Myslím, že to na úvod stačí.


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám za úvodní slovo, pane senátore. Prosím nyní o slovo zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Olgu Zubovou.


Poslankyně Olga Zubová : Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, už se stává pomalu tradicí, že ze Senátu k nám do Poslanecké sněmovny doputuje zákon, kterým se mění zákon 245/2000 o státních svátcích. Tentokrát předkladatel navrhuje přejmenovat Svátek práce na Svátek jara a práce, zavést Svátek matek připadající na druhou neděli v květnu na důkaz úcty k matkám každého z nás a přihlášení se k morálním hodnotám demokratického světa i předválečného demokratického Československa, přičemž nevylučuje připomínku statečných žen bojujících za ženská práva. Na druhé straně doporučuje z výčtu významných dnů vypustit MDŽ, který byl údajně zneužíván komunistickým režimem, vypustit 15. květen jako Den rodin a 7. duben Den vzdělanosti. Důvodem je to, že mezi významnými dny by měl být jen ten den, který má nějaký vztah k České republice.

Myslím si, že návrh na změnu Svátku práce na Svátek jara a práce lze akceptovat. Tu druhou část návrhu, která by chtěla vypustit MDŽ, tak si myslím, že MDŽ právě lépe vystihuje úctu k matkám než Den matek samotný. Patří k významným dnům takřka celé západní Evropy a je zahrnut mezi významné dny OSN jako Den boje za práva žen a světový mír. Z toho tedy plyne mé přesvědčení, že MDŽ se rušit nemá.

Čtvrtý a pátý důvod, pro vypuštění těchto dnů z výčtu významných dnů, není dostatečně vysvětlen. Připojuji se tedy k vládnímu doporučení, které bylo sepsáno 14. listopadu 2007, že je třeba ještě zvážit, zda je opravdu nutné a vhodné měnit stávající úpravu, aniž by to vyžadovaly závažné společenské či ekonomické důvody.


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová Tolik tedy paní poslankyně Olga Zubová, zpravodajka k tomuto tisku. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám s přednostním právem přihlášku od pana ministra Cyrila Svobody, poté jsou přihlášeni kolegové Petr Bratský, Josef Šenfeld, Jeroným Tejc a Zdeněk Jičínský. Prosím, slovo patří panu ministrovi.


Ministr vlády ČR Cyril Svoboda Paní místopředsedkyně, navrhují zamítnout tento návrh v prvním čtení, jinak tady povedeme nekonečnou debatu o právu žen a o právu rodin. Nemá to smysl. (Potlesk.)


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane ministře. Prosím tedy o slovo dalšího přihlášeného do obecné rozpravy, pana poslance Petra Bratského.


Poslanec Petr Bratský : Paní místopředsedkyně, děkuji. Potom, co promluvil pan ministr, už nebudu mít tolik co dodat, jenom bych chtěl připomenout kolegyním a kolegům senátorům, že Den vzdělanosti 7. 4. připomíná den, kdy 7. 4. 1348 byla založena Karlova universita. Jestli toto není významný den České republiky, tak já už opravdu nevím, co by mělo být. (Potlesk.) To zůstanou významné dny různé dny, které připomínají založení třeba našeho vojska leteckého nebo tak, proti čemuž také nic nemám. Ale na druhou stranu založení Karlovy university, jehož listinu máme dole a vodíme tam návštěvy a ukazujeme s hrdostí cizincům vlastně listinu, kterou Karel IV. vybavil takovouto pečetí a říkáme, tak u vás ještě běhali bizoni v Americe a my už jsme měli universitu. Myslím si, že to je věc, která by neměla zmizet z našeho kalendáře.

Zrovna tak nevím, co může mít kdokoliv proti Dnu rodin. Prostě rodina je základním symbolem našich hodnot, které vyznáváme úplně všichni. Takže to jsou věci, které i mě motivují k tomu, abych byl velice skeptický k tomuto návrhu. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Petru Bratskému. Jenom si dovolím podotknout, že se Dnem vzdělanosti souvisí i dnešní významné datum. Možná, že se to hodí připomenout. Uplynulo 629 let od úmrtí Karla IV. Dnes přesně, jestli mám svou poznámku v diáři zapsanou správně. Čili jsme se tak šťastně nešťastně trefili tématem.

Prosím nyní dalšího přihlášeného do rozpravy a tím je pan poslanec Josef Šenfeld.

Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážení kolegové, podávám stejně jako moji předřečníci návrh na zamítnutí sněmovního tisku 329. Přestože vláda České republiky nemá moji důvěru, v tomto případě souhlasím a ztotožňuji se s jejím stanoviskem.

Neexistují společenské ani ekonomické důvody ke změně zákona, který je především opakovaným pokusem Senátu o zrušení Mezinárodního dne žen, což dokládá i důvodová zpráva, a ta je právě v této části nejrozsáhlejší. Na rozdíl od návrhu na zrušení významných dnů 15. květen, Den rodin, a 7. duben, Den vzdělanosti, jejichž zdůvodnění vláda považuje za zcela nedostatečné, vyjádření Senátu, že, cituji, "mezi významné dny by měly být zařazeny pouze ty, které mají nějaký vztah k České republice", lze pokládat za sdělení, že u nás neexistují rodiny ani vzdělanost. Naopak návrh na přejmenování Svátku práce na Svátek jara a práce má k České republice jistě velice významný vztah.

Zde si dovolím podotknout, že nejen jaro, ale i ostatní roční období ovlivňují náš život a pro mne jako zemědělce jsou všechna čtyři svým významem rovnocenná. Pokud by mělo mít svůj státní svátek jaro, pak proč neuzákonit také 5. červenec, Den slovanských zvěrozvěstů (!) Cyrila a Metoděje a svátek léta, 28. září, Den české státnosti a svátek podzimu, 24. prosince Štědrý den a svátek zimy.

A když už jsme u kalendáře, stálo by za úvahu, zda by 29. únor neměl být novým státním svátkem a dnem pracovního klidu. Byl by sice jedenkrát za čtyři roky, ale o to více by se lidé na něj těšili, zvláště kdybychom jej označili za svátek českých politiků nebo svátek chytrých českých politiků, aby tento den měl konkrétní vztah k České republice. Lidová tvořivost by jistě nalezla pojmenování výstižnější.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji vám za pozornost i podporu návrhu na zamítnutí tohoto tisku. (Potlesk.)


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová To byl pan poslanec Josef Šenfeld, nyní je přihlášen pan kolega Jeroným Tejc.



Poslanec Jeroným Tejc : Děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, každý máme jistě nějaký koníček, já vidím, že ke koníčkům některých senátorů, zejména pana senátora Mejstříka patří státní svátky a jejich přesuny. Je vidět, že někteří senátoři mají opravdu spoustu času v Senátu přemýšlet o veledůležitých věcech, které mají obrovský dopad na život našich občanů. Já myslím, a dovolím si prostřednictvím pana předsedajícího požádat pana senátora Mejstříka, aby toto ani veřejnosti snad nesděloval, protože v době, kdy všichni řešíme, jakým způsobem dopadne na občany reforma veřejných financí, si myslím, že je luxusem, aby se Senát zabýval takovýmito věcmi, jako je přesun státních svátků nebo jejich přejmenování. Děkuji.


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Tejcovi. Prosím nyní o slovo zatím posledního přihlášeného do rozpravy, pana kolegu Zdeňka Jičínského.


Poslanec Zdeněk Jičínský : Vážená paní předsedající, já se chci připojit k předchozím návrhům na zamítnutí a chci tady poznamenat jednu věc. Pan předseda Senátu rád mluví o Senátu jako o oáze svobody a demokracie a hovoří se o tom, že Senát je prostorem k reflexi, k přemýšlení. A myslím, že bychom byli rádi, kdyby tomu tak bylo, protože Senát je druhá komora parlamentu, je to velmi významná ústavní instituce a všichni asi bychom měli mít zájem na tom, aby Senát mohl ve veřejnosti požívat důvěry odpovídající jeho ústavnímu postavení. Obávám se však, že některé iniciativy některých senátorů tuto velmi významnou ústavní roli Senátu znehodnocují, a to mi samozřejmě dělá vážnou starost, protože to oslabuje vůbec důvěryhodnost ústavních institucí ve vědomí veřejnosti. Takže já doufám, že časem někteří senátoři se více zamyslí nad svými iniciativami, zda nepřispívají k tomu, že některé naše ústavní instituce jsou lidem pro smích. To je obecná poznámka.

A potom pan senátor Mejstřík se vyznačuje už delší dobu opravdu velmi zvláštním přístupem k historii, že historii vidí velmi globálně, takže pro těch uplynulých 40 let režimu, kterému říkáme starý nebo komunistický, má jednu charakteristiku - zločinný režim. Jenom chci připomenout, že v době tohoto zločinného režimu pan senátor Mejstřík působil v jedné organizaci, která patřila k tomuto režimu. Mám na mysli Svaz mládeže. (Smích. Potlesk některých poslanců v levé části sněmovny.) Ale to není to nejpodstatnější.

Podstatnější je podle mého soudu to, že už bychom přeci jenom si měli uvědomit, že velmi primitivní užívání bílých a černých barev nám k chápání historie vůbec nejenom že neposlouží, ale má opačné důsledky. Ten vývoj byl v tomto ohledu mnohem komplikovanější a chci například říci, že jakkoli nepopírám, že minulý režim nebyl demokratický, jsem proti tomu, aby se celých 40 let nazývalo jednou charakteristikou, protože to není pravda. A jako pamětník té doby - vláda na jaře 1968 měla takovou důvěru, kterou by jí tato vláda opravdu mohla závidět. Ale to také není to nejpodstatnější.

Pokud jde o právní postavení žen v onom režimu, o kterém teď hovořím, byly ženy zrovnoprávněny. A zrovnoprávnění žen včetně zrovnoprávnění nemanželských dětí nebo dětí narozených mimo manželství bylo součástí tehdejšího právního řádu a v řadě západních zemí se tak stalo například až v 70. letech. Ve Francii až v 70. letech byla žena zrovnoprávněna s mužem, pokud jde o dispozici majetkem v rámci manželství. Takže myslím, že bychom s těmito pojmy měli zacházet jaksi střídměji, jemněji, abychom se sami nezesměšňovali. Já nemám rád, když se zesměšňuje parlamentní půda. Přeci jenom se cítím na ní lépe, když to má jistou úroveň. Děkuji. (Potlesk.)


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Jičínskému. Do rozpravy se přihlásil ještě pan kolega František Bublan. Má slovo. Poté paní kolegyně Anna Čurdová. Registruji její přihlášku.


Poslanec František Bublan : Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, já bych chtěl jenom ukázat na určitou nelogičnost mezi Mezinárodním dnem žen a Svátkem matek. Skutečně tady nelze postavit tyto dva dny nebo tyto dva svátky vedle sebe a snažit se je zaměnit.

Mezinárodní den žen má svoji historii, má svůj původ. Ten důvod k tomuto dni byl naprosto jiný. Jedná se o rovnoprávnost žen, práva žen atd. Kdežto svátek matek je vyloženě církevní svátek. Církev slaví tento svátek už téměř jedno století. A měl svůj důvod úplně někde jinde. Nikoli v nějaké rovnoprávnosti a v právech žen, ale církev slaví celý květen jako tzv. mariánský měsíc. Známe mariánské bohoslužby. A ta druhá neděle v květnu má zdůraznit ten vztah mezi matkou a dítětem. Takže je to svátek tohoto vztahu, nikoli svátek žen. Takže pokud bychom došli k této záměně, tak bychom udělali skutečně hlubokou chybu.

A my jsme za doby totality, aspoň teda u nás doma vždycky svátek matek slavili a nikdo nám v tom nebránil. Nevím, jak to bylo v organizacích SSM, tam určitě si na tento svátek nevzpomněli.


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Bublanovi. S faktickou poznámkou se hlásí pan kolega Bratský, poté bude mít slovo paní poslankyně Čurdová.


Poslanec Petr Bratský : Děkuji. Já poslouchal rozpravu pečlivě a přece jen mně, zdá se, neuniklo a nebo možná uniklo, nebo jsem to přeslechl, ale pro jistotu bych chtěl, aby kolega Šenfeld vysvětlil... Prostě nejsou ani zvěrověsti a ani věrozvěrsti, a pokud tedy chápe ty dva muže tak jako my ostatní, tak aby si laskavě šel opravit to, co říkal, tady ke stenozáznamu. Děkuji.


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová Tak to byla faktická poznámka pana poslance Petra Bratského. Nyní v obecné rozpravě pokračujeme. A vystoupí paní kolegyně Anna Čurdová.

Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já, ačkoliv se budu také připojovat k návrhu na zamítnutí, doufám, že mi ctihodná Sněmovna umožní, abych mohla panu senátorovi Bursíkovi poděkovat. Jistě se ptáte, proč. (Hlasy ze sálu.) Mejstříkovi - pardon, omlouvám se. Poděkovat, protože patrně díky němu vejdu do dějin, protože on mě zmiňuje v té zprávě předkládací a důvodové k tomuto zákonu tak, že jsem do zákona o státních svátcích propašovala Mezinárodní den žen. Já chci pouze říct, že jsem tam nic nepropašovala, protože tak, jak tady se mnou budete asi všichni souhlasit, my v Poslanecké sněmovně o zákonech hlasujeme a i ve výborech o těchto zákonech hlasujeme. Já si spíš myslím, že by se tady pan senátor Mejstřík měl zamyslet nad tím, že pokud takovéto praktiky provozují oni v Senátu, tak by měl navrhnout zákon, který tento Senát zruší. Děkuji za pozornost.


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Čurdové. O slovo se přihlásil pan senátor Mejstřík. Učinil tak již před chvílí, já se mu omlouvám, že jsem jeho přihlášku nezaregistrovala přesně.


Senátor Martin Mejstřík: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, bude to asi složitější, nezaznamenal jsem si jména u těch jednotlivých výroků, ale pokusím se s nimi vyrovnat. A začnu panem kolegou Cyrilem Svobodou, kterého si jinak vážím, ale to, co řekl, tak s tím velmi silně nesouhlasím. Ano, on zdůvodnil svůj návrh zamítnout tím, že když nezamítnete tento návrh, budeme se zde několik hodin bavit o právech žen a jiný váš kolega zde řekl, že je třeba zvážit, zda tento návrh je společensky nutný a vy se domníváte, že společensky nutný není, a proto to je nesmysl a vyzýváte Senát, aby se zabýval podstatnějšími věcmi. My vám děkujeme, vážení kolegové a kolegyně, za vaše podněty, ale Senát se domnívá, že zrušení MDŽ a jeho nahrazení Svátkem matek je právě navýsost společensky důležité. Právě zde v této ženy (???) a váš smích v této Sněmovně jenom dokládá, že jedna z komor tuto věc ještě nepochopila. (Rozruch v sále.) Senát ve své důvodové zprávě - a máte pravdu v tom, že se obšírněji zabývá MDŽ, Svátkem matek a těmi významnými dny méně - píše toto. Já vám to připomenu, vážené kolegyně a kolegové:
"MDŽ je dnes slaven odborovými a ženskými organizacemi v různých zemích světa, např. ve Velké Británii či Indii. Nic proti tomu. Oficiálním svátkem však zůstává v Arménii, Ázerbajdžánu, Bělorusku, Bulharsku, Kazachstánu, Kyrgizstánu, Makedonii, Moldávii, Mongolsku, Tádžikistánu, Ukrajině, Uzbekistánu a Vietnamu. " Mezi tyto země my se řadíme, dámy a pánové. "Po pádu totalitního režimu v Československu, " pokračuji v důvodové zprávě "bylo přirozeně od slavení MDŽ jako jednoho z typických symbolů starého režimu rychle upuštěno. Mezinárodní den žen byl však paradoxně vůbec poprvé v naší předl i polistopadové historii legislativně definován 15 let po pádu komunistického režimu. " O tom zde hovořila moje předřečnice. "Mezinárodní den žen komunistický režim celých 40 let zneužíval ke glorifikaci sebe sama pod rouškou připomínky boje za ženská práva. " To je z důvodové zprávy.
Dámy a pánové, nikdo z nás senátorů nemá nic, nebo se to odvažuji tvrdit, proti ženským právům, ale jde nám právě o to, abychom pochopili na čem stavíme po roce 1989, na jakých základech, jestli budou komunistické nebo postkomunistické anebo demokratické. Takže jestliže zde pan kolega Bublan zdůrazňoval, že Svátek matek je původně církevním svátkem, já se s ním nechci pouštět to debat, protože to není až tak podstatné, ale každopádně je pravda, že to je navýsost demokratický svátek a nikdo ze Senátu nenavrhuje zrušení MDŽ. My chceme pouze jeho vyřazení ze zákona. Bude-li si kdokoli z vás chtít připomínat MDŽ, ať si ho připomíná. Ve své důvodové zprávě také říkáme, abych pokračoval: "Za komunistické hrůzovlády byly v politických procesech odsouzeny tisíce žen, desítky z nich zahynuly v komunistických věznicích a pracovních táborech. Byli to čeští komunisté, kteří si v od nacismu osvobozené Evropě dovolili popravit ženu, osobnost předválečného Československa, účastnici II. odboje, vězněnou a mučenou nacisty, statečnou demokratku a bojovnici za práva žen dr. Miladu Horákovou. Již jen z piety ke všem ženám, které se staly obětmi komunismu, nemůžeme připustit, aby Česká republika MDŽ oficiálně slavila jako významný den. "
Dámy a pánové, abychom si připomněli, o jaké době hovořím a o jakých tradicích hovořím, o jaké ideologii, ke které se zde chcete přihlásit, tak vám přečtu jenom kratičký úryvek ze vzpomínek jedné z těch statečných žen, které vaši kolegové a kolegyně, vaši předchůdci, na které vy zde zejména navazujete, uvrhli do žaláře. Cituji, cituji Dagmar Šimkovou, jednu z těch tisíců: "Ponižování ohyzdností patří mezi oblíbené hry referentů. Účelem je vypěstovat v člověku nenávist k sobě samému. Žena se musí stydět za své ženství, aby se stala bezpohlavní ohavou. Byla jsem u jednoho z těch nekonečných výslechů, kdy se referenti vystřídali, pojedli oběd a večeři, skončili službu a nastoupili noví. Stála jsem již mnoho hodin, nikdo si mne nevšímal, jako bych přestala existovat. Žádala jsem zahanbeně, abych mohla jít na záchod. Ale samozřejmě, hlaholí žoviálně referent, posaďte se, to jste měla už dávno říci, jaképak to je tajemství, tělesná potřeba se nemá zadržovat, že ano? Přichází další referenti z vedlejší kanceláře. Můj referent rozvíjí rozhovor dál. Styděla se jít na záchod. Povídám jí - za tělo se člověk stydět nemusí, že mám pravdu, soudruhu? A jakpak, periodu máte v pořádku? Rudnu, cítím, jak mi slzy ponížení stékají po tvářích. Co se červenáte - předstírají údiv referenti. To není hanba, ale příroda. V socialistické společnosti se nestydíme za věci přirozené, to je buržoazní přežitek, pravdaže, soudruhu? Znovu, a tentokráte už energicky, je žádám, aby mne odvedli na záchod. Hned, hned, hned to bude, jen si ještě pamatujete tohle? - rozvádějí do absurdna debatu, naschvál dělají, že zapomněli, proč k ní vůbec došlo. Po další hodině mne moje tělo přemohlo. Potřeba, která se nemá zadržovat, zaplavuje koberec. "
Takže to je jeden z tisíců příběhů žen v komunistických žalářích, kam je vaši předchůdci uvrhli. Proto, pro tento důvod nechceme slavit MDŽ, protože váš režim, vaši předchůdci, ti, ke kterým se odvoláváte, takto zacházeli s ženami.
Dámy a pánové, Senát Parlamentu České republiky je v současné době pravicovou komorou. Já žádám vás zde, zejména napravo od nás, abyste pochopili, o co nám jde, že jde navýsost o společenskou důležitost tohoto kroku. (Výkřiky v sále.) Mejstřík nemá koníček přesouvat státní svátky, není to luxusem. A já jsem rád, že Senát vyrovnání se s komunistickou minulostí a s přiznáním se k principům, na kterých chceme stavět, toto nebere jako luxus.
Asi jsem řekl to, co je nejpodstatnější. Ostatní věci - já se omlouvám za to, jestliže senátoři nepochopili, že významný den vzdělanosti souvisí se založením University Karlovy atd. atd.

Ano, jsou to námitky, jistě, o kterých se dá diskutovat, nicméně uvědomme si, že zde před vámi stojím s žádostí, abyste propustili tento návrh zákona do výborů. Je to první čtení a ve výborech můžete samozřejmě do tohoto návrhu zákona zasahovat, jak uznáte za vhodné. Podstatou tohoto návrhu, dovolím si říci, není znevážení významu rodin, ani znevážení Univerzity Karlovy, ale je to zejména souboj MDŽ, jako zideologizovaného svátku v této zemi, a svátku matek, který vše, o co nám jde, zahrnuje.
Dámy a pánové, já to udělat nemohu, ale nezazněl zde návrh ke schválení, jinými slovy k propuštění do výborů. Já žádám kohokoliv statečného z vás, aby tak učinil. (Z pléna: není třeba.) Jestli nemusíte, tím lépe. Děkuji za pozornost.


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane senátore, děkuji vám. Nyní, dámy a pánové, je zde jedna faktická poznámka - pan kolega Jandák se hlásil s faktickou poznámkou. (Hlásí se i ministryně V. Parkanová.) Paní ministryně, faktická poznámka nebo řádné vystoupení? (Faktická.) Promiňte, měla jsem vám dát slovo jako první, ale faktická poznámka - Vítězslav Jandák.


Poslanec Vítězslav Jandák : Dámy a pánové, já skutečně jenom fakticky a možná, že jste měla dát přednost panu kolegovi. Víte, já si myslím, že bychom měli být objektivní vůči senátorům, protože když si vezmete, s jakým materiálem pan kolega přišel předtím, tak tam likvidovali absolutně všechno. A dneska dokonce přiznávají svátek práce a dodávají jenom slovo jarní. Já si myslím, že ten materiál má vývoj a že by měl dostat šanci (smích) a počítám, že než budou volby, protože musíte také pochopit, že pan senátor bude znovu kandidovat, takže je nutno, aby byl viděn. Já si myslím, že jsem pro to, abychom to propustili do dalšího čtení. Skutečně, protože tam si všichni ve výborech osaháme tu velkou a hlubokou materii, která přišla ze Senátu. (Smích.) Děkuji.



Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla faktická poznámka pana kolegy Jandáka. Nyní s faktickou poznámkou chce paní ministryně obrany Vlasta Parkanová. Třetí faktická poznámka bude poté pan kolega Jičínský. Řádná přihláška - potom je pořadí: pan kolega Hašek, Grebeníček, Čurdová. Prosím o klid.


Ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová Paní předsedající, kolegyně a kolegové, je mi to velmi líto a říkám to velmi nerada, já bych chtěla požádat přítomného pana senátora Mejstříka, aby při své argumentaci nevkusně neparazitoval na utrpení a neštěstí mučených žen. Naše historie si zaslouží i citlivé nakládání s těmito příběhy. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní ministryni Vlastě Parkanové. Požádám o faktickou poznámku pana kolegu Jičínského. Prosím.


Poslanec Zdeněk Jičínský : Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, ve středověku byl známý náboženský fanatik Savonarola. Zdá se mi, že tu teď máme takového malého Epigona, ale obávám se, že Savonarolové na půdě moderního parlamentu nejsou zrovna vítané osoby. (Potlesk poslanců ČSSD.)


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám za faktickou poznámku. S řádným vystoupením pan poslanec Michal Hašek.

Poslanec Michal Hašek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, pan senátor Mejstřík odůvodňoval tento návrh tím, že Senát se jím zabýval, protože je prostě společensky nutný, potřebný a důležitý.

Já se chci zeptat prostřednictvím paní předsedající, myslíte si, pane senátore, že tzv. reformní balík, který od 1. ledna bude znamenat obrovské pohyby v řadě oblastí pro občany ČR, není společensky nutný, závažný a potřebný k debatě? Vy jste v Senátu, ne vy osobně, ale vy jste jako většina Senátu rozhodli, že se dokonce ani nebudete zabývat tím projednáváním! Vy jste nepřipustili projednávání tak důležitého zákona ani v senátních výborech! A teď si troufnete přijít sem do Sněmovny a tvrdit, že zákon, kterým měníte některé státní svátky, je společensky nutný, potřebný a závažný. Tak ať si každý poměří toto vaše prohlášení s tím, co jste provedli letos v září s reformou veřejných financí. To je poznámka číslo jedna.

A poznámka číslo dva. Až se příště, vážený pane senátore, budete dívat tady doleva, i do lavic sociálních demokratů a budete hovořit o lidech, kteří trpěli a umírali v žalářích a koncentračních táborech, tak vám možná prozradím něco, co možná ze svého studia historie nevíte. Mezi nimi byly stovky, tisíce a možná desetitisíce sociálních demokratů, a to jak v nacistických koncentračních táborech a žalářích, tak také v komunistických. A byli to také sociální demokraté, kteří byli pronásledováni, zavíráni a někteří z nich také zahynuli - na rozdíl od těch, kteří seděli v městském výboru Socialistického svazu mládeže! Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová To byl pan poslanec Michal Hašek. Nyní mám přihlášky: pan poslanec Grebeníček, paní kolegyně Čurdová - nechce vystoupit, a pak pan senátor Mejstřík.


Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, jistý Tomáš Klvaňa nedávno prohlásil, že americký radar je nebezpečný jenom pro komunisty. S tímto výrokem by se dalo nepochybně polemizovat. Ovšem s výrokem: senátor Mejstřík je nebezpečný pro všechny, asi nikdo polemizovat nebude. (Oživení v sále.)

Pro jistotu ještě připomenu jedno indické mudrosloví: Trapná je řeč nevzdělance, jenž udílí rady, jako vášeň nešťastnice, které chybí vnady.

Dámy a pánové, s velkým zaujetím jsem vyslechl slova Cyrila Svobody a Vlasty Parkanové. Možná proto, že si dobře uvědomovali, že v této Sněmovně není nikdo, kdo by chtěl snad obhajovat zločiny, které se v této republice staly.

A jestli můžu odcitovat papeže Jana Pavla II. (Poznámky z pravé strany sálu.) Ale rád to udělám! Řekl totiž při příležitosti 15. výročí svého pontifikátu následující slova: "Ti, kdo jsou pro kapitalismus v jeho krajní podobě, mají sklon zavírat oči před tím, co dobrého udělal komunismus; nevidí jeho vypětí, s jakým se staral o likvidaci nezaměstnanosti a o ubohé. "

Nebudu k tomu nic jiného říkat než to, že se hlásím k těm, kteří chtějí, aby se historie skutečně stala vědou a ne politickým tlacháním a přihlouplými invektivami! Děkuji.


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Nyní má slovo pan senátor Mejstřík. Zaregistrovala jsem ještě přihlášku pana kolegy Kováčika. Pan senátor Mejstřík má slovo.

Senátor Martin Mejstřík: Na úvod bych chtěl projevit politování, že ještě 17 let po listopadu 1989 nás zde o historii budou poučovat komunisté nebo bývalí komunisté! To úvodem. (Oživení v sále.)

Za druhé. K paní kolegyni Vlastě Parkanové. Já jsem poslední, kdo by chtěl parazitovat na mučení žen. Kdo zde parazituje, jsou komunisté. Parazitují na těch nejkrásnějších ideálech, které si člověk může představit, ale neříkají nám tu odvrácenou tvář, jak za těmito ideály chtějí jít, kudy za nimi šli a kudy chtějí pokračovat.

Takže jestliže zde pan kolega Grebeníček hovoří o tom, že zde není nikdo, kdo by chtěl obhajovat zločiny komunistů, tak se ho zeptám, patří k ideologické výzbroji Komunistické strany Čech a Moravy Marx, Engels a Gottwald? Jestliže ne, tak nejste komunistickou stranou! Ale z vašich oficiálních materiálů, které dokonce máte na webových stránkách, se k Marxovi, Leninovi i Gottwaldovi vřele hlásíte. Já vám připomenu, dámy a pánové, že Lenin a Gottwald jsou masoví vrahové! Takže kdo na čem parazituje? Smyslem naší novely je právě odříznout českou společnost od reminiscencí s komunistickou dobou. Kdo podal návrh poprvé v historii ČR na zařazení MDŽ do zákona o státních svátcích? Byli to komunisté podpoření některými sociálními demokraty. A sociální demokraté, že neznám historii. Je to jenom o tom, že jste - nevyčítám, ale - nečetli jste rozpravu v Senátu k tomuto tisku.

Kdybyste ji četli, tak byste byli viděli a věděli, že jsem naopak připomínal všechny, nebo ne všechny, ale symbolicky ženy, které trpěly v komunistických žalářích, a samozřejmě jsem připomínal i sociální demokratky.

Ale právě proto na vás apeluji, vážení přátelé. Právě na vás, demokraty a zejména sociální demokraty, právě proto, že i vaše ženy, že sociální demokratky trpěly v žalářích a lágrech, že umíraly v těchto komunistických lágrech, abyste naši novelu podpořili a nevysmívali se tomuto pokusu jako nedůležitému.

A jsem u poslední poznámky. Říkám, nestíhám si poznamenávat jména, neznám vás všechny podle jmen, takže nevím, kdo to zde řekl, ale zaznělo zde, že Senát nepokládá reformní balíček, balík, baťoh, jak tomu říkáte, za důležitý.

Já se do této rozpravy nechci pustit. Je to jiné téma. A asi byste měli hovořit s jinými senátory, ne s Mejstříkem.

Ale Senát trvá na tom, a to je jeho postoj, že bere za důležité, za společensky důležité změnu, resp. vyřazení MDŽ ze zákona. O těch důvodech jsem tady hovořil. Nemíchejme hrušky s jablky. Chování Senátu v některých situacích já tu prostě komentovat nechci.

Děkuji za pozornost.


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová To byl pan senátor Mejstřík, děkuji. Dámy a pánové, máme ještě dva přihlášené, pana poslance Kováčika a poté paní kolegyni Annu Čurdovou. Chci vás všechny požádat, abyste se věnovali tématu, které projednáváme. Je to obtížné řídit schůzi a říci, do kdy je ještě to téma, kdy se ho řečník drží a kdy se ho už nedrží. Proto vás chci požádat, abyste byli sami soudní a věcně zaujímali stanoviska k tématu, které projednáváme. Prosím, slovo má pan poslanec Pavel Kováčik.


Poslanec Pavel Kováčik: Já děkuji, paní místopředsedkyně. Konečně tady zaznělo v poslední řeči pana senátora Mejstříka to, co nebylo v důvodové zprávě. Tam přece vůbec nešlo o MDŽ, tam přece vůbec nešlo o ženy. V tomto smyslu předkladatelé skutečně na MDŽ pouze parazitují, protože opravdu šlo o to jaksi odříznout komunisty. Možná teď odříznout a potom třeba taky zaříznout, nebo jak... (Oživení v sále, hlasy některých poslanců.) Já to slyším, skutečně demokratické.

Ptám se také na parazitování typu před řekněme řádově 20 lety, neberte mě za slovo, kdy jisté funkce i v Socialistickém svazu mládeže podléhaly schválení v nomenklatuře funkcí ve Vysokoškolské radě v městě Praze, zcela určitě je musel podepisovat tehdejší tajemník pražské stranické organizace, tedy organizace KSČ, aby bylo jasno, Miroslav Štěpán. Bylo to už tehdy parazitování?

Kolegyně a kolegové, vážím si, a skutečně upřímně a hluboce, lidí typu Františka Bublana. Znám ho, je mým spoluobčanem z Třebíče a byl aktivním odpůrcem. Ponechal si svoje názory, měl je i v době, kdy to nebylo lehké a má je dodnes stejné. Těmto lidem věřím, že svůj postoj myslí skutečně vážně. Budu si jich vážit vždycky.

Nemohu si ovšem vážit člověka, který, když se to "nosilo", tak se dral nahoru s nomenklaturou SSM, a nebýt převrat, možná dnes byl na místě třeba Miroslava Štěpána, bůhví jak. Třeba ne.

K věci jenom tolik. Komoditní burzy šílí, inflace se zvládá stále tíže a ta pětiprocentní hranice straší docela hodně. A my se tady hodně let po převratu zabýváme, s odpuštěním, zastydlým ideologickým bojem.

Ve smyslu výzvy, kterou dal pan předkladatel, tedy kdo jste stateční, hlasujte proti zamítnutí, dávám jinou výzvu: Kdo jste rozumní, hlasujte pro zamítnutí. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Kováčikovi. Prosím ještě o slovo paní kolegyni Čurdovou.


Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně a kolegové, já si myslím, že je načase přestat dělat reklamu militantním názorům pana senátora Mejstříka. Nicméně mi dovolte ještě několik poznámek.

Tu první, když nám tady přednesl takový ten výčet, kde všude se Mezinárodní den žen slaví. Je mi skutečně opravdu líto čtyř eurokomisařek, které pravidelně, nepravidelně každý rok pořádají diskuse v rámci Evropského parlamentu a diskutují právě o Mezinárodním dni žen. Tak nevím, jestli tyto ctihodné dámy jsou z Uzbekistánu, Kazachstánu, Ukrajiny, Arménie a jiných zemí, které tady pan Mejstřík jmenoval. A tak se k němu připojují i demokratické instituce všude na světě, jako je Organizace spojených národů, ale tu pan senátor patrně považuje za kryptokomunistickou, nebo jako je třeba Parlamentní shromáždění Rady Evropy nebo event., jako je také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Tak tedy nevím, nevím, jak to s těmi oslavami bude.

A nyní mi dovolte poznámku, kterou jsem v podstatě nucena udělat, ačkoliv jsem nechtěla.

Pan senátor ve své zprávě hluboce rozebírá dějiny a historii, jakým způsobem vznikl a co podporoval a nepodporoval Mezinárodní den žen. Já bych tady ale chtěla říci, že zapomněl také na historii Dne matek. A ta historie Dne matek by se také měla zmiňovat, protože také není nijak růžová. Prostřednictvím paní předsedající, pane senátore Mejstříku. Tak jestliže chcete objektivně hovořit o všech historických pramenech u všech svátků, tak potom, prosím, buďte objektivní a natvrdo řekněte, že Svátek matek byl během druhé světovéválky a před ní zneužit nacistickým Německem.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Čurdové a zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Mejstřík má slovo. (Oživení v sále.) Prosím o klid v jednací síni!


Senátor Martin Mejstřík: Začnu poslední větou paní poslankyně Čurdové. Ano, je nám asi všem známo, že nacisté Svátek matek zrušili, ale my žijeme v České republice a řešíme ne nacismus a neonacismus v naší zemi, ale historii komunistickou a postkomunistickou. Takže proto.

Druhá poznámka již spíše faktická.

Militantní názory senátora Mejstříka. Kdyby byly jinými, dámy a pánové, možná byste vy, komunisté, byli spokojenější, protože možná by rok 1989 a převrat proběhl úplně jinak, než proběhl.

Ano, Mejstřík byl militantní před listopadem 1989 i během převratu a během studentské stávky. Možná proto to šlo tenkrát tak rychle a možná proto se vám to na chviličku vymklo z rukou. Ale velmi brzy jste se zase dostali na místa tam, kde jste neměli být.

Takže Mejstřík ano, zde to veřejně říká. Ano, Mejstřík byl členem Celoškolského výboru SSM na Akademii múzických umění, byl členem Městské vysokoškolské rady SSM. Toto jeho působení mělo dopad ten, že těsně někdy kolem 11. listopadu 1989 jsme SSM na Akademii múzických umění zrušili, zrušilo se na Akademii výtvarných umění a naši kolegové jednali o tom nebo v podstatě byli v procesu zrušení SSM na fakultě filozofické a jednalo se na Akademii výtvarných umění.

Takže toto bylo působení, mimo jiné, i Mejstříka, který se tady zaprodal s komančema. Není to o změně kabátu, je to naopak o tom, že Mejstřík pokračuje v tom, co se nepodařilo dokončit v roce 1989, případně 1990. Někteří kolegové zde sedící to jistě mohou potvrdit, doložit, protože se mnou byli ve velmi těsném kontaktu během převratu. I před převratem.

Motivace tedy je zcela jasná a já vyzývám vás, všechny rozumné a tím opravdu skončím. Budujeme demokracii. Demokracii nemůžeme vybudovat s komunisty nebo s lidmi, kteří mají komunistické myšlení a bohužel je jich tady v obou komorách ještě dosti mezi námi. Ale apeluji na vás, řeč je o symbolech a MDŽ je zajisté komunistický symbol. Vzpomeňte si na historii, kterou máte popsánu před sebou. Historii Sovětského svazu, historii všech jeho satelitů. Mezi které jsme byli počítáni a byli jsme jim fakticky. A ještě jednou se podívejte na seznam států, které mají MDŽ uzákoněn zákonem. Do této kategorie států nás komunisté s některými sociálními demokraty zařazují. Děkuji za pozornost. Loučím se s vámi.


Poslanec Vítězslav Jandák : ... Už toho mám plný zuby! (z lavice)


Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová Já žádám pana poslance Vítězslava Jandáka, aby nevykřikoval na nikoho v jednacím sále, nemá udělené slovo, a aby dodržoval jednací řád. Chápu, že je někdy k některým tématům debata vzrušenější, respektuji to, ale prosím, musíme se vejít do nějakých mantinelů. Nyní žádám nejprve o klid, poté se ptám, zda je v jednací síni paní poslankyně Čurdová, chtěla faktickou poznámku, nehodlá ji uplatnit. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do rozpravy, která je otevřená. Nehlásí, tuto rozpravu končím.

Je před námi hlasování o návrhu, který zde opakovaně zazněl. Nevyjmenuji všechny kolegy, byť jsem si zaznamenala některá jména, kdo navrhují, abychom tento návrh zákona zamítli a o tomto návrhu budeme nyní rozhodovat. Přivolávám vás všechny z kuloárů, zároveň registruji vaši žádost na odhlášení, proto prosím, abyste se znovu zaregistrovali a požádám o trochu strpení, aby mohli do jednacího sálu přijít všichni, kteří se zdržují poblíž.

Já myslím, že lhůta k tomu, aby se mohli všichni dostavit, je dostatečná, a proto zahajuji hlasování pořadové číslo 95.

Táži se, kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí tohoto senátního návrhu zákona. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 95. Přítomno 155, pro 89, proti 48, tento návrh byl přijat.

Nevidím, že by se schylovalo ke kontrole, proto končí projednávání tohoto bodu, sněmovního tisku č. 329.

Děkuji panu senátorovi, děkuji také paní zpravodajce za to, že nás tímto bodem provedli.

Dámy a pánové, já se domnívám, že do oběda ještě můžeme stihnout nějaké body...

                 
Obsah vydání       30. 11. 2007
30. 11. 2007 Nechtěli nám schválit zdražení a teď to máte! Pavel  Houdek
2. 12. 2007 Čurdová z Ruska: Nízká účast a nová konzervativní strana
30. 11. 2007 Daj-li medajli reportérovi České televize - a mně se chce něco říct...
30. 11. 2007 Infekce Václav  Hrabě
30. 11. 2007 Jací jsme
1. 12. 2007 Vláda bez mandátu Ivan  Kytka
1. 12. 2007 Václav Klaus odstoupil z funkce premiéra
1. 12. 2007 Deset let od pádu Klause: Deset let stará hydra, která za pár let nepůjde zničit Štěpán  Kotrba
1. 12. 2007 Česká politika roku 1997: politikaření a plané, bezkoncepční spory. Změní se to nyní? Jan  Čulík
1. 12. 2007 ČTK 1997: "ČR vstupuje do roku 1998 se stínem doposud největší vládní krize
30. 11. 2007 Sponzorský skandál kolem Šrejberových peněz a konta ODS ve Švýcarsku - radikální změna českého myšlení, naděje pro budoucno? Jan  Čulík
30. 11. 2007 Putin podepsal zákon pozastavující účast Ruska ve smlouvě CFE
30. 11. 2007 Jesle jako norma? Ne. Jesle a školky jako pomocná ruka Anna  Čurdová
30. 11. 2007 Robert Gates: S Íránem se nevyjednává Simone  Radačičová
30. 11. 2007 Advent aneb jak žít na plné pecky Zdeněk  Bárta
30. 11. 2007 Informace o příslušnících extremistických hnutí v řadách Armády ČR jsou závažné Petr  Hulinský
30. 11. 2007 Být dnes kritický k Parkanové znamená obvinit nepřímo Tvrdíka, Kostelku, Grosse i Grulicha Štěpán  Kotrba
30. 11. 2007 Miliardy utopené v kanáloch Kamil  Márovský
30. 11. 2007 Štěstí Václava Hraběte
1. 12. 2007 Šťastné to ženy Anna  Čurdová
30. 11. 2007 Mejstřík ve Sněmovně dostal zprava i zleva. Nejvíce to ale bolelo od křesťanů... Štěpán  Kotrba
30. 11. 2007 Záchodová hygiena a politika čistých rukou Miloš  Kaláb
30. 11. 2007 Knihovna nemá kolečka, má ale vílu
30. 11. 2007 Zelení: Délka štěpeného atomu Pavel  Kopecký
29. 11. 2007 Strana zelených tajně kritizuje Martina Bursíka
30. 11. 2007 Nešťastné deti -- realita súčasnosti Jakub  Topol
30. 11. 2007 Babybooom? Michal  Rusek
30. 11. 2007 O soudcích, justici, právu a spravedlnosti Pavel  Kopecký
1. 12. 2007 Citát dne (včerejšího)
30. 11. 2007 Odsouzení učitelky za medvídka nemá moc společného s islámem
30. 11. 2007 Co se nám stoupenci islámského "práva" snaží namlouvat?
30. 11. 2007 Muslimové se nemají divit a svalovat vinu na jiné, když mlčí
30. 11. 2007 Země blahobytu, země lidí bez úspor, aneb Proč by se nemělo pomáhat jen občanské menšině Uwe  Ladwig
30. 11. 2007 Tajné finanční dary Labouristické straně bude vyšetřovat policie
30. 11. 2007 Učitelé ZŠ Campanus v Praze 4 protestují proti náhlému odvolání svého ředitele
29. 11. 2007 Kdo platí proradarové aktivisty? Tomáš  Stýblo
30. 11. 2007 Kupředu s odbouráváním byrokratických přežitků Petr  Frish
29. 11. 2007 Další únik utajovaných informací z BIS a VZ do České televize?
29. 11. 2007 Britská učitelka v Súdánu odsouzena k 15 dnům vězení
29. 11. 2007 Udělali boudu na hlupáka, odnáší to Paroubek. Tentokrát neprávem. Štěpán  Kotrba
29. 11. 2007 Jak souvisí Rowlingová, Bursík a Greenpeace? Štěpán  Kotrba
29. 11. 2007 Harry Potter a relikvie smrti vychází v češtině 31. ledna 2008 poprvé na ekologicky certifikovaném papíře
29. 11. 2007 Dánsko: Demokracie, svoboda, důvěra a soudržnost Egon T. Lánský
29. 11. 2007 Je to všechno trochu složitější: signatáři Pražské výzvy chápali, že ke sjednocení Evropy nedojde zbrojením a instalováním nových raket Jan  Kavan
29. 11. 2007 Pákistánské otazníky Daniel  Veselý
29. 11. 2007 Co zbylo ze zelených? Martin a Džamila Jan  Keller
29. 11. 2007 Když kritizuju, mám něco i vymyslet aneb jak sladit pracovní a rodinný život jinak, než Topolánkova milenka? Anna  Čurdová
29. 11. 2007 Násilí jako komunikační strategie "bezmocných" Jan  Paul
17. 11. 2007 Hospodaření OSBL za říjen 2007