30. 11. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
30. 11. 2007

Nechtěli nám schválit zdražení a teď to máte!

Anabáze jednoho zákazníka Dopravního podniku Hlavního města Prahy

Patřím k těm mnoha Pražanům, kterým se čistě ekonomicky vzato nevyplatí využívat služeb Dopravního podniku. Do práce jedu autem deset minut, městskou hromadnou dopravou dvacet. Trasa automobilem mi vede ulicemi, ve kterých je zácpa opravdu výjimkou. Nicméně, i přesto jezdím metrem. Pohled na nekonečné hady aut mi není příjemný a rád dýchám čerstvý vzduch, a tak se snažím přispět svým dílem a svůj automobil, pokud to je jen trochu možné, nechám zaparkovaný před domem. Z pohledu Dopravního podniku patřím k ideálním zákazníkům. Jsem loajální, kupuji si roční předplatní kupón. Po letošním zdražení jízdného si ale nepřipadám jako vážený zákazník; spíše jako příslovečná kavka na oškubání.

Ve své průkazce jsem měl vložený kupón s volitelným datem platnosti, který mi končí 3. prosince. Asi před týdnem a půl jsem tedy odešel dříve z práce, abych si koupil další roční kupon (protože prodejní místa mají zcela nepochopitelně otevírací dobu věrně kopírující pracovní dobu běžného zaměstnance). Dorazil jsem k prodejnímu místu na I. P. Pavlova a při pohledu na vskutku moderní prostory ve mě zahlodal červík pochybnosti. Naštěstí jsem hned napoprvé nečekal frontu a radši jsem se rovnou zeptal, zda-li přijímají platební karty. Nepřijímají, nicméně hned naproti je bankomat, tak jsem si vybral potřebnou sumu a postavil se do fronty.

Čekaní bylo nekonečné, mimo jiné proto, že paní v okénku na počkání i vystavuje průkazky. Inu, dobrá. Konečně jsem přišel na řadu. Podal jsem paní svou průkazku a požádal ji o roční kupon od 4. prosince. Paní ji dlouho otáčela v rukou, naklonila se k mikrofonu a další rozhovor probíhal zhruba takto:

„Tak jakou chcete, zaměstnaneckou?,“ ptá se paní podrážděným hlasem. „Nevím,“ odpovídám popravdě, neznaje terminologie Dopravního podniku. „Prosím ten samý kupon, co tam mám,“ dodávám. „Nemáme,“ odsekává mi paní. „Prosím?,“ ptám se nechápavě. „No nemáme,“ odsekává paní podruhé. Jsem dokonale zmaten. Nemají vůbec, nebo dnes došly, protože o ně byl velký zájem? „Jak je to možné,“ zkouším to jinudy. „Mluvím snad čínsky? Nemáme,“ odsekává paní potřetí. „Roční máme vždycky až v prosinci.“ A, tak je to, zaraduji se: „Ale já nechci klasický roční kupon, já chci kupon s volitelnou dobou platnosti,“ snažím se paní vysvětlit. „Nemáme,“ usazuje mě. Beru si průkazku a odcházím... Na další vyptávání nemám sílu.

Dojedu si pro kupon na Karlovo náměstí, napadá mě spásná myšlenka. Že jsem na správném místě mi potvrzuje i velký plakát, propagující kupony s volitelným začátkem platnosti heslem, které zní ve stylu „Prahou bez starostí“. Vystojím si frontu, která zde ubíhá obzvláště pomalu (jak příhodně glosoval jeden spolučekající, pracuje tam nejpomalejší paní ve Střední Evropě). Když dojdu na řadu, jsem opět odmrštěn. Paní beze slova ukáže na jakýsi oranžový papír, kde je uprostřed prázdné okénko, a zabručí: „Nevidíte, nemáme.“ Po pravdě, nevidím nic, ale bez protestů odcházím.

Na mobilním telefonu vyťukávám číslo informační linky uvedené na reklamním plakátu (samozřejmě placené linky). Operátorky se ptám, proč není k dispozici roční kupon s volitelným začátkem platnosti. A dostávám již třetí sprchu: „To si běžte stěžovat na magistrát. Nechtěli nám schválit zdražení a teď to máte!“ Snažím se protestovat, že mě nezajímá magistrát, ale zato mě zajímá, kdy si budu moci koupit svou jízdenku. „To se zeptejte radního Švejnera jméno jsem pravděpodobně zkomolil, protože mě vůbec nezajímalo. Šteiner se jmenuje a je jako všichni, za ODS, ten za to může.“ Výborná informace na informační lince; další hovor asi nemá cenu. Ještě, že jsou všechny příchozí hovory v zájmu zvyšování kvality služeb monitorovány...

O týden a půl později projíždím I.P.Pavlova a oranžový papír, který mají i zde, již není prázdný. Píše se na něm: 365denní jízdenky. Juchů, tak přeci si stihnu včas koupit kupon! Zkušeně si rovnou vybírám v bankomatu peníze a řadím se do fronty. Přede mnou stojí cizinec, který si snaží vyřídit průkazku. Česky neumí, anglicky ano, zato paní za okénkem nikoliv. Když před ní položí přesnou částku čtvrtletní jízdenky a část z toho je v drobných, paní udělá takový obličej a obrátí oči v sloup, že i ten by stačil na to, otočit se na podpatku a zmizet. Pak odvětí: „Ještě dvacet korun za průkazku!“ Cizinec nerozumí, paní mu to nervózně dokola opakuje, naštěstí včas zasahuje jiný cestující co cizí jazyk ovládá a situace je vyřešena.

Na řadě jsem já. Podávám do okénka průkazku a žádám svůj kupon. „Nemáme.“ Deja-vu? „Roční kupon máme jenom od 1. ledna,“ odsekává paní. „Ale já chci kupon s volitelným datem platnosti,“ vysvětluji. „Copak jste hluchý? Máme jenom od 1. ledna!,“ odzbrojuje mě paní. Opět nechápu. „Znamená to tedy, že kluzké kupony již nemáte?,“ ptám se. „Máme, ale jen od 1. ledna,“ štěká paní. Ptám se, co je na nich tedy kluzkého, ale paní jen obrací oči v sloup. „Dejte mi ho tedy od prvního ledna,“ rezignuji, „a taky mi už dejte pokoj,“ neovládnu se.

Měsíční díru mezi platností mých kupónů beru jako dárek Dopravního podniku a případné revizory budu odkazovat na magistrát a radního Švejnera...

Při výtkách na čistotu vozů se zaměstnanci dopravního podniku brání tím, že vozy jsou v takovém stavu, v jakém je nechají cestující. Jenomže to platí i obráceně: Dopravní podnik je takový, jací jsou jeho zaměstnanci. A pokud Dopravní podnik zaměstnává tam, kde se stýká s veřejností neochotné a hulvátské zaměstnance, nechtěl bych vidět, jací lidé pracují mimo oči cestujících.

Kolegové se často podivují, proč do práce jezdím „mastnou tyčí“ namísto automobilu. Hromadnou dopravu často přezdívají jako „socka“. Začínám mít pocit, že na tom něco bude. Dopravní podnik se totiž k cestujícím nechová jako k váženým zákazníkům, ale právě jako k sockám. Tak, jako by cestující Prostě neměli jinou možnost, než přetrpět všechna příkoří. Ale oni jiné možnosti často mají...

                 
Obsah vydání       30. 11. 2007
30. 11. 2007 Nechtěli nám schválit zdražení a teď to máte! Pavel  Houdek
2. 12. 2007 Čurdová z Ruska: Nízká účast a nová konzervativní strana
30. 11. 2007 Daj-li medajli reportérovi České televize - a mně se chce něco říct...
30. 11. 2007 Infekce Václav  Hrabě
30. 11. 2007 Jací jsme
1. 12. 2007 Vláda bez mandátu Ivan  Kytka
1. 12. 2007 Václav Klaus odstoupil z funkce premiéra
1. 12. 2007 Deset let od pádu Klause: Deset let stará hydra, která za pár let nepůjde zničit Štěpán  Kotrba
1. 12. 2007 Česká politika roku 1997: politikaření a plané, bezkoncepční spory. Změní se to nyní? Jan  Čulík
1. 12. 2007 ČTK 1997: "ČR vstupuje do roku 1998 se stínem doposud největší vládní krize
30. 11. 2007 Sponzorský skandál kolem Šrejberových peněz a konta ODS ve Švýcarsku - radikální změna českého myšlení, naděje pro budoucno? Jan  Čulík
30. 11. 2007 Putin podepsal zákon pozastavující účast Ruska ve smlouvě CFE
30. 11. 2007 Jesle jako norma? Ne. Jesle a školky jako pomocná ruka Anna  Čurdová
30. 11. 2007 Robert Gates: S Íránem se nevyjednává Simone  Radačičová
30. 11. 2007 Advent aneb jak žít na plné pecky Zdeněk  Bárta
30. 11. 2007 Informace o příslušnících extremistických hnutí v řadách Armády ČR jsou závažné Petr  Hulinský
30. 11. 2007 Být dnes kritický k Parkanové znamená obvinit nepřímo Tvrdíka, Kostelku, Grosse i Grulicha Štěpán  Kotrba
30. 11. 2007 Miliardy utopené v kanáloch Kamil  Márovský
30. 11. 2007 Štěstí Václava Hraběte
1. 12. 2007 Šťastné to ženy Anna  Čurdová
30. 11. 2007 Mejstřík ve Sněmovně dostal zprava i zleva. Nejvíce to ale bolelo od křesťanů... Štěpán  Kotrba
30. 11. 2007 Záchodová hygiena a politika čistých rukou Miloš  Kaláb
30. 11. 2007 Knihovna nemá kolečka, má ale vílu
30. 11. 2007 Zelení: Délka štěpeného atomu Pavel  Kopecký
29. 11. 2007 Strana zelených tajně kritizuje Martina Bursíka
30. 11. 2007 Nešťastné deti -- realita súčasnosti Jakub  Topol
30. 11. 2007 Babybooom? Michal  Rusek
30. 11. 2007 O soudcích, justici, právu a spravedlnosti Pavel  Kopecký
1. 12. 2007 Citát dne (včerejšího)
30. 11. 2007 Odsouzení učitelky za medvídka nemá moc společného s islámem
30. 11. 2007 Co se nám stoupenci islámského "práva" snaží namlouvat?
30. 11. 2007 Muslimové se nemají divit a svalovat vinu na jiné, když mlčí
30. 11. 2007 Země blahobytu, země lidí bez úspor, aneb Proč by se nemělo pomáhat jen občanské menšině Uwe  Ladwig
30. 11. 2007 Tajné finanční dary Labouristické straně bude vyšetřovat policie
30. 11. 2007 Učitelé ZŠ Campanus v Praze 4 protestují proti náhlému odvolání svého ředitele
29. 11. 2007 Kdo platí proradarové aktivisty? Tomáš  Stýblo
30. 11. 2007 Kupředu s odbouráváním byrokratických přežitků Petr  Frish
29. 11. 2007 Další únik utajovaných informací z BIS a VZ do České televize?
29. 11. 2007 Britská učitelka v Súdánu odsouzena k 15 dnům vězení
29. 11. 2007 Udělali boudu na hlupáka, odnáší to Paroubek. Tentokrát neprávem. Štěpán  Kotrba
29. 11. 2007 Jak souvisí Rowlingová, Bursík a Greenpeace? Štěpán  Kotrba
29. 11. 2007 Harry Potter a relikvie smrti vychází v češtině 31. ledna 2008 poprvé na ekologicky certifikovaném papíře
29. 11. 2007 Dánsko: Demokracie, svoboda, důvěra a soudržnost Egon T. Lánský
29. 11. 2007 Je to všechno trochu složitější: signatáři Pražské výzvy chápali, že ke sjednocení Evropy nedojde zbrojením a instalováním nových raket Jan  Kavan
29. 11. 2007 Pákistánské otazníky Daniel  Veselý
29. 11. 2007 Co zbylo ze zelených? Martin a Džamila Jan  Keller
29. 11. 2007 Když kritizuju, mám něco i vymyslet aneb jak sladit pracovní a rodinný život jinak, než Topolánkova milenka? Anna  Čurdová
29. 11. 2007 Násilí jako komunikační strategie "bezmocných" Jan  Paul
17. 11. 2007 Hospodaření OSBL za říjen 2007