K původním představám o projektu mj. uvedla:

„Nechtěli jsme novodobý labyrint typu Klementina, jak se objevilo v mnoha soutěžních návrzích. Jednoduchost a přehlednost, vzájemné provázání jednotlivých provozů a služeb, rovnoprávné řešení veřejných i provozních prostor (tj. nikoli honosné studovny a atria utlačující provozní prostory), bezpečné uložení fondů a jejich rychlá distribuce po celé budově - to nás především zaujalo na vítězném návrhu Future Systems. Nechtěli jsme, aby knihovna byla monumentem. Naopak. Naším přáním bylo, aby byla příjemná a vlídná a hlavně otevřená. Nejen pro uživatele, ale pro nejširší veřejnost... „

V rozhovoru Bohdana Stoklasová řekla: „Nová Národní knihovna stále nemá tzv. studii proveditelnosti – mnohem detailnější rozbor z mnoha odborných pohledů - která přiblíží původní vítězný návrh skutečnosti. A to je právě materiál, nad kterým by se mělo diskutovat především. Kolegové v zahraničí jsou udiveni, že od vyhlášení výsledků architektonické soutěže máme stále jen soutěžní návrhy, velmi stručné materiály bez dalších potřebných vizualizací a podrobnějších podkladů. I proto má současná diskuse kolem Národní knihovny stále více emotivní než racionální jádro...“

„Jsem ráda, že se vnitřní knihovnické uspořádání v návrhu nové Národní knihovny dočkalo v zahraničí pochvalného přijetí. Dokonce na Konferenci ředitelů světových národních knihoven v jihoafrickém Durbanu v srpnu 2007 zaznělo, že by se s tímto řešením měli všichni seznámit, protože je to jedno z nejlepších řešení, které v současnosti existuje.

Samozřejmě diskuse o vnějším vzhledu je také v zahraničí živá, neboť probíhá v subjektivní rovině. I zde má návrh své příznivce a odpůrce. Je tu ale jeden rozdíl. Zdá se mi, že lidé, s nimiž jsem hovořila při cestách do zahraničí, se přece jen před vyslovením názoru více zajímají o podrobnosti a odborné detaily než jak jsme toho svědky u nás.“

Bohdana Stoklasová je ředitelkou Úseku novodobých fondů a služeb NK ČR. Vystudovala obor knihovnictví a vědecké informace na Univerzitě Karlově v Praze. Během delších studijních pobytů v zahraničí se zaměřila zejména na knihovnické automatizované procesy a standardy. Je odpovědná za hlavní činnosti knihovny a jejich rozvoj - v roli koordinátora nebo řešitele se účastní řady domácích i zahraničních výzkumných projektů. 

Vstupte! s PhDr. Jiřím Polišenským z Národní knihovny ČR - Všude na světě, kde byly povodně, se podařilo dokumenty vysušit... Restaurování běží léta, to je mnohem náročnější. DOWNLOADSTREAM

SOUVISEJÍCI ČLÁNKY

Hynek Hanke, 18. 10. 2007: Národní knihovna: Nejde jen o hromadu plechuZDE