30. 10. 2007
Už zase jezdíme do Německa na nákupy aneb Jdeme do EvropyJako malá holka jsem často jezdívala nakupovat s rodiči do NDR. Nejen hrozinky, levné prášky a vánoční čokoládový kalendář, ale také oblečení a boty byly důvodem předrevolučních návštěv mnoha Čechů v NDR, píše Monika Binke. Zdálo by se, že nyní máme všeho dostatek a plné výlohy jsou toho příkladem. Ale ono to tak docela není pravda. V obchodech najdeme buď nekvalitní a nepraktické zboží převážně asijského původu nebo předražené značkové zboží. Těšila jsem se na nově otevřené centrum v Praze zvané Palladium. Po krátké návštěvě mě však zamrazilo. Pro koho bylo otevřeno? Pro lidi? To snad ne! |
Kdo si dnes může dovolit dát za halenku 1500 Kč nebo za sako 3000 Kč? Kdo z 80% lidí s podprůměrnými platy si dá cappuccino za 75Kč nebo 0,2 l džusu za 70 Kč? Ano, milí Pražané a mimopražští, centrum Prahy už dávno není pro lidi jak bývalo Je pro horních 10% s nejvyššími platy a pro cizince. Jen nevím pro jaké. V Německu jsem si dala kávu za 1,50 Euro, dětské hračky zn. Playmobil jsem sehnala za poloviční cenu a oblečení zhruba za dvě třetiny české ceny. Smutné, když průměrný plat Němce je 100 tisíc a průměrný plat Čecha 20 tisíc. |