30. 10. 2007
Co se stalo v HamburkuJestliže jediný český deník, který není nepřátelsky zaujatý vůči ČSSD, přinese zprávu o sjezdu německé sociální demokracie -- strany takřka bratrské se sociální demokracií českou --pod titulem "SPD chce na dálnicích nejvíc 130 km/h", můžete se buď usmát, nebo zavrtět hlavou. Má-li totiž titulek shrnout to nejdůležitější, na čem se sjezd usnesl, byl buď autor názvu poněkud "mimo", anebo měl pravdu, a pak se můžete pousmát sjezdu. Sjezdy totiž obvykle nejsou každodenní událostí, dalo by se očekávat, že sjezd spoluvládnoucí strany se bude zabývat i jinými záležitostmi (třebaže podle zdejších Zelených byste mohli usoudit, že omezení kamionové dopravy o víkendech, bude-li jej dosaženo, je přímo volebním hitem). |
Mimochodem, reportér deníku na hamburském sjezdu nebyl, zprávu sepsal podle informace DPA, německé tiskové agentury -- což zase vypovídá dost o vydavatelích českého tisku, neboť Hamburk koneckonců není za oceánem. Jenže sjezd není senzace a kalkulace vydavatelova není kalkulací čtenářskou, šetřit se dá i na věcech důležitých. Sjezdu přijal nový stranický program -- což se vší pravděpodobností bylo nejdůležitějším bodem sněmování, i když jako každý jiný program politické strany (jak názorně vidíme i ve vlastní zemi) nemusí znamenat mnoho pro konkrétní politiku. Návrh na omezení rychlosti na dálnicích zněl lákavě a byl nadšeně přijat. Jde však pouze o návrh, neboť křesťanskodemokratičtí ministři v čele s kancléřskou Merkelovou jsou proti omezení, vláda bude tedy o návrhu teprve diskutovat, výsledek bude zřejmě v nejlepším případě kompromisní. Zmíněná zpráva v Právu také konstatuje, že se němečtí sociální demokraté v přijatém programu přihlásili k "demokratickému socialismu" (uvozovky jsou uvozovkami Práva a nejsou míněny ironicky, jak by se na první pohled zdálo). Třebaže program podle tohoto citátu prohlašuje, že "demokratický socialismus pro nás zůstává vizí svobodné, spravedlivé a solidární společnosti, jejíž prosazování je trvalým úkolem", i ten, kdo není skeptický vůči programům -- nejen sociálnědemokratickým -, si okamžitě uvědomí, že nikdo jiný než bývalý předseda SPD a kancléř Gerhard Schröder to byl, kdo přišel s návrhem Agendy 2010, která přinesla "reformní zákony" zvláště v sociální oblasti (mimochodem, zákony, za něž by se nemusela stydět tuzemská ODS). A praktické kroky SPD před sjezdem i do budoucna v tomto ohledu v ničem nenaznačují změnu směřování. Ostatně ministrem práce je Franz Müntefering, donedávna předseda strany. Jak upozorňují němečtí komentátoři, slova o "demokratickém socialismu" znějí libě jenom tomu, kdo krásným slovům ještě věří (mimochodem, o socialismu "nedemokratickém" nevím, že by existoval). Představit si za nimi můžeme cokoliv -- nebo nic. Takže jediným pro tisíce německých nezaměstnaných citelným výsledkem bude prodloužení podpory v nezaměstnanosti z 18 na 32 měsíce. Straničtí propagátoři říkají tomuto kroku "krok doleva" -- učiněnému navzdory odporu citovaného ministra práce (!) vlastně pod tlakem nové levicové strany zvané Levice (Die Linke), k níž odešlo a zřejmě ještě odejde mnoho sociálních demokratů. (Je ovšem možné, že nám Jiří Paroubek, jenž se hamburského sjezdu zúčastnil, poví, jak je významný a závažný tento "krok vlevo", směrem k "demokratickém socialismu".) |