23. 5. 2007
Národní knihovna:Fair play a čas měnit projektPan Lukáš Zelenka ve svém článku obhajuje férovost soutěže na Národní knihovnu tím, že zadání bylo po prvním kole změněno a že každý měl možnost na sporný bod reagovat, píše Tomáš Peltan. |
Jen nutno si uvědomit, že na rozdíl od například fotbalových soutěží se jednotlivá kola týkají již jen a pouze hodnocení projektů, tedy pokud dojde ke změně pravidel mezi jednotlivými koly, je to podobné, jako kdyby se fotbalový zápas pískal až dodatečně a po jeho končení byla změněna pravidla, například by byla povolena hra rukou. Že by v takovém případě bylo velmi znevýhodněno mužstvo, které hrálo podle pravidel, je zcela zřejmé - přesto u architektonické soutěže se vedou dlouhé spory o tom, že vlastně o nic nejde, snad v okouzlení výsledkem. Pokud tedy použijeme předchozího příměru, sudí uznali, že tým pana Kaplického vhodil míč do branky soupeře nejvícekrát, aniž by vzal v potaz, že ostatní byli nuceni hrát podle pravidel, která použití rukou zakazují, což činí hru poněkud komplikovanější (pokud by se musel pan Kaplický vypořádat s hmotou archivu podle soutěžních podmínek, jeho dílo by vypadalo zcela odlišně, stejně, jako by zcela odlišně vypadala díla jeho soupeřů, pokud by také nedodrželi podmínky - hmota archivu rozhodně není zanedbatelná a výrazně omezuje volnost řešení). Chyba pak není ani zdaleka (jen) na straně pana Kaplického, který nedodržel podmínky soutěže (za což by tedy byl jeho návrh normálně vyřazen), ale hlavně na straně zadavatelů a poroty soutěže, kteří vytvořili soutěžní podmínky příliš přeurčité (tedy vnucovali soutěžícím něco, co vlastně nechtěli) a v průběhu hry je měnili, čímž zmarnili mnoho tisíc hodin usilovné tvůrčí práce a navíc zpochybnili institut architektonických soutěží jako takových. Je dobře, že sporná místa soutěže budou přešetřena UIA a ÚOHS, aby byl výsledek korektní a nikdo ho nemohl napadat s podezřením na pochybné kamarádenšofty, potažmo aby si vyhlašovatelé a porotci budoucích soutěží uvědomovali, že jsou pravidla, která musí dodržovat. Argumentace a závěr v posledním odstavci jsou zcela nesmyslné. Jednak je zde argumentováno, že je nevýhodné měnit projekt ve velmi rané fázi (je nutno si uvědomit, že po architektonické studii následuje ještě značný objem projektových prací a dvě správní řízení dříve, než se vůbec začne stavět). Navíc se nacházíme v situaci, kdy existuje velká spousta dalších studií (které ostatně podmínky splnily), ze kterých by v případě uznání nekorektnosti soutěže bylo možno vybrat studii vítěznou a tu realizovat v podobném čase. Poznámka o chytrácích, kteří projekt brzdí, je ukázkou ryzí demagogie a nasazování psí hlavy těm, kteří mají odlišný názor - pokud bude projekt zbržděn, tak hlavně pokud bude shledáno, že porota soutěže ignorovala závazná pravidla pro pořádání mezinárodních architektonických soutěžích - a pak také budou veškerá zpoždění a prodlevy vinou poroty. No a kolik to stálo - co se zamyslet nad tím, kolik stála účast v soutěži všechny ty soutěžící, kteří byli silně handicapování dodržováním pravidel? |