24. 8. 2007
"Izolační vrstva" neexistujeDarius Nosreti píše ve svém článku (BL 24.8.2007), že "Narušením pomyslné ochranné izolační buňky dané přirozeným průměrným poloměrem individuálních a skupinových (krátkodobých) cest a individuální a skupinové migrace (dlouhodobějších změn pobytu), jako i četností kontaktů s jednotlivci jiných skupin a dalšími potenciálními zdroji infekce (např. se zvířecími přenašeči infekcí) v souhrnu ohrozíme odolnost lidského druhu vůči infekci v míře odpovídající míře tohoto narušení." To je nesmysl. Žádná podobná "izolační vrstva", byť pomyslná, totiž neexistuje. "Relativně malý kontakt s relativně malým počtem skupin" není totéž, co izolace. |
Obrazně lze říci, že dříve měly patogeny k dispozici okresní silnice, dnes vysokorychlostní magistrály. Díky tomu se mohou infekce opravdu šířit rychleji. Kdyby měl tyhle možnosti středověký mor, zamořil by Evropu během několika málo měsíců, nikoli desetiletí. Ale výsledek by byl stejný. Citovaná věta je nesmyslná ještě z jednoho důvodu. Co nás nezabije, to nás posílí -- málokde platí okřídlený Nietzschův výrok tolik, jako v imunologii. Pokud by DN napsal, že nárůst odolnosti vyplývající z četnějších kontaktů s cizími patogeny nemusí vyrovnat větší potřebu této odolnosti, dalo by se o tom uvažovat. Ale takto je to nesmysl. Odolnost je schopnost čelit hrozbě, nikoli před ní uhýbat. Co se týče "multiskupinové výhody diverzifikace a rozptýlení rizika v důsledku diverzifikace", zná DN nějakou historickou epidemii, která by se díky této diverzifikaci zastavila? Snad v oblasti pohlavně přenosných chorob. Ale ani tam bych si tím nebyl jistý. Znamená to tedy, že nám "globální infekční katastrofa" nehrozí ? Neznamená. Jenže tím, že budeme nakupovat po internetu a jezdit pouze do blízkých vesnic, se před ní nijak neochráníme. K tomu by byla nutná naprostá izolace včetně znemožnění pohybu divoce žijících živočichů. Podobná bariéra existovala před Kolumbem mezi Eurasií a Amerikou. Něco takového ale nelze vytvořit uměle. Udržování takovéto bariéry by zároveň znamenalo její narušení. Ve skutečnosti by takto rozdělené lidstvo vymřelo patrně ještě rychleji. Právě díky tomu, že by izolované populace byly méně odolné vůči novým patogenům nebo těm, které bariéru přece jenom překonají. (Znovuosídlení vymřelých oblastí z jiného sektoru by bylo vzhledem k existenci bariér nemožné.) Pokud uvažujeme o osudu celého lidstva, pak bychom měli ony dálnice pro infekce spíše vítat. Nutnost čelit těmto infekcím totiž odolnost posiluje a tím zvyšuje pravděpodobnost, že v případě mimořádně agresivní globální infekce přežije aspoň někdo. Z hlediska druhu o nic jiného nejde. Z hlediska jednotlivců či menších populací to může vypadat jinak. Ale i pro ně by recepty naznačené Davidem Nosretim znamenaly pouze odklad. Je možné, že ve vztahu k infekčním chorobám jsme v pozici Červené královny -- musíme rychle běžet, abychom alespoň zůstali na místě. Je možné, že někde na této dráze se skrývá propast. Ale otočit se a běžet zpět není řešení -- za našimi zády je propast zcela určitě. Kdo ji chce vidět, musí se opravdu ohlédnout. Obávám se, že k tomuhle aspirantům na novodobé Krysaře chybí dostatečný rozhled. |