|
7. 8. 2007
Továrna v Záluží u Mostu nepatřila k našemu "rodinnému stříbru"Ctirad Novák ve svém článku "Smutný osud bombardovaného "rodinného stříbra" v souvislosti s nálety na dva významné podniky v českých zemích, které se za války podílely na zbrojní výrobě pro německou armádu (ČKD v Praze-Vysočanech a plzeňskou Škodovku) a byly proto v březnu, resp. 1945 bombardovány spojeneckým letectvem, napsal: "Stejný osud měly i mostecké závody na výrobu benzinu z hnědého uhlí. Také závod, jehož včasné zničení by bylo bývalo ochromilo Hitlerovo letectvo, jenž však byl bombardováním silně poškozen až v momentě, kdy mohl po osvobození sloužit Československu... Bombardování těchto českých významných továren nesloužilo k našemu osvobození z hitlerovské nadvlády. K čemu sloužilo, si může každý soudný člověk spočítat na prstech a nebude k tomu potřebovat ani celou jednu ruku." V závěru pak pateticky volá: "A o tomhle všem české noviny nepíšou a čeští mladí tudíž nevědí."
Takové tvrzení musí vycházet z ideologické předpojatosti nebo z naprosté neznalosti problematiky (z celého textu mám dojem, že je kombinací obého), v každém případě je to tvrzení nepravdivé, píše Filip Vojtášek: |
|
První ze série úderů spojeneckého letectva, které dopadly na továrnu v Záluží u Mostu (někdy se také uvádí v Litvínově; v letech 1939 až 1945 známa jako Sudetenländische Treibstoffwerke AG, dnes součástí skupiny Unipetrol), podnikla americká 8. letecká armáda 12. května 1944, tedy v den, kdy byla zahájena ofenziva proti německému petrochemickému průmyslu v Evropě. Od té doby Sudetenländische Treibstoffwerke patřil na spojeneckém seznamu nepřátelských cílů důležité místo, v českých zemích šlo společně se Škodovkou o nejdůležitější cíle. Chápu emociální postoj C. Nováka ohledně údajného ničení československého "rodinného stříbra", ale je třeba vzít v úvahu fakt, že české země ležely do samého konce války v hlubokém německém týlu, a zdejší průmyslové kapacity tak mohly, aniž by byly do poloviny roku 1944 postiženy bombardováním (na rozdíl od západoevropských zemí okupovaných Německem a Německa samotného), sloužit německé armádě. Navíc, pokud chtěl C. Novák přiřadit Sudetenländische Treibstoffwerke k československému "rodinnému stříbru", nemá pravdu. Jeho výstavba začala v květnu 1939, tj. několik měsíců poté, co byly tzv. Sudety připojeny k třetí říši, do plného provozu byl uveden v prosinci 1942. V této souvislosti se mohou hodit tyto publikace: RAJLICH, Jiří. Mustangy nad protektorátem : operace britského a amerického letectva nad českými zeměmi a německá obrana. Praha : MBI, 1997. 175 s. HELT, Radovan. A z nebe padaly bílé hvězdy : letecká válka nad Mostem v souvislostech, březen - duben 1945. Cheb : Svět křídel, 2007. 495 s. HELT, Radovan. Mostecký benzín hoří. Cheb : Svět křídel, 2005. 303 s. VESELÝ, Martin. Hvězdy nad Krušnohořím : letecká válka nad severozápadními Čechami 1944-1945. Praha : Naše vojsko, 2005. 126 s. |
