Pár dní poté a pár měsíců před prezidentskou volbou se k věci vyslovil Václav Klaus. V roli otce vlasti pokáral vládu a jejího mediálně-tabákového mluvčího a postavil se tak fakticky na stranu těch tak nějak obyčejných lidí, kteří si se zadostiučiněním řekli, že "ten prezident přece jen..."

To Zelení si mohou o takových vyjádřeních nechat jen zdát. Chytrý Ondřej Liška, který pro účast strany ve vládě našel mazanou kličku, dnes jistě spolu s Martinem Bursíkem znovu přemýšlí o tom, jak být bosý a zároveň obutý. Nepochybuji o tom, že v zájmu další účasti v koaliční vládě vymyslí formulaci typu "budeme usilovat o harmonizaci obranné politiky NATO a USA". Na takovou formulku už (bohužel pro ně) nemají co atraktivního namazat, takže bude pro voliče v příštích volbách stravitelná asi jako dřevěné uhlí.

Lhát a vykrucovat se prostě nevyplácí. Po volbě prezidenta zkraje příštího roku se začne připravovat politická inventura, která bude předcházet dalším parlamentním volbám. A v těch se ukáže, kdo nejenže nerespektoval názory voličů, ale cíleně pro ně vyráběl mediální bobky, kdo jimi přímo pohrdal, kdo se držel u moci za každou cenu a jako klíště. ODS to se svou voličskou základnou třeba se šrámy, ale přežije.

Co ale zásadově bezzásadoví Zelení, kteří práh parlamentu překročili s jednoprocentní rezervou?