11. 6. 2007
Vláda ve střetu zájmů: právo vs. ČunekJe v zájmu tohoto státu, této vlády i Jiřího Čunka samotného, aby se jeho případ dostal před justici. Ne že by -- bohužel! -- české soudy byly důvěryhodnější než česká policie nebo česká prokuratura, ale přece jenom jsou nezávislejší na exekutivní moci. A exekutivní moc, čili naše vláda, musí mít enormní zájem na tom, aby její místopředseda Čunek obžalován nebyl, neboť kdyby k tomu došlo, rozpadla by se. Takový rozpad vlády neohrožuje tolik budoucnost naší vlasti, neboť vláda je slabá a neschopná, stojí na dvou přeběhlících a její nejsilnější strana se nezmohla na to, aby vyvolala předčasné volby a chopila se své historické šance. Krach dnešní koalice by byl problémem pro její ministry, kteří by přišli o koryta. Proto se nechávají velmi nedůstojně držet Čunkem v šachu, proto se také tato vláda pro historiky zřejmě stane vládou Čunkovou, nikoli Topolánkovou. Ale chtěl bych se ještě vrátit k soudnímu procesu. |
Ví-li Jiří Čunek, že před soudem obstojí, je v jeho zájmu, aby se soud uskutečnil. Bez veřejné kontroly všech detailů případu, bez požehnání nezávislé justice by totiž jeho případ -- byť by se prokuratura rozhodla upustit od obžaloby -- už navždy po sobě zanechal pachuť neztrestané korupce. A to tím spíše, že na straně Čunka se angažuje podivný podnikatel Vaškůj, který je také stíhaný a který má určitě své motivy, proč pro Čunka pracuje. Vláda a Vaškůj jsou, ať si premiér říká navenek, co chce, na jedné lodi: jejich zájem je společný. Čunek by jistě pomohl vládě i sobě, kdyby ze svých funkcí odstoupil, možná by tím střásl i Vaškůje. Kdyby Čunek vyhlásil, že se u soudu chce očistit, a že proto si soudu žádá, a kdyby proto odešel z vlády a stal se prostým občanem, mohl by -- v případě osvobozujícího rozsudku -- odejít opravdu jako čistý anděl. Ale on si zjevně nevěří. O tom ostatně svědčí celá zmatečná argumentace, kterou vysvětloval stav svých rodinných financí. To, že nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká podivně zasahuje do případu v době, kdy se zdálo, že se chýlil k soudnímu projednání, a kdy zároveň vláda bojuje o svůj reformní batoh, je opravdu vysoce podezřelé a nedivím se opozici, že tak ostře protestuje. Buď má Vesecká ve svém rozhodnutí pravdu a vskutku došlo k tak fatálnímu selhání státního zástupce a ohrožení práva na spravedlivý proces, že muselo nejvyšší zastupitelství zasáhnout, ale potom by měla okamžitě odstoupit, protože její odpovědnost za tak vážné pochybení prokuratury je zřejmá. Nebo pravdu nemá, a pak by měla odstoupit tím spíše. Jisté je nicméně to, že pokud případ Čunek nedospěje k soudnímu projednání, zůstane zde víc než silné podezření, že Vesecká svým zásahem spravedlnost zhatila, a to nikoli bez nějakého nečistého, zištného motivu. Tím, že do případu vstoupila, rozhodně nepomohla jeho transparentnosti a nezávislosti. Měla spíš počkat a dle argumentace soudu potom rozhodnout i o kvalitě práce státního zástupce. Je též palčivou otázkou, zda Renáta Vesecká takto monitoruje a opečovává i případy nás normálních občanů, zda její zásah má své precedenty či zda je bezprecedentním, a tím spíše politickou stránkou věci podmíněným rozhodnutím. |