Na rozdíl od kauz typu Kořistka, Dalík, Gross, Paroubkova manželka, její nepovedená vizáž a tak dále, zde najednou není téměř žádné médium, které by se řady kritiků snažilo mírnit, o obhajobě napadaného ani nemluvě. Proč? Čunek totiž svými výroky (a v podstatě i svou dřívější činnosti) šlápl na kuří oko české společnosti. Problémy s nepřizpůsobivostí většiny romské populace jsou známé, známé jsou i velice negativní názory české veřejnosti, avšak dočteme se toto někde? Téměř nikoli. Uvedená fakta totiž narušují v tom lepším případě politicky korektními žurnalisty, intelektuály a politiky cíleně vytvářený dojem pospolité pestrobarevné společnosti bez konfliktů, ve které vládne mír pravda a láska, v tom horším jdou přímo proti životní filosofii socialistických konstruktérů, podle nichž je naše společnost bigotní a zkažená a jakékoli problémy spojené s odlišností (jako třeba nepřizpůsobivost menšin) jsou jen přirozenou obrannou reakcí vůči "utlačovatelské" většinové společnosti. Ideologů a notorických rýpalů ať z prvního, či druhého případu je ve veřejné sféře bohužel většina a proto jim je Jiří Čunek trnem v oku.

Já osobně Jiřího Čunka nepovažuji za bůhvíjak geniálního politika a už vůbec ne za svého oblíbence. Samotná kauza s jeho úspory, táhnoucí se již bezmála 2 měsíce, je kapitolou samou o sobě a nutno uznat, že velmi obskurní a podivnou. Bůhvíjaké nadšení ve mě nevzbudil ani jeho čin, coby ještě starosty Vsetína, kdy nechal vystěhovat několik romských rodin. Šlo podle mě o naprosto standardní čin (vybydlený a hygienou nedotčený činžák obývaný větším množstvím lidí, než je jeho kapacita, vedle polikliniky jistě není to pravé ořechové), vystěhovaní navíc získali byty nové (zde jsem se pousmál veselení se skalních rasistů nad Čunkem, kteří v něm spatřovali "konečného řešitele" -- ale to, že ten samý "hrdina" oněm "vyvrhelům" jedním šmahem přidělil naprosto nové byty z peněz daňových poplatníků, už jim jaksi zůstalo skryto). Rozhodně je však nutno uznat, že Čunek je víceméně prvním politikem, který se palčivý problém neplatičů a sídlišť přeplněných nepřizpůsobivými a problémovými obyvateli, rozhodl nějak řešit. A to je nutno ocenit.

Vzkaz Čunkovým kritikům : Co takhle přijít s věcnými námitkami? Označit někoho za "fašistu", je strašně jednoduché...

To, co se však v současnosti odehrává okolo jeho výroku, překračuje všechny meze. Tato otázka vůbec není měřítkem žádného rasismu, svobodomyslnosti, či tolerance. Stačí se podívat do médií. Kdo Čunka nejvíce kritizuje? Kdo nejvíce soptí a zajíká se kletbami "rasismu"? Kdo mu spílá do fašistů? Přesně ten typ lidí, který by se měl jako první chytit za nos a zamyslet se sám nad sebou. Džamila Stehlíková hovoří o tom, že Čunkovy výroky jsou pro demokracii neúnosné, přitom je o této dámě známo, že před rokem 89 coby ještě sovětská občanka přednášela na vysoce prestižní ideologické univerzitě a v současnosti prosazuje "antidiskriminační zákon", jehož případná aplikace by legálně omezila demokracii jako nic jiného předtím. Dále třeba Petr Uhl, "zelený trockista", jehož životní obsesí je "permanentní revoluce".

Kopnout do Čunka si pokrytecky musí i ODS, které se prohlášení "odsuzující xenofobní výroky Jiřího Čunka" výborně hodí k zavděčení se Zeleným, na kterých závisí udržení této velmi vratké vlády. A samozřejmě ministerských koryt. A co ti, kterým má Čunek údajně tak ubližovat? Nedávno byla k vidění dosti úsměvná situace. Televizní kamery zachytily Jiřího Čunka, jak se při návštěvě problematické oblasti mosteckého sídliště Chanov hádá s tamější obyvatelkou. Na již notorické spílání, obviňování z "rasismu" a přesvědčování, jak by dotyčná vše vedla lépe, Čunek pohotově kontroval větou "a co vy paní, proč nejste v práci, když je 10 hodin dopoledne?"

Čunkovy výroky o nutnosti "opálit se", byly možná v daném kontextu nevhodně zvolené, to nepopírám. Podstata výroku však byla, ať chceme nebo ne, pravdivá. Stačí si udělat malou exkurzi po pracovních úřadech, správách sociálního zabezpečení a problematických sídlištích. Ať si odpoví každý sám. Za barvu své kůže nikdo nemůže, za své chování však ano. Kdyby si Čunkovi kritici sundali černobílé brýle, možná by mluvili jinak. Problém není rasový, tento dojem vytvářejí pouze oni. Vždyť spousta těch "nepřizpůsobivých" je bílé pleti. Jádrem všeho neštěstí je zavírání očí před problémy a místo jejich řešení, přenášení viny z místa na místo. Toto se Jiří Čunek pokusil utnout. Také za to patřičně platí...