Napadlo mne, že by ta daňová a ještě koalicí orvaná patnáctka neměla zůstat taková sirota a že by potřebovala novou kamarádku. Manželce sice někteří odborníci tvrdili, že chcíplou andulku lze nahradit zrcátkem umístěným do ptačí klece(tedy za podmínky, že v té kleci nebyla poslední, dodali rychle, když viděli vytřeštěné oči mé choti), ale já si myslím, že je třeba následovat kroky mé choti věci stavu našeho ptactva a pořídit té patnáctce rovnocennou partnerku nebo partnera. Takže jsem se pokusil nalézt pro tu orvanou sirotu někoho do páru.

Při pohledu na náš státní rozpočet, který se po té loňské předvolební sedmdesátimiliardové ráně na komoru potácí mezi životem a smrtí a ozvěny jeho nářku dorazily až do Bruselu, odkud přišlo několik dobře míněných hraběcích rad, mne napadlo, že by to mohla být patnáctka mandatorně výdajová. Je to samozřejmě přes t(T)lustý palec, ale kdybychom se jeden každý z nás dokázali zříci 15 procent z každé koruny mandatorních příjmů, tak bychom se snad mohli s tou předvolební euforií vypořádat. Určitě je to nereálná nebo spíše nerealistická a politicky neprůchodná myšlenka. Nicméně je úplně stejně padlá na hlavu a vše ostatní, co si dovedete představit, jako ta patnáctka z rovné daně. „Absurdní“ se tomu myslím říká....

Možná ale, že zamyšlení nad tím, kdo by o co přišel, by byl první dobrý krok k tomu, abychom si uvědomili, kolik nás to vyhazování, nekázeň a furiantství odpovědných všech barev nahoře v politice stojí. Každého z nás patnáct procent toho, co bychom měli nebo mohli dostat, ale na co de facto není, protože si v loni někdo řekl, že to co nám může slíbit, to nám nikdo nemůže dát, a my jsem mu na to skočili.

Ostatně klasický výrok z Jiránkovi ještě totalitní leč již lehce přestavbové kresby říká: „...postavte vedle něj krabičku sirek, ať je vidět, jak velký je to blb...“ Pro nepamětníky uvádím, že šlo o obrýleného muže vedle sloupkových hodin, které mohl národ spatřit právě a jenom při novoročním projevu generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta ČSSR. Tak já si říkám, proč nepostavit vedle té osamělé patnáctky novou, aby ta stará nebyla tak smutná a trochu nám vynikla. Třeba se holky dají dohromady a jestli nevyvedou mladé, tak se alespoň vybarví... Já bych se vsadil, že půjdou do modra.

A z toho snad plyne poučení i pro ideové otce oné předvolební rudooranžové eskalace mandatorních výdajů... Měli by si uvědomit, že jejich neodpovědnost zaplatí jen a pouze jejich voliči. Protože Ti z druhé strany o tolik nepřijdou. Ti jsou totiž spíše plátci podle té daňové patnáctky.