Svoboda musí být, holenci, tak jako demokracie, byť bychom vás vymáchali potopené v sudech, abyste přišli k rozumu, který určujeme, jak jinak, my! Totalita levá a pravá i levopravá a pravolevá, černozelená a modrooranžová. Nic nezastaví pokrok. Kvaky poplašených o nové totalitě nebudeme trpět. Nepřítele jsme našli. Je nebezpečný, úskočný, vytrvalý, lživý, vražedný, fanatický. V mělčinách nezaměstnanosti a sociální bídy se daří extremistickým seskupením. Takže příkladně nebezpečím pro národ jsou : hnědočeši, žlutočeši, černočeši! Čistotu zajišťují běločeši! My pouze napravujeme totalitní praktiky a nemůžeme za předešlá špatná rozhodnutí, která jaksi pochopitelně nedokážeme vymýtit a proto již dnes zhusta pácháme omyl za omylem, přijímáme další štafetová špatná rozhodnutí. Potřebujeme k tomu ostré lokte, nevymáchané huby a modravé sny. Na všechno máme hned odpověď, statečně bereme platy často hodně nezasloužené. Honíme se za výhodami výhod, lačně hltáme krmi na rautech a zdarmažranicích, mlaskáme a krkáme, někdy i dokonce, Bože odpusť pitomým, zpíváme; ponuré stíny blahobytných bytostí zdobíme bytostmi pohádkově bohatými -- kdo nekrade, okrádá rodinu. A ne každý dostane se k lizu, člobrdo, nezahlédne ani státní finanční prádelny.

Vzdychneme nad historickými časy, kdy při pašování soli vydělal stát, pašeráci, obchodníci i kupující. Jo, to bejvaly časy! Dnes pašujeme bílé drogy, ale kdo vydělává? Nehádej, neděs se, bratře.

Na Petřínské rozhledně doveda s rodinkou pohlédl na Prahu a zvolal: já su tak rád, že su z Prahy! Chtělo by se drze povědět: Velkomoravské panstvo, vy, co chcete zemi rodnou jen pro sebe, přejeme vám to, Bůh vám to umožni! Odeberte si od nás ale před vznikem samostatnosti vaše všeumětely, elegantní a rozverné šuhaje. Budete mít geniální vůdce a vládce -- v Karáčí se již třesou strachy a píší manifest na podporu náboženského práva!

Toulavý vítr zanese nálety na úrodná pole. Plevel se v našem pidistátečku rozmohl a brzy mohla by vzniknout step mezi probouzejícím se východem a usínajícím západem. Demokracie jaksi není pro každého -- války, to je však jiná. To umíme. V tom jsme majstři a vykuci, co vymýšlejí geniální řešení konečné a vítězné bitvy. Hřbitovy pohnojeny mladými těly žalují po celé planetě stejně. Tu nepřítel, tu druh ve zbrani a pokroku. Hrdina - zrádce, Zrádce-hrdina.

Jak křehké jsou vztahy přátelství. Co včera svaté, dnes odsunuto do pekla s celou minulostí, která nepříjemně doráží na naše vědomí. Kdo nemá hříchu, nechť se hlásí na arcibiskupství. Musí tam v paláci z nás věrolomných radostí tančit polku; jak umíme odpouštět, věřit, pomáhat, činit odpovědnými sebe a nehledat viníky v okolí. Co lásky se v nás vaří, kam s ní, koho obšťastnit, ochránit, podat nezištně čistou ruku.

Musíme šlapat v jiných svatých procesích, kdeže by nás zajímaly svěcené kočičky našich bábinek při těch poutích zasvěcených Pánu? Pod prapory vlažných vášní a revolučních pšouků vykračujeme si statečně osudu, my, kandrdasové z politických lomů. Kandrdas vznikl ze spojení slov kann der das. Co vy na to, hoši a děvčata z dobře placených lavic? Opravdu to Kann der das? Jenom se nehlaste všichni najednou, vyvolávat budeme postupně, až nadejde čas voleb zástupců lidu.

Zajímavé. Dokážeme při sledování zprávy o masakru lidských bytostí žrát krvavé bifteky -- všechno je daleko, co nám je po lidech, po pokroku, po svobodě, po míru, po hladu, přece se nebudeme děsit, přátelé.

Jaká krása střílení, výbuchy, chemické ataky, tankové bitvy, dělostřelecké a minometné palby, kulometné dávky a granátové ohňostroje -- a ty krásné nálety a bombardovací perutě?! Nu, nedivte se tolik, vy obyčejní dělní lidičkové. Žádný výlučně obranný zbraňový systém prý neexistuje.

Baf! Archanděl Gabriel, Uriel, Michael, Rafael, Jophiel za nás a pro nás pracují do zemdlení -- marně. My utaháme i Boží armádu a ještě ji odprodáme výhodně sousedovi.

Pojít za dvacku denně je lež, pravila totalitní pravicová blecha bleše posttotalitně levicové! Peněz je dost, jen se musí zabránit jejich rozkrádání, kvičela pravicová blecha a z peněženky jí tekly prý tisícovky! No a? Což se nenadřela? Nemá zásluh?!

Na různé výklady o prosperitě musela přijít jistě hlava četnického velitele z Putimě. Je pravdou a skutečností, že spoluúčast, kterou už dnes nese na svých bedrech pacient, dosahuje 12 %? Když začneme počítat v procentech, co všechno musíme zaplatit, abychom zůstali loajálními občany prosperujícího státu, pak nám zatrne -- co nám jako nakonec zbude? Čest, úcta a sláva -- a nádavkem lidská práva.

Státy G8 se dohodly snížit do roku 2050 na polovinu emise skleníkových plynů, které urychlují oteplování klimatu. Děkujeme pěkně, páni a dámy. Jenom vám musíme povědět, že nás už hlava bolet nebude, vás také ne. U nás doma, vy filutové, chodí vláda s batohem reforem a potřebuje ho někomu pověsit na záda. Komu? Hádejte. Můžete dvakrát. Náklady se nakládají na muly, arabský plnokrevník by ostudou zemřel. Kdo je mula? Hádejte třikrát. Už víte? V pořádku, hlavně posilujte, budete to potřebovat.

Proč bychom se neděsili, když nám pánbůh zdraví dá!