Poté, co Dánové vyslovili svůj nesouhlas, se sedm z osmi politických stran, zastoupených ve Folketingu (parlamentu), rozhodlo uzavřít tzv. Národní kompromis. Tento dokument požadoval pro Dánsko čtyři výjimky ("opt-outs") ze Smlouvy o Evropské unii. První výjimka se týkala neúčasti Dánska na třetí etapě hospodářské a měnové unie, tedy, že Dánsko nezavede jednotnou měnu euro. Druhá byla zaměřena na občanství EU. Dánové měli totiž obavu, že občanství národní nahradí občanství EU, proto také Dánsko v roce 1992 deklarovalo, že občanství EU má být doplňkem k občanství národnímu, nikoliv jeho nahrazením. S podobnou formulací pracuje ve své druhé části, v čl. 17, i Amsterodamská smlouva z roku 1997.

Tato smlouva by tedy teoreticky měla odbourat dánskou výjimku, ale není tomu tak. O zrušení výjimek by muselo být v Dánsku uspořádáno referendum. V pořadí třetí výjimka je o neúčasti Dánska na přípravách a realizaci akcí obranného charakteru -- výjimka ze Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Poslední, čtvrtá výjimka, se týká spolupráce v oblasti justice a vnitra. O těchto čtyřech výjimkách jednala Evropská rada ve dnech 11. a 12. prosince 1992 na svém zasedání v Edinburghu.

Výsledkem jednání byl souhlas s dánskými požadavky a ke Smlouvě o EU byl dopracován, v rámci Amsterodamské smlouvy, Protokol o postavení Dánska a Protokol o přechodu do třetí etapy hospodářské a měnové unie. Následně se v Dánsku 18. května 1993 konalo druhé referendum k přistoupení ke Smlouvě o EU (včetně Edinburghské dohody), ve kterém se pro ratifikaci vyslovilo 56,7 %, proti 43,3 % a volební účast činila 86,5%.

Výsledky výzkumu institutu Catinét nyní naznačují, že většina dánských voličů je po 12,5 letech připravena vzdát se svých vydobytých čtyř výjimek. Více než polovina dotázaných prohlásila, že je pro přijetí eura. Skoro dvě třetiny - 65% říká, že je ochotno se vzdát výjimek ze společné obrany a více jak polovina respondentů též podporuje dánskou účast na společné soudní a imigrační politice. Přes existující většinu příznivců odbourání výjimek existuje i značný počet těch, kteří na stávajících výjimkách trvají i nadále. Třicet šest procent odmítá euro, jedna čtvrtina se nechce podílet na společné obranné politice a jedna třetina je proti společné politice v oblasti justice a vnitra.

S odbouráním výjimek by souhlasila i Liberální strana současného premiéra, ale dle své mluvčí pro evropské záležitosti, Charlotte Andersen, nyní upřednostňuje především uspořádání referenda o Smlouvě o Ústavě pro Evropu, které bylo dočasně odloženo.