Nebo takový Albert Einstein, který se třeba mimo jiné zasloužil o výrobu atomové bomby? Vymyslel teorii lži. Totiž tu, že všechno je relativní. Do té doby si lidé mysleli, že všechno je jenom pravda. Třeba se domnívali se, že peníze jsou hmotné. Albert přišel na to, že hmota je energií. Nový Einstein přijde na to, že energie je pouhá představa a že peníze vlastně neexistují. Vlastně už dnes v elektronické podobě mají čistě imaginární povahu. Albert měl prý ve škole pětku z fyziky. Všichni se mu napřed posmívali, že je blbý. A dnes? Každý si jej a jeho vynálezu nadmíru cení. No řekněte, kdo by dnes nechtěl mít atomovku? Kdyby nevzal roha do Ameriky, tak by k tomu úspěchu nikdy nedošlo.

Nebo takový Kryštof Kolumbus, který objevil Ameriku. Trpěl ve své době nepochopením, ústrky, nevírou a intrikami. Nebýt jeho, neměli by dnes všichni lidé naší planety prospěch z Ameriky. Co bychom si dnes bez Ameriky počali? No, řekněte? Nebýt třeba Ameriky, tak by všichni slušní lidé noci spali a v zimě odpočívali. Netvořili by tak žádný zisk a blahobyt navíc. Práce, která se bojí slunečního světla je vlastně zločinná.

Nebo třeba ten Masaryk. Kdyby nebyl v Americe, nemohli bychom dnes u nás mít demokracii. Byli bychom součástí Evropské monarchie již 400 let. Tomáš Garrigue byl horlivým zastáncem Evropské unie (austroslavizmu). Nikdo si jej nevážil. Odjel do Ameriky a přišel na to, že Unie je blbost. Nebýt toho, mohli jsme být občany Evropy, mít Euro a za ministry zahraničí nějaké schwanzenberky již sto let. Takto probudil ubohý národní egoizmus a zavedl u nás volný trh, kapitalizmus a demokracii. Nebyl první, kdo takto blbě vyhecoval občany. Ostatně již Praotec Čech sliboval na Řípu svému občanskému fóru svobodu a ekonomickou prosperitu. Kupónovým knížkám se tehdy říkalo strdí.

Nebo ten Komenský. Z Čech jsme jej vyhnali, jak jsme si jej nevážili a nyní s poníženou úctou a za drahé peníze vítáme ty, které Jan Ámos učil, jak se má vlastně učit. Komenský přišel třeba na to, že učit se nazpaměť informace, aniž by člověk chápal jejich podstatu, je hloupé.

A co takový mistr Jan Hus? Kdyby šel hlásat pravdu do Ameriky, mohl tam z něj být úspěšný byznysmen a dnes bychom hltali jeho vlastní slova od podomních dealerů Ježíše jako lití. Takto, protože Amerika ještě neexistovala, jsme jej raději nechali upálit v Kostnici. Nepřáli jsme mu úspěch. Musíme přežvykovat jen žvýkačky a slova, která nám přivezou za zámoří.

Nebýt Ameriky, tak bychom vlastně najisto nevěděli, že Země není placatá jako naše hloupá mysl. Byl by to hrozný život, žít bez brambor a bez pomyšlení, že nevíme, jestli je naše planeta kulatá nebo ne. Špatně by se nám žilo a umíralo - bez Ameriky a bez DPH. No a tak bychom to mohli brát, jedno po druhém. Amerika je synonymem úspěchu, pokroku a bohatství.

Naše národní povaha je opravdu velmi ubohá. Nepřejeme druhým úspěch, postavení, bohatství, majetek a tak dále. Přitom je to naprosto jednoduchá logika. Ti, kterým se podařilo zbohatnout, jsou jacísi průkopníci, pionýři kapitalizmu a Západu (dříve komunizmu a Východu). Předstihují nás, obyčejné občany, svými schopnostmi, aktivitou a neomaleností. Měli bychom si vážit bohatých a úspěšných lidí. Jsou předvojem dělnické třídy. Neměli bychom je nijak diskriminovat. Měli bychom jim dát k dispozici všechny své volební hlasy, síly, možnosti, schopnosti a prostředky.

Dnes je u nás např. 10% bohatých lidí. Pokud budeme poctivou prací bojovat za válku a kapitalismus, tak zítra můžeme mít 11%, pozítří 12% a jednoho dne i 100% bohatých lidí (včetně DPH). Pak budeme všichni bohatí a šťastní! Měli bychom se snažit a všestranně podporovat bohaté lidi, kterým nic neschází (Ovšem mimo nouze, bolesti, nemoci, stáří a smrti). Závist je věru naše špatná národní povaha. Dokud se jí nezbavíme, budeme stále jenom nějací ubozí chudáci, kteří jsou splachovaní do výlevky někde uprostřed Evropy. A budeme stále jenom psát nějaké zvací dopisy, aby si u nás v protektorátu nějaký velký bratr (s knírkem, garmoškou nebo žvýkačkou) zřídil nějakou základnu.

Někteří si možná ještě pamatují na ty slavné a skvělé doby, kdy v našich zemích Čech a Moravy byli všichni občané bohatí. Oj, byla to slavná doba! Všichni byli milionáři a miliardáři. Státní znak jsme tenkrát měli stejný jako dnes. Byli jsme součástí skoro celé Evropy. Poštovní známka tenkrát stála i několik stovek tisíc korun. To byla tenkrát silná koruna! Dnes se cena obyčejné poštovní známky nemůže stále pořádně vyhrabat ani nad hranici 10,- Kč. Když by bylo více bohatých lidí, cena české poštovní známky by jistě stoupnula.

Důvod naší národní ubohosti je jasný. Když někdo z nás přijde na něco skutečně originálního, tak jej vyženeme, zničíme a především mu nezaplatíme. Naším největším štěstím je to, když úspěšný člověk zhebne bídou. Nepřejeme druhým bohatství. I za cenu, že nebudeme bohatí a že zchudneme my sami. Zatímco jinde je jednooký mezi slepými králem, u nás je mezi slepými králem ten, kdo je navíc ještě hluchý.

Nechceme být bohatí. A ty, kteří jsou již bohatí, diskriminujeme. Závidíme jim úspěch a bohatství. Snažíme se zdecimovat první vlaštovky blahobytu, takže nedáme pokoj, dokud nejsou vítězní kožení. Chceme, abychom byli všichni chudí. Domníváme se, že potom budeme spokojení.

Vlastně ano. Nejchudším je mrtvý člověk. Je spokojený. Nemá žádný majetek. Jednou vlastně budeme spokojení všichni - budeme mrtví. Podporujeme-li bohatství a bohaté lidi, tak vlastně podporujeme život. Naprostá chudoba je smrt. Chceme-li všichni žít, musíme být bohatí. Nečekejme a chovejme se tedy podle příkladu těch nejlepších z nás, podle vzoru bohatých občanů. Starejme se také jen sami o sebe, samozřejmě tak, že budeme okrádat druhé a snažme se být bohatí! Za každou cenu. I přes mrtvoly. Čím více tím lepší.

Již neplatí staré dvojaké pravidlo peníze nebo život, ale to, že peníze jsou život. Všechny okolky, ohledy a iracionální výmluvy ponechme stranou. Vzhůru do boje za bohatství! Hurá do boje za lepší příští. Chovejme se všichni jako ti bohatí občané! A brzy bude pokoj....

Možná se vám zdá obsah zasedání naší strany, který jsem výše uvedl, trochu zmatený. Ale v tom případě nejste z Čech. Ostatním, devíti milionům devět seti devadesáti devíti tisícům devět seti devadesáti devíti Čechům na něm není naprosto nic divného. Nemají žádný vlastní nezaujatý názor. Vždy potřebují, aby jim někdo všechno rozlišil, popsal a řekl jim, co vlastně vidí, co je správné a co je špatné. A protože naše Negativní strana nezastává vůbec žádný názor, máme téměř stoprocentní počet potenciálních voličů pro volební kampaň v roce 2084, které se chceme zúčastnit.