|
2. 2. 2007
Blíží se útok na Írán?
Třebaže Spojené státy zaznamenávají stále další ztráty v Iráku, zdá se, že Bushova administrativa neustoupí od svého záměru vést vztahy s Íránem k vojenskému střetu. List Jerusalem Post informoval 30. ledna 2007, že do oblasti Blízkého východu připlouvá Suezským průplavem sedmičlenná skupina amerických válečných lodí. V únoru tak budou mít Spojené státy v oblasti na 50 válečných lodí, z toho dvě letadlové. Jde o nejvyšší koncentraci námořních sil od invaze do Iráku v roce 2003. |
|
Jednou z formálních záminek k útoku může být přítomnost Íránců v Iráku. Podle amerického činitele Nicholase Burnse jde o agenty, kteří podporují irácké povstalce a ohrožují tak zájmy Spojených států. Dalším, již mnohokrát opakovaným argumentem, je údajná snaha Íránu získat jaderné zbraně. Záležitost íránského jaderného programu je přitom nanejvýš kontroverzní. Arabové a Íránci hodnotí velmi kriticky skutečnost, že Izrael je jedinou zemí v oblasti, která vlastní jaderné zbraně a není přitom vázána Smlouvou o nešíření jaderných zbraní (označovanou v angličtině zkratkou NPT - Non-Proliferation Treaty). Naproti tomu Írán je signatářem NPT, jež povoluje vývoj jaderné technologie pro mírové účely. Na obvinění západních států reaguje Írán poukazem právě na toto právo deklarované NPT. Podle Mika Whitneyho spolupracoval Írán po dobu dvou let s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) a zřejmě ještě pořád, byť s výhradami kvůli sankcím OSN, spolupracuje. MAAE se přitom v září roku 2006 ohradila proti snaze Spojených států překrucovat závěry agentury, k nimž dospěla v případě Íránu. Ajatolláh Ali Chamenejí vydal v srpnu 2006 fatwu, podle níž jsou výroba, hromadění a použití jaderných zbraní islámem zakázány. Dodal zároveň, že Írán zůstane zemí bez jaderných zbraní. Takovýto postoj k vojenským prostředkům, jež by mohly odstrašit Spojené státy, vzbuzuje zřejmě podivení v samotném Izraeli. Martin van Creveld, izraelský vojenský historik, napsal: "...nechceme, aby měl Írán jaderné zbraně a já nevím, jestli je vyvíjí, ale pokud je nevyvíjí, pak se zbláznil." Na vysokou pravděpodobnost amerického útoku na Írán upozornil v září loňského roku tento článek listu Ha'arez. Profesor georgetownské univerzity Raymond Tanter v něm předjímá, že za vlády republikánského prezidenta není otázkou zda, ale kdy bude útok na Írán proveden. Podle článku Webstera Griffina Tarpleyho ze dne 27. srpna 2005 může případný útok na Írán zahrnovat použití jaderných zbraní. Tarpley dále uvádí, že útok bude zahájen soustředěným bombardováním základen Revolučních gard a jaderných zařízení v Búšeru a v Isfahánu. Pak prý má následovat obsazení a co nejrychlejší zničení důležitých laboratoří, výzkumných zařízení a univerzit. Podobně jako Richard Walker, předpovídá i Tarpley těsnou spolupráci Spojených států s uskupením Mujahedin-e Khalq (MEK), třebaže toto figuruje na americkém seznamu teroristických organizací. |
