27. 12. 2006
Mnoho povyku pro nic?Diskuse o postupu české AI a její spolupráce s proamerickou nadací Člověk v tísni sklouzla velmi rychle do roviny osobního osočování. Ponechme autory těchto textů jejich osobním komplexům. Pro řešení věcné podstaty sporu stačí, aby mluvčí české AI zareagovala na mé poslední dotazy uvedené ZDE a všechna případná podezření či nedorozumění budou vyvrácena a nedorozumění vysvětlena. Kolega Kysučan se ptá, co je špatné na tom být proamerický, a sám píše, že je rovněž sionista. Stačí se ovšem zamyslet na významem těchto tvrzení, abychom uviděli jejich neudržitelnost. |
Je-li proamerický, znamená to, že sdílí názory současného prezidenta a jeho spolupracovníků, nebo Noama Chomského a dalších kritiků politiky současné, ale i předchozích vlád? U sionismu je to stejné. V Izraeli jsou podporovatelé současné vládní politiky i její kritikové a takto bychom mohli pokračovat. Zdá se mi tedy, že být proamerický je výraz ideologického postoje, chápeme-li ideologii jako falešné vědomí, jehož vzdálení od pravdy je způsobeno skrytými zájmy.
Mluvíme-li o lidských právech, není možné být proamerický, proruský či protiamerický, protiruský atd., ale je nutné být zastáncem určitých principů, a to nezávisle na politice jakékoliv vlády. Kdo se od tohoto vzdaluje, nehájí již lidská práva, ale slouží zájmům právě té či oné mocenské elity. Lidská práva jsou pak zneužívána jako nástroj emocionální manipulace, a tím vlastně ve své podstatě popřena. Na závěr jen jednu banální připomínku. V prostředí diskusí o ekologické krizi je již dávno známá skutečnost, že to, kdo dává peníze na výzkum, má vliv na jeho výsledky (diskuse o tom byla i na stránkách BL). Žádá se proto, aby každý zveřejnil své sponzory. Že by tomu bylo jinde jinak? |