27. 12. 2006
Rok 2006: pařeniště myšlenek, které změní svět?"Konečně jsme pochopili, že člověka nečiní šťastným hospodářský růst - činí ho šťastným to, jak se chová" Na rozdíl od Čechů pohlížejí, jak se zdá, Britové (alespoň někteří) na sklonku tohoto roku do budoucnosti velmi optimisticky. Známý ekonomický komentátor Will Hutton v neděli v týdeníku Observer vypočítal pět podle jeho názoru důležitých skutečností, které jaksi "dozrály" během roku 2006 a které prý v budoucnosti radikálně změní svět. Jeho optimismus byl však poněkud narušen velmi skeptickými reakcemi na diskusním fóru pod jeho komentářem... |
1. YouTube a nová webová komunitaPředpovědi, že internet povede k radikálním změnám všeho, se dosud nesplnily, ale teď to prý opravdu nastane. To alespoň tvrdí vlivný internetový guru Tim O'Reilly. Web 1.0 byla první fází, kdy jsme internetu používali jen jako obrovské knihovny a systému pro posílání zpráv. Nyní jsme však vstoupili do éry internetu 2.0. Vzniká nová architektura webu, která umožňuje lidem, aby se navzájem propojovali revolučními způsoby. V první řadě je to blogování a pak zejména YouTubne, kde uživatelé zveřejňují a vyměňují si videa, která sami natočili. Rychle vznikají participativní a "umožňující" internetové stránky, jako je MySpace, Wikipedie, Skype, Flickr, Facebook, Second Life a mnohé další. Je to teprve předzvěst webu 3.0, kdy bude jeho architektura ještě sofistikovanější. Vyhledávače už nebudou jen poskytovat seznam dat; budou schopny vám přímo odpovídat na otázky. Web třetí generace bude znamenat, že se internet stane trvalou součástí našeho vědomí, našich rozhovorů a našeho poznávání. Nakonec nás chip v mozku propojí v reálném čase k celému webu a dramatickým způsobem to rozšíří naše paměťové schopnosti. 2. Blíží se nesmrtelnostJestliže internet třetí generace rozšiřuje hranice možného, vynálezce, podnikatel a autor Ray Kurzweil jde až do šíře toho, co dnes vypadá jako fantazírování. Z Moorova zákona (pojmenovaného podle George Moora, spoluzakladatele společnosti Intel), vyplývá, že možnosti počítačů se každoročně zdvojnásobí. Kurzweil vede tuto logiku k svému závěru: efektivita čipů roste tak rychle, že k třicátým letům jednadvacátého století bude existovat dostatečné množství počitačové paměti na to, aby dokázala reproduktovat všechny funkce lidského mozku. Kurzweil dnes zní jako šílenec, ale pohlédneme-li zpět na to, co předpovídal během posledních dvaceti let, všechny jeho předpovědi se splnily. Stroje a lidské bytosti, argumentuje Kurzweil, spolu budou postupně konvergovat. Stroje postupně získají lidskévlastnosti a lidé schopnosti strojů. Kurzweil dokonce argumentuje, že prostřednictvím tří "i-mostů" - biologického inženýrství, umělé inteligence a nových potravin - dokáží lidé zvítězit nad smrtelností. Čipy v lidském mozku a těle zastaví proces stárnutí a web dalších generací umožní lidem, aby všichni měli dokonalé znalosti. 3. Nejdůležitější je dosažení spokojenosti a štěstíUž asi tři desetiletí pochybují ekonomové a filozofové, zda technologie a rostoucí bohatství automaticky přinášejí větší spokojenost. V roce 2006 jsme si poprvé uvědomili, že se řádně nevěnujeme těm skutečnostem, které způsobují, že jsme šťastní. Podle Huttona je to klíčovým krokem kupředu. Pocit uspokojení a štěstí vzniká, dosáhneme-li ocenění od druhých, chováme-li se eticky a přispíváme-li nesobecky k zlepšování situace lidí - daří-li se nám uspokojit svou potřebu někam patřit. Konečně jsme pochopili, že člověka nečiní šťastným hospodářský růst - činí ho šťastným to, jak se chová. Přesně to definoval nynější šéf britské Konzervativní strany, když zdůraznil, že cílem příští britské konzervativní vlády bude přinášet lidem uspokojení. Týdeník Observer publikoval analýzu profesora Richarda Layarda o depresi. Ta argumentuje, že vzhledem k tomu, že každý šestý občan trpí depresí nebo úzkostnými stavy, nejpřínosnější věcí, kterou by měla udělat vláda, by bylo dát přednost zlepšení péči o duševní zdraví občanů. 4. Ale my jsme nezávislíPo více než deset let odmítají neokonzervativci a euroskeptikové jakákoliv omezení národní suverenity. Rok 2006 byl rokem, kdy přišli o své sebevědomí. Částečně to bylo v důsledku zintenzivňující se katastrofy v Iráku: I Spojené státy si uvědomily, že je užitečné mít spojence. Zpráva, že válka v Iráku bude stát americké daňové poplatníky až 2 biliony dolarů a že jim s tímto finančním břemenem nikdo nepomůže, vedla k obrovskému vystřízlivění. Analytická skupina Iraq Study Group, kterou založil George Bush, dospěla k závěru, že Spojené státy budou muset jednat s Íránem a Sýrií, mají-li být schopny se v pořádku z Iráku stáhnout. A v Británii se nyní stavějí euroskeptikové vůči Evropské unii daleko vstřícněji. Lidé si daleko více než dosud uvědomují, jak těsně je provázán svět a že je této vzájemné závislosti zapotřebí. 5. Všechno tohle je podružné, pokud se na Zemi upečemeV roce 2006 si konečně především Američané uvědomili, v důsledku toho, že to byl dosud nejteplejší rok a také v důsledku celé řady přesvědčivě vyargumentovaných publikací, zejména Al Gorovy knihy a filmu Nepohodlná pravda, že opravdu dochází ke globálnímu oteplování. V roce 2006 se hovořilo také o různých nekonstruktivních věcech, zejména sílil strach z "neznámé jinakosti". Avšak výše uvedených pět skutečností, zdá se, povede k tomu, že další vývoj bude povýtce pozitivní, míní autor. Podrobnosti v angličtině ZDE |