Prvorepubliková praxe tu podle mne není argumentem, poněvadž alternativou k "židovi" (praktikujícímu náboženství) tehdy býval buď sekulární (vesměs socialistický) sionista, nebo žid usilující o asimilaci, u nějž bylo zcela zbytečné nějak zmiňovat jeho původ. Bývalo to tedy velmi jednoduché...

Dnes bych se já osobně přikláněl k tomu, abychom v případech jako je Chomsky občas skutečně psali "Žid". Občas proto, že etnický a kulturní původ je parciální identitou, ve většině kontextů zcela irelevantní.

Jestliže by někdo v polemice s teoretickými tvrzeními Chomského napsal třeba něco o "teorii Žida", mohl by klidně použít i malé "ž", aniž by tím ještě přestal být antisemitou. A ve stalinistickém skanzenu by dokonce stačilo, kdyby psal o "kosmopolitismu"... V případě článku, na nějž upozornil Štěpán Kotrba, by zase titulek místo "Nejbohatší Žid světa podpoří památník" mohl klidně znít "Nejbohatší plutokrat světa podpoří památník", případně "Nejbohatší sionista světa podpoří památník" atp. Kardinální otázkou po mém soudu je, proč Právo čin Sheldona Andelsona vůbec tímto způsobem tematizovalo (a udělalo z něj zprávu stojící na srovnatelné úrovni s výročím sochy Svobody nebo historickým propadem podpory labouristů mezi britskou veřejností).

P.S. Vy víte, jestli je Andelson praktikující žid? Já to nevím, nepovažuji to za důležité - a mimochodem, není zrovna snadné to zjistit... Jisté je pouze to, že Andelsona najdeme na "List of Jewish American business people".

Pozn JČ: Pan Dolejší má se svými připomínkami pravdu, jenže myslím, že máme v Evropě povinnost zohledňovat svou tragickou historii. Právě v důsledku toho, v jakém kontextu a za jakým účelem nacisté používali slova "Žid", se sám snažím psaní slova "Žid"s velkým písmenem spíš vyhýbat.