"Úzce přátelský vztah Británie k USA zatěžuje evropskou budoucnost Británie," píše Schröder."Více než jiní je Británie připravena anticipovat přání Ameriky a proměňovat je v evropské politické otázky. Nevylučuju, že postoj Tonyho Blaira mohl být motivován interní britskou politikou, jeho snahou získat britsko-americké styky zpět od konzervativců, pro něž toto byl během éry Thatcherové a Reagana jejich éra.

Když se Schröder stal německým kancléřem, úzce s Blairem politicky spolupracoval, připomíná list Guardian. V roce 1999 společně napsali dokument nazvaný Evropa: Třetí cesta. Nový střed, který se měl stát zahájením nové éry sociální demokracie.

Ale jejich spolupráce neměla dlouhého trvání, píše Schröder. Zmiňuje se o tom, jak původní velké naděje, že by mohla vzniknout trojstranná spolupráce mezi Německem, Francií a Británií, se rozložily a Blairovo postavení vůči Evropě se stalo "velkým zklamáním".

"V dohledné budoucnosti neposkytne Británie Evropě žádnou novou energii," píše Schröder. "Naopak bude Británie i nadále chránit svou roli transatlantického vyjednavače, i kdyby to mělo ohrozit evropský rozhodovací proces."

Schröder v knize popisuje, jak signály z Washingtonu, že se mu nelíbí, že se EU snaží vytvořit si vlastní obrannou politiku, okamžitě vedly Británii k tomu, že se od takových plánů distancovala.

Napětí mezi Londýnem a Berlínem dospělo do nejsilnějšího bodu, když Schröder otevřeně kritizoval válku v Iráku -- což byl postoj, v jehož důsledku došlo k ochlazení německo-amerických vztahů nejsilněji od druhé světové války, avšak Schröderovi to umožnilo zůstat u moci. "Britský premiér, muž silného morálního přesvědčení a vůbec ne posedlý válkou, platí obrovskou osobní cenu za toto své angažmá," píše Schröder.

Výňatky ze Schröderových memoárů vyvolaly pozdvižení v Německu i v zahraničí, zejména Schröderova kritika Bushovy "bohabojné" politiky. Schröder v knize popisuje, jak prezident Bush činil důležitá rozhodnutí na základě své náboženské víry.

Podrobnosti v angličtině ZDE