Polská vláda je na pokraji kolapsu, rozkládá se jí většina a v blízké budoucnosti se budou konat nové volby. Pravicové a populistické strany, které nyní dominují Polsku, jsou posedlé minulostí, nedávnou i dávnou. Dvojčata, bratři Kaczynští, Jaroslaw jako premiér a Lech jako prezident, oba vedoucí představitelé Strany za právo a spravedlnost, tvrdí, že předchozím vládám po roce 1989 dominovali bývalí komunisté, kteří stále ještě mají v Polsku velký vliv. Kaczynští zahájili výslechy a vyšetřování, jejichž cílem je tyto skupiny vykořenit. Tato praxe je dosti děsivou ozvěnou zavedených praktik z komunistického období.

Během své návštěvy v Polsku mě interviewovala novinářka z konzervativního katolického listu, píše dále autor. Neustále hovořila o tom, jak by si Polsko mohlo vytvořit novou totožnost návratem do minulosti. Jejím ideálem je vytvořit novou národní totožnost pro Polsko, založenou na katolictví a na etnické odlišnosti Poláků od ostatní Evropy. Její názor na Polsko se podle mně zdál být přesným opakem toho, co ta země potřebuje - vytvořit budoucnost jako sebevědomý, kosmopolitní národ, přivítat kulturní rozrůzněnost.

Po vstupu do Evropské unie nemají už politikové v postkomunistických zemích nutnost plnit žádné cíle, které by vedly budoucí vývoj jejich zemí, a na scéně se tak znovu objevily někdejší konflikty. Politikové, kteří přivedli tyto země do Evropské unie, byli většinou už z funkcí odstraněni. Po vstupu do EU měla následovat interní hlubinná reforma politických a správních struktur. Té je nesmírně obtížné dosáhnout.

Polsko, navzdory hospodářskému růstu, který dosahuje 5 procent ročně, má obrovské strukturní problémy. Jen 51 procent pracovních sil má zaměstnání - v Británii je to 75 procent. Není divu, že do Británie od vstupu Polska do EU přišlo za prací více než půl milionu Poláků. Velké problémy existují v polském školství, včetně špatně rozvinutých a nedostatečně financovaných univerzit. Sociální podpora se zaměřuje na staré lidi - v zemi, kde dosahuje nezaměstnanost mladých lidí v některých oblastech až 40 procent.

Polsko naléhavě potřebuje oživení centristické levice, která byla vytlačena z politické scény. Země je rozdělena mezi obránce polského nacionalismu na jedné straně a zastánce volného trhu, kteří podporují určitou verzi thatcherismu, na straně druhé. Polsko však potřebuje vládu, která by podporovala hospodářskou efektivitu a zároveň sociální reformu. Víme ze zkušenosti z jiných zemí EU, že jedno je podmínkou pro to druhé. Populismus, ať je pravicový nebo levicový, je nepřítelem inovací a schopnosti se přizpůsobit.

Problémy Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky, budou možná jen dočasné. Měli bychom však změnit roli Evropské unie. Dosud pomáhala Evropská unie zemím rozvíjet své demokratické instituce. V budoucnosti zřejmě bude nesmírně důležité, aby Evropská unie usilovala o to, aby se znovu neobjevily nacionalistické a etnické konflikty, které sužovaly Evropu po tak dlouhou dobu v její historii.

Podrobnosti v angličtině ZDE