Ve spolupráci s rakouskými velkobankami a pojišťovacími ústavy byla udělena až do 1. června příštího roku státní garance ve výši 900 mil. euro. Dále pak velké peněžní ústavy připraví další čerstvý kapitál ve výši 450 mil. euro. Touto koncentrovanou akcí byla zachráněna bilance předchozího roku a vyrovnání se s americkou stranou ohledně uspokojení věřitelů Refco, kteří pozastaví miliardovou hromadnou žalobu na pohledávky vůči BAWAGu. Ta by v praxi totiž znemožnila její prodej ještě v průběhu letošního roku, jak to přislíbil nový šéf představenstva banky Ewald Nowotny.

Zatím v New Yorku došlo u insolventního soudu s věřiteli Refca k prozatímní dohodě, která bude v příštích dnech právně vyjádřena. BAWAG v současné době má k dispozici v USA 870 mil. euro (l, 9 mld. dolarů) a může zde pouze tak dlouho obchodovat, pokud její peníze na amerických kontech neklesnou pod l mld. dolarů. O stavu tohoto konta musí přitom denně informovat soudce příslušného soudu.

Po převzetí finančních garancí bude podle slov Nowotného BAWAG opět v USA akceschopný, protože na základě "této dohody budou odstraněny dle lidských měřítek všechna právní rizika". Rakouský odborový svaz ÖGB ale musel souhlasit, že své finanční bilance nechá přezkoumávat rakouskou Národní bankou a tím ji současně seznámí s celkovým majetkovým postavením. Stane se tak poprvé v dějinách, že dá k dispozici tajná čísla svého stávkového fondu, která až doposud znalo pouze nejvyšší vedení odborů. Tento vývoj navíc donutí odborový svaz, aby urychlil svou připravovanou strukturovou reformu.

Vzniklou situaci využil ve svůj prospěch spolkový kancléř Wolfgang Schüssel, který nyní vystupuje jako zachránce BAWAGu. Na noční tiskové konferenci 8. května dramaticky prohlásil "že společným nasazením všech sil se podařilo tento bankovní institut zabezpečit". Guvernér Národní banky Klaus Liebscher k tomu dodal, že šlo o národní podporu jak v zájmu BAWAGu tak celé finanční scény". Šéf BAWAGu Nowotny sice ubezpečoval novináře, že "banka nestála před zhroucením", ale veřejnost to cítí zcela naopak, navíc když Rakousko je spojeno s bývalou poštovní spořitelnou, která vstoupila do BAWAG P. S. K (Postsparkasse), kde má uloženo více než pět miliard euro.

K tomu musí obdržet zvláštním zákonem spolkové garance, které pochopitelně jsou závislé na stanovisku lidovci ovládané vlády. Pro vicekancléře Huberta Gorbacha, který je členem Haiderova Svazu pro budoucnost Rakouska BZÖ bylo rozhodnutí vlády "Příkazem hodiny bez ideologických hranic", která zachránila škody hrozící 1, 3 milionům zákazníkům a více jak šesti tisícům zaměstnancům. To poté, co vlastník ÖGB prohlásil, že již není v jeho silách zabránit škodám. Sociální demokraté v úterý poukázaly na licoměrnost reprezentantů BZÖ vzhledem k tomu, že nejsou ochotny řešit skandál v korutanské Alpine Bank, která je v rukách zemské vlády na čele s Jörgem Haiderem.

Celá kauza BAWAGu, která je největším bankovním skandálem posledních desetiletí, bude mít za následek jeden z největších mocenských přesunů v poválečném Rakousku. Moc k sociální demokracii inklinujících odborů a jeho finanční impérium budou rozbity a jeho nejdůležitější protagonisté budou jednou nohou v kriminálu. Na politickém poli tak začal boj o to, jaký trest by měl postihnout ÖGB a zdali záchranný pás poskytnutý vládou nepovede ke konkursu odborů. Záruka republiky je totiž vázaná na podmínky, které zavazují přímé i nepřímé majitele BAWAGu ručit svým majetkem. Jak varoval rozpočtový mluvčí SPÖ Christoph Matznetter, budou tímto rozhodnutím postaveny odbory pod kuratelu a rovněž šéf zelených profesor Van der Bellen upozornil, že nepodpoří vyhlášení konkursu nad ÖGB. Vláda sice hovoří, že jde o nedorozumění a nemá na insolvenci odborů žádný zájem. Odpovědnosti však nelze odbory zcela zprostit.

Jak píše časopis "Profil", panika, která zachvátila sociální demokraty, může mít i jinou příčinu než starost o odbory. V návrhu zákona totiž stojí, že za BAWAG mají ručit i zájmové spolky vlastníka, tudíž ÖGB. Není však jasné, zdali jsou do toho zahrnuty i organizace, které jsou na odborech nezávislé, ale tvoří uvnitř jednotlivé stranické frakce. Jde především o Frakci socialistických odborářů FSG, která má k dispozici restituční fond, který byl vytvořen v roce 1948 z prostředků odborů, které byly uloupeny austrofašistickým režimem Dolfusse a později nacisty. Podle lidovců jde o majetek ve výši 700 mil. euro, což sice FSG vehementně popírá, ale jeho skutečnou dnešní hodnotu nechce zveřejnit. Pro sociální demokracii je celý skandál kolem BAWAGu právě v roce parlamentních voleb, které budou nad podzim, krajně nepříjemný. Odbory vedené vesměs členy SPÖ se tak staly nevěrohodnými a vzniklá situace dodala především lidovcům nečekanou munici pro předvolební boj.

Odbory, které hrály v poválečné době důležitou mocenskou, ale i ekonomickou úlohu, se staly pro sociální demokraty doslova přes noc od žádoucích spojenců přítěží, která je může poškodit v úsilí zvítězit v nastávajících volbách. Paradoxně "zachráncem" statisíců střadatelů, kteří vložili do BAWAGu často své životní úspory, se před veřejností nestal předseda SPÖ Alfred Gusenbauer, který se distancoval od začátku této aféry, ale předseda lidovců Wolfgang Schüssel.