Labutí píseň Cyrila Svobody

5. 9. 2006 / Oldřich Průša

V pražském Černínském paláci, sídle Ministerstva zahraničních věcí, začala v pondělí dne 4. září 2006 každoroční porada velvyslanců ČR. Hlavní zprávu o činnosti české diplomacie přednesl Cyril Svoboda. Byl to jeho jeden z posledních kroků ve funkci ministra.

Dá se předpokládat, že jedním z významných bodů jednání nejvyšších diplomatů bude otázka souhlasu s očekávanou žádostí USA o vybudování protiraketové základny v jednom z českých vojenských prostorů. Vzhledem k tomu, že velvyslanci mívají většinou poměrně dobré informace z domácích i zahraničních zdrojů, budou se možná divit, co od svého ministra uslyší.

V rozhovoru pro deník Právo z 2. září 2006 pod titulkem "Američané nás poprvé oslovili na jaře 2004" k problematice základny USA v ČR Cyril Svoboda tvrdí, že:

"Američané poprvé oslovili vybrané země s žádostí o podklady potřebné pro rozhodování o možnosti rozmístění prvků protiraketové obrany, která by chránila jak území USA, tak některých spojenců, na jaře 2004. ČR podklady poskytla. Poté, asi dva roky, žádná jednání neproběhla. O další konzultace Spojené státy požádaly až na jaře 2006."

Diplomacie, známá povětšinou uhlazeností výrazů, má mnoho možností jak se vyhnout slovu lež. Tedy o paměti pana ministra se dá s úspěchem pochybovat. Neboť ministr Svoboda v jiném rozhovoru s redaktorem Petrem Švarcem, vysílaném v přímém přenosu rozhlasové stanice Frekvence 1 dne 16. října 2002 v pořadu Pressklub řekl ministr toto:

"Ministr obrany Tvrdík jednou před měsícem v USA řekl, že Česká republika se úměrně svým možnostem zapojí do amerického projektu raketové obrany a že by některé prvky měly být umístěny u nás."

Takže jednání se vedou mnohem déle, než se dnes připouští. Na základě takovýchto pravdě vzdálených tvrzení, otázky spíše přibývají, než by jich bylo méně.

Rozhodně alespoň jedna: kdy se nějaká novinářská hlídací hyena demokracie zeptá přímo J. Tvrdíka na podrobnosti jeho tehdejší nabídky, učiněné USA na protiraketové zařízení v ČR, na zmocnění takovou nabídku učinit ?

Podrobností, které si nechal pro sebe, by jistě mohl doplnit i Jan Vidím, který ve stejném vydání Práva licoměrně říká, že lidé informovaní nejsou, nevědí, co to pro ně znamená, a myslím, že právě proto jsou proti základnám a radaru. Nemělo to být zatajováno, protože pak to vzbuzuje obavy. K jeho slovům nezbývá než připomenout tento článek, ze kterého je zřejmé, že i on patřil k těm, kteří jednání s USA zatajovali.

Poslední zpráva z pondělního dopoledne 4. září 2006 praví:

"Odstupující ministr zahraničí Cyril Svoboda si na dopoledním setkání s velvyslanci postěžoval na odpor proti případnému umístění americké protiraketové základny v ČR. Fakt, že USA tuto možnost zvažují, je podle něj důkazem, že pokládají ČR za důvěryhodného spojence."

Na závěr článku a kariéry ministra zahraničí v Paroubkově vládě, který si stěžuje na občany své vlasti, nezbývá, než vznést dotaz, který se nabízí na základě Svobodovy věty mimovolně a zcela sám. Zda poslední Svobodovo tvrzení platí, za nynější konstelace, i obráceně.

Technická poznámka: Odborníci poukázali na to, že výstavba podobného vojenského zařízení by dále zkomplikovala už tak přehuštěný letecký provoz v prostoru nad ČR. "Jak radar, tak vojenská základna by si totiž vynutily zřízení mnohakilometrové bezletové zóny. Její poloměr by mohl být v případě radaru až padesátikilometrový."

Podrobnosti ZDE

Z toho za použití vzorce πr2 vyplývá, že by se toto omezení dotklo 7850 km2, tj asi 9 % českého území, což zdá se, se suverenitou nad vlastním územím též poněkud souvisí.

Americká protiraketová základna v České republice
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 6.9. 2006