Zuzana OPLETALOVÁ, moderátorka:

Pane Přikryle, bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík před lety slíbil nebo přislíbil Spojeným státům, že budeme spolupracovat na jejich protiraketovém deštníku. Teď se zdá, že, nebo alespoň se objevily spekulace, že základna bude spíše v Polsku. Je to kvůli postoji české společnosti?

Pavel PŘIKRYL, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky:

Tak, já bych chtěl říct k tomu, že ty spekulace se v našem tisku sice objevily, ale podle mých poměrně dobrých zdrojů zatím vůbec není rozhodnuto. Bude se rozhodovat na základě jednak těch technických kritérií, proto tady byly ty týmy, které zkoumaly ty jednotlivé lokality i v Polsku. Nicméně domnívám se, že významnějším, významnějším bodem bude politické jednání a politické rozhodnutí. Předpokládá se, že to bude dáno skutečně rozhodnutím mezi ministryní zahraničí a ministrem Rumsfeldem a na to si ještě budeme muset počkat. Myslím, že můžeme očekávat nejdříve tak na konci září nějaké finální rozhodnutí. Myslím, že ta politická rovina tady bude hrát větší roli, než ta technická.

Zuzana OPLETALOVÁ, moderátorka:

Přesto, pane Gabale, podle výzkumu, který pro Českou televizi provedla společnost STEM, se ukázalo, že skoro polovina Čechů si myslí, že raketová základna v Česku by neposílila bezpečnost. Proč se, proč se Češi bojí raketové základny?

Ivan GABAL, sociolog

Já myslím, že to není strach z raketové základny. Já si myslím, že to je vizitka chaosu, nedostatku leadershipu a naprostého hurvínkování v české bezpečnostní a obranné politice. Jsme prakticky ve fázi skoro bezvládí, hluboké politické krize. Jsme v situaci, kdy před dvěma lety ministr obrany nabídne Američanům možnost umístění základny a premiér téže vlády z téže strany je pošle do referenda. Jsme v situaci, kdy ministr obrany dva roky vyjednává se Spojenými státy podmínky a okolnosti a pak jeho vlastní strana kandiduje do voleb s heslem, že terorismus je ptačí chřipka kapitalismu. Tak to, to prostě podle mýho názoru je naprostý chaos, a to, to si myslím, že odráží výzkum veřejného mínění, protože Češi, si myslím, že jsou schopni nést riziko, zátěž kolektivní obrany, ale musí cítit jasné bezpečnostní obranné politické vedení státu, které de facto se v současné době rozpadlo.

Zuzana OPLETALOVÁ, moderátorka:

Pane Přikryle, slyšeli jsme kritiku na politické vedení státu. Jak by se Česko mělo chovat ke Spojeným státům, tak aby Spojené státy třeba necítily jako nepartnerské chování postoj Česka?

Pavel PŘIKRYL, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky:

Takhle, já musím souhlasit s tím, co tady řekl kolega. Nicméně já osobně jsem zastáncem toho, aby v České republice byl umístěn některý z těch komponentů toho protiraketového systému, a to z čisté selské logiky. Na jedné straně tady existuje hrozba útokem balistických raket nejen na nás, ale i na naše spojence v Evropě. (1) Na straně druhé jsou Spojené státy, které nabízejí vybudování takového systému, na budování toho systému už pracují desítky let, investovaly do toho neuvěřitelné prostředky a je to vlastně jediný systém, do kterého se můžeme zapojit. To znamená, že na jedné straně bychom měli do toho nějakým způsobem jakoby aktivně se zapojit, notabene, když Spojené státy nabízejí, že tu celou záležitost budou financovat ze svých prostředků. Navíc si myslím, že pro Českou republiku z toho můžou plynout i jiné, jiná pozitiva. Vedle často citovaných ekonomických benefitů myslím, že to hlavně to, že náš hlas potom bude slyšet lépe jak v Bruselu (2) , tak ve Washingtonu.

Zuzana OPLETALOVÁ, moderátorka:

Pane Gabale, zdá se, že Polsko přece jenom je o něco vstřícnější vůči raketové základně případné. Jak si to vysvětlujete? Je tam jiná situace než v Česku?

Ivan GABAL, sociolog

Já si myslím, že veřejné mínění podobně, má podobné rozpory v názoru na celou věc, ale je tam i jednoznačný politický konsensus (3) všech aktivních politických parlamentních stran i klíčových institucí národní bezpečnosti a obrany země. Polsko z tohoto hlediska je nepoměrně profesionálnější, nepoměrně cílevědomější, a proto vysoce pravděpodobně dosáhne politického cíle, které si vytkli. A z našeho hlediska nelze vůbec hovořit o cílevědomém jednání. Já si myslím, že snaha schovat se za referendum je naprostý alibismus a Američané mají pravdu, jestliže říkají: "Je to zcela na vás, musíte se sami rozhodnout," a tím podrobují českou politiku nesmírně tvrdému náročnému testu, v kterém jsme v podstatě neobstáli. Proto já si myslím, bez ohledu na můj osobní názor, že naše šance na to, aby si vybrali Američané jako spolehlivého partnera pro takto závažný bezpečnostní projekt Českou republiku, klesají s každým dnem.

Znepokojení ohledně americké základny vyjádřil i Jaap de Hoop Scheffer, generální tajemník NATO. Obává se, že by systém, který chrání pouze Ameriku, dále ochromil už nyní nepříliš dobře fungující zásady Severoatlantického společenství, jejímž cílem je společná obrana.

Londýnský deník The Times, 16. srpna 2006, česky ZDE
anglicky ZDE

Je velkou otázkou, co se se základnou stane, vyhraje-li příští prezidentské volby v USA demokratický prezident, který bude chtít daleko víc spolupracovat s EU a s Blízkým východem.

Petr Frish: Protiraketová základna jako pomník ZDE

Představitelé Pentagonu, kteří jednali minulý týden [o raketové základně] s činiteli ve Varšavě a v Praze, se setkali s neočekávaným odporem. Problém spočívá ve skutečnosti, že Washington trvá na tom, že každá taková základna musí být výsostným americkým územím na zahraniční půdě. Američtí vojáci by nefungovali podle polského práva a polská armáda by dostala přístup na základnu pouze s požehnáním Washingtonu. A kromě toho, exkluzivní rozhodování, zda odpálit obrannou raketu, by činili výlučně Američané, zatímco podle mezinárodního práva by za takové činy bylo odpovědné i Polsko. Pro východoevropské země, které právě získaly svou suverenitu pádem železné opony, jsou vzpomínky na okupaci ruskými vojáky stále ještě čerstvé a návrh Pentagonu irituje. Polský konzervativně nacionalistický prezident Lech Kaczynski vyjádřil ohledně projektu americké raketové základny své znepokojení. Řekl: "Stavím se k problému extrateritoriality rezervovaně, to skrývat nebudu."

Der Spiegel, "Eastern Europe Shuns Missile Shield" - Východní Evropa odmítá raketovou obranu, 2. 8. 2006, ZDE

Opozice proti americké základně však nyní roste v Polsku i v České republice. Lech Kaczynski, pravicový a populistický polský prezident, veřejně protestoval proti tomu, že by Američané na polském území postavili suverénní vojenskou základnu, která by nebyla podřízena polským zákonům. "Stavím se k tomuto problému rezervovaně, nebudu to skrývat," řekl nedávno. Téměř dvě třetiny Poláků jsou proti představě, že by na polském území byla zase cizí vojska poté,co před patnácti lety ze země odešla Sovětská armáda.

Londýnský deník The Times, 16. srpna 2006, česky ZDE
anglicky ZDE