Boeing F-99/IM-69/IM-99/CIM-10 Bomarc

BOMARC: klasický případ "obranné" střely s jadernou hlavicí

3. 9. 2006 / Petr Nachtmann

◄ Nadzvuková křižující střela Boeing F-99/IM-69/IM-99/CIM-10 Bomarc s ramjet pohonem Marquardt RJ43-MA-7 a jadernou hlavicí W-40 o síle 7-10 kt TNT

Nebezpečí plynoucí z jaderných hlavic umístěných na amerických antiraketách bychom neměli podceňovat, inspirací nám mohou být kanadské zkušenosti. Příznivci americké protiraketové základny v Česku zdůrazňují, že hlavice obranných raket by neobsahovaly jaderné zbraně, odpůrci se obávají opaku. Protiraketová základna by ležela mimo českou jurisdikci, personál a patrně i vojenské transporty by se těšily imunitě, inspekce českých úřadů či bezpečnostních složek by tedy byly téměř vyloučeny. Jedinou možností by bylo měření dozimetrem zdálky.

Kanada se od roku 1957 podílela na americkém projektu Bomarc (zkratka z názvů Boeing a Michigan Aeronautical Research Center -- MARC), jehož produktem byly stejnojmené obranné střely určené proti sovětským bombardérům. Střela Bomarc mohla být vybavena konvenční hlavicí i jadernou hlavicí W-40 o síle 7-10kt TNT.

více informací ZDE ZDE

Veřejnosti i politikům byla podsouvána konvenční varianta, Diefenbakerova vláda pod záminkou instalace Bomarc zrušila projekt kanadské špičkové stíhačky Avro Arrow a kanadští letečtí odborníci se začali přesouvat do Spojených států, kde se podíleli mimo jiné na vesmírném programu.

Střela Bomarc vypadala jako vertikálně startující nadzvukové letadlo s náporovými motory a raketovým boosterem. Proti útočícím bombardérům ji měl navigovat počítač AN/FSQ-7 firmy IBM, součást systému SAGE. Přestože se strategický bombardér pohybuje několikanásobně pomaleji než raketa, vojáci nedůvěřovali konvenční hlavici a dávali přednost jaderné, považovali ji za efektivnější. Diefenbakerovu vládu otázky jaderných hlavic na střelách Bomarc rozštěpila, nová Pearsonova vláda jaderné hlavice schválila. První jaderná hlavice tak byla nainstalována 31. prosince 1963. Další kanadský premiér Pierre Trudeau po svém nástupu do funkce v roce 1968 oznámil, že střely Bomarc budou staženy do roku 1971.

Požár střely Bomarc-A na odpalovací rampě 7. června 1960 na letecké základně McGuire (poblíž města Trenton ve státě New Jersey) vedl k radioaktivnímu zamoření.

Je neštěstím, pokud nejsou čeští politici informováni o technických aspektech protiraketových střel, nebo dokonce chtějí jejich instalaci prosadit bez respektu k veřejnosti.

Petr Nečas: Základna by měla být pro referendum tabu, Právo, 14. 8. 2006 ZDE

Je symptomatické, že Petr Nečas byl od roku 1998 stínovým ministrem obrany ODS, v jeho oficiálním životopise však nalezneme pouze tuto relevantní kvalifikaci: "V letech 1988 - 1989 vykonal v poddůstojnické hodnosti základní vojenskou službu u vrtulníkového pluku v Prostějově."

podrobnosti o systému BOMARC ZDE

Americká protiraketová základna v České republice
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 1.9. 2006