Británie souhlasila, že zmodernizuje svůj výstražný systém ve Fylingdales v Severním Yorkshiru a tím pomůže Pentagonu monitorovat útočné balistické střely. Klíčovou součástí systému má být i americká monitorovací stanice v britském Menwith Hill.

Generál Trey Obering, ředitel amerického úřadu pro raketovou obranu, konstatoval letos na konferenci ve Washingtonu, že na konečném seznamu kandidátů pro stavbu americké základny je Británie, Polsko a Česká republika. Tehdejší britský ministr obrany John Reid pak však popřel, že by Británie obdržela jakoukoliv žádost od Ameriky, aby americké rakety přijala. Dodal, že neočekává, že se Američané na Británii v této věci obrátí.

Americké zdroje konstatovaly, že výhodnější pro sestřelování raket z Blízkého východu by bylo umístění základny ve střední Evropě. Spojené státy také vyjádřily názor, že vzhledem k oslabenému postavení britského premiéra Tonyho Blaira je zjevné, že Británie, loajální spojenec USA, nebude v této věci Američanům schopna pomoci.

Pentagon oznámil tento týden, že nemá plány vybudovat protiraketovou základnu v Británii, ale že američtí činitelé v této věci zahájili s Británií jednání "na nižší než ministerské úrovni".

Riki Ellison, předseda Aliance na podporu raketové obrany, lobbistické skupiny s těsnými vazbami na americké ministerstvo obrany, uvedl, že si je vědom, že Británie i nadále zůstává alternativou, "pokud se to ve střední Evropě nepovede". Dodal: "Británie vždycky byla poslední alternativou a existuje určité znepokojení, zda se ukáže, že jsou Polsko a Česká republika tak stabilními partnery, jakými jste vždycky byli vy chlapi."

Spojené státy vyloučily Maďarsko jako možnou zemi pro raketovou základnu, protože jeho vláda spolupracuje příliš těsně s Ruskem a Rusko silně protestuje proti americké vojenské přítomnosti ve střední Evropě.

Opozice proti americké základně však nyní roste v Polsku i v České republice. Lech Kaczynski, pravicový a populistický polský prezident, veřejně protestoval proti tomu, že by Američané na polském území postavili suverénní vojenskou základnu, která by nebyla podřízena polským zákonům. "Stavím se k tomuto problému rezervovaně, nebudu to skrývat," řekl nedávno. Téměř dvě třetiny Poláků jsou proti představě, že by na polském území byla zase cizí vojska poté,co před patnácti lety ze země odešla Sovětská armáda.

Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že i drtivá většina Čechů se staví proti základně. Pochybnosti o projektu vyjádřil i český premiér Jiří Paroubek. Řekl, že by se v té věco muselo konat celonárodní referendum.

Znepokojení ohledně americké základny vyjádřil i Jaap de Hoop Scheffer, generální tajemník NATO. Obává se, že by systém, který chrání pouze Ameriku, dále ochromil už nyní nepříliš dobře fungující zásady Severoatlantického společenství, jejímž cílem je společná obrana.

I když nadále trvají pochybnosti o tom, zda by americký raketový obranný systém byl vůbec efektivní, nátlak na jeho výstavbu během posledního roku vzrostl, vzhledem k tomu, že Severní Korea má nyní jaderné schopnosti a Írán chce jaderné zbraně získat.

Američané už postavili protiraketové základny na Aljašce a v Kalifornii a americký Kongres nedávno schválil 56 milionů dolarů na předběžné financování základny v Evropě.

Podrobnosti v angličtině ZDE