Ze spleti různých nepotvrzených zpráv, domněnek a náznaků se dnes dá sestavit tato nedokonalá mozaika: Na severní Moravě docházelo u části "staré" SZ k propletení podnikatelského a lobbistického, podezřelého prostředí s lokálně-politickými zájmy. Mělo jít o snahu vzájemně provázaných jednotlivců, rodin a firem dostat se do zastupitelstev a tak snadněji i k podnikatelským zakázkám. Některé z těchto aktivit se měly koncentrovat na Frýdeckomístecku a blízko radnice v Českém Těšíně, kde to mimochodem zapáchalo i v tamější ČSSD kolem Mariana Kuše a Jindřicha Sznapky.

Do SZ zde někdy kolem roku 2001 zamířila Eva Holubová, původně zastupitelka za ODA. V období 2002-2003, kdy vedení SZ přebírali "tmavozelení", stála Holubová za první, "starozelenou" tendencí. Z Ostravska navíc zaznívaly zprávy o tom, že zde části podnikatelského prostředí obstarává účelový zelený nátěr podnikatel Dalibor Vachulka, manažer "staré" SZ, známý z období 2002-2003 dvoumilionovou odměnou, kterou "dostal" od "starých" za volební výsledky SZ ve volbách 2002.

V další fázi konfliktu v období 2003-2005, kdy proti sobě v SZ stálo vedení kolem Jana Beránka a Jakuba Patočky a opozice kolem Petra Uhla a Martina Bursíka, tzv. "frýdecká parta" na sjezdových jednáních v Olomouci a v Praze koncem roku 2004 hlasovala údajně pro Beránkovo vedení. V roce 2005 ale zavětřila úspěch jinde, svůj apetit změnila a začala podporovat skupinu kolem Bursíka, přičemž v roce 2005 Jiří Blahuta měl ze svojí iniciativy provádět nábor členů do nových účelových organizací.

Tendence Holubová-Blahuta-Pavlicová po Bursíkově vítězství na podzim 2005, kdy na tehdejším sjezdu několik jejích "ostravských delegátů" připomínalo vizáží spíš Rudyho Mlátičku než aktivistu, patrně pro sebe čekala víc. Nedostala to. Skupina kolem Holubové tak vymyslela údajně s přispěním některých severomoravských členů ČSSD "levicovou frakci", na niž se bohužel "chytil" před volbami Jiří Paroubek a následně Paroubkovu chybu úmyslně zveličil Bursík, aby obhájil svůj namodralý kurs. Mediální běsnění Holubové, Blahuty a Pavlicové proti SZ mělo tedy charakter revanše za nenaplněné ambice. O žádné širší spojenectví na levici, tedy ČSSD + SZ + odbory, legalizaci marihuany a orientaci na mladší lidi jim nešlo, to si jen krátkodobě "vypůjčili" nosná zelená a sociální témata.

Až budou noví lidé korigovat dnešní směřování SZ, měli by mít na paměti mj. trojí poučení: ani Patočkův mesianismus, ani Bursíkův namodralý pragmatismus - ale hlavně žádné dohody s hochy a dámami v černých brýlích a se žraločí motivací. Slepých uliček si SZ užila už dost.