Četba tohoto románu prý u Bushe vyvolala intelektuální debatu s jeho poradci. "Říkal, že je to zajímavá kniha a že se to dalo přečíst rychle," řekl mluvčí Bílého domu Tony Snow. "Nechci to probírat příliš podrobně, ale hovořili jsme o původu existencialismu."

O "existencialismus" ale však asi nejde, poznamenává Guardian Spíš jde o "absurdní" román. Svět je vylíčen jako naprosto indiferentní, lidské instituce jsou založeny na přetvářce a podvodech a namísto morálních hodnot jediné, čeho člověk může dosáhnout, je zjistit pravdu o tomto smutném stavu světa. Moc americký pohled na svět to tedy není.

Liberálové se zřejmě budou chtít Bushe zeptat, zda dospěl k názoru, že je Camusův román odsouzením trestu smrt, jak se to učí už desítky let na středních školách. Při svém procesu je Meursault požádán, aby vyjádřil za svůj čin lítost a od to odmítne. Je proto odsouzen, protože odmítne říct požadovanou lež. Je odsouzen k trestu smrti, protože u soudu svědčí svědek, že na pohřbu své matky Meursault neprojevil žádnou lítost, a má tedy nelítostnou povahu. Camus shrnul tento román jedinou větou: "V naší společnosti může být člověk, který nepláče na pohřbu své matky, odsouzen k smrti."

A prezidentovi stoupenci na křesťanské pravici budou zřejmě znepokojeni, že četl nesmírně protináboženský román. Poté, co je Meursault odsouzen k smrti, navštíví ho v cele kněz. Jeho útěchy Meursault zuřivě odmítá. Camus píše tak, abychom obdivovali rozhořčení jeho vypravěče nad iluzemi, které kněz šíří.

Před několika týdny vybrali mužští čtenáři deníku Guardian Camusův román Cizinec jako literární dílo, které je v životě nejvíce ovlivnilo. Zdá se, uzavírá poloironicky deník Guardian, že "George Bush je také jedním z nás"....:)

Podrobnosti v angličtině ZDE