Pokud se objeví nějaké kusé informace o tom, že někdo nesouhlasí se základnou, nemá šanci vysvětlit svůj názor. Například iniciativa "NE Základnám" je prezentována takovým stylem, jako by se jednalo o hrstku extremistů, kteří chtějí zabránit výstavbě základny za každou cenu. Jak vyplývá z jejich materiálů, "NE Základnám" chce pouze, aby o základnách rozhodovalo všelidové referendum namísto hrstky vyvolených. Na jejich počínáni tedy není nic, co by odporovalo zákonům, principům demokracie nebo zájmům obyvatel. Mají tedy stejné právo na prezentaci vlastního názoru, jako například pan Svoboda.

Sledujeme, jak naše vláda provádí elegantní kličku, jak obejít názor většiny a prosadit ten svůj. O záměru USA ví už nejméně 2 roky. Celou věc ale nechala uležet proto aby nyní, jeden měsíc před rozhodnutím mohla řící: "Promiňte, ale už není čas na referendum". Proč se tedy referendum nekonalo před několika měsící, když na něj byl čas? Vždyť bylo dokonce možné spojit parlamentní volby a referendum o základně. Tím by se uspořila část nákladů na referendum. Místo toho se naši zastupitelé předháněli ve vytváření hyper-restriktivních zákonů, jako např. nový trestní zákoník nebo nynější silniční zákon.

Pomalu nabývám pocitu, že problém není v těch nešťastných raketách, ale v krizi zastupitelské demokracie. V postkomunistickém Estonsku loni provedli uspěšný test elektronického hlasovacího systému, kteý by umožnil levná referenda občanů. Testuje se tu elektronický Parlament, kde poslanci můžou sedět doma za stolem a veškerou svou práci budou provádět prostřednictvím svého počítače. Odpadne tím každodení transport mezi bydlištěm a Sněmovnou, který je sponzorován daňovými poplatníky. V Kalifornii například už 100 let mají zákon, který umožňuje odvolatelnost politiků na základě občanské iniciativy. A dokonce jej používají! Naposledy před pár lety byl tímto způsobem odvolán předchůdce nynějšího guvernéra. Podobný zákon navrhovala strana, za kterou jsem kandidoval v letošních volbách.

Naproti tomu, náš zákon o peticích ani nepočítá s tím, že by někdo mohl sbírat hlasy například na Internetu. Domnívám se, že mnohem více než hyper-restriktivní trestní zákoník potřebuje naše země kvalitní zákon o peticích, referendech, občanských iniciativách a odvolatelnsti politiků.

Proč se o tom všem mlčí? Kdo je odpovědný za cenzuru v médiích? Kdo určuje, který názor je vhodnější a který nevhodný? A podle kterých kritérií se rozhoduje?

Autor, správce počítačové sítě, byl v parlamentních volbách 2006 kandidátem Strany zdravého rozumu (hudebního skladatele Petra Hanniga) za Prahu. Strana získala 24 828 hlasů, což bylo 0.46% voličů. Franke získal 2 039 hlasů, 0.31% voličů, 23 preferenčních hlasů...