Z technického hlediska lidé mohli očekávat, že se jim dostane věcných a úplných informací o takové základně od odborníků - vojáků. Vystoupili tu až dosud dva vysocí důstojníci české armády, dnešní náčelník hlavního štábu generál Štefka a bývaly náčelník generál Šedivý. Bohužel oba podali výklad více než kusý a nepochybně upravený tak, aby myšlenka americké základny byla pro obyvatelstvo přijatelnější. Oba prohlásili, že taková americká základna by se skládala z podzemních sil pro 10 až 12 raket, jež nebudou vyzbrojeny jadernými hlavicemi. Na to by stačilo území 4 až 10 čtverečních kilometrů v některém z našich vojenských újezdů a posádku těchto zařízení by tvořilo asi 400 amerických vojáků.

Při vši úctě k oběma generálům ovšem tato fakta jsou neúplná a navíc pokud jde o personální obsazení značně podceněná. Vždyť vyjma samotných podzemních sil pro rakety je třeba ještě počítat s umístěním radarů a nutných spojovacích zařízení pro čidla na družicích. Samotná raketová základna pak má ještě vnitřní a vnější bezpečnostní zónu, jež musí mít pro strážní službu posádku a její bunkry. Také specialisté pro rakety, radary a elektronická spojovací zařízení musí mít nutné zázemí, což předpokládá další prostor pro budovy, skladiště, automobily atd. Podle amerických otevřených zdrojů vydávaných Pentagonem je obsluha raketových zařízení zajišťována na směny, jež vzhledem k důležitosti obsluhy mají být maximálně šestihodinové. Takže počítejme. Při 11 až 12 raketách by na obsluhu jedné z nich přišlo na jednu směnu asi 8 mužů, a kde jsou ostatní, velení, ostraha vnitřní a vnější bezpečnostní zóny, spojaři, elektroničtí specialisté, šoféři, či pracovníci proviantu ? Obsluha takové základny by neznamenala americkou posádku ve stovkách vojáků, poddůstojníků a důstojníků, ale spíše v tisících.

Dále oba generálové neřekli nic, pokud jde o právní postavení takové americké základny na českém státním území. Je však známo, že všechny americké základny ve světě, včetně těch posledních v Rumunsku a Bulharsku, mají právo exteritoriality a podléhají výhradně amerických soudům i velení. To znamená, že hostitelská země nemůže na nich uplatňovat svůj právní řád a ani zabránit, aby se takové základny staly součástí amerických vojenských akcí, se kterými by česká vláda a parlament nesouhlasily, jako tomu bylo při útoku USA na Irák Saddáma Husajna.

A konečně je tu hlavní účel takové zamyšlené základny. Všichni naši vládní i vojenští činitelé, včetně obou generálů, pouze opakovali americké tvrzení, že má chránit území USA a Evropy před raketovým útokem " rošťáckých" států, Iránu a Severní Koreje. Pomineme-li takovou samozřejmost, že případné korejské rakety do Evropy přes Sibiř nedoletí a proti USA musí přelétnout Tichý oceán a že Irán má dosud podle Pentagonu pouze rakety středního doletu ( 2 000 až 2 500km ), tak umístění základny USA v Polsku, či v České republice je pro tento vyhlašovaný účel územně zcela nevhodné. Tyto základny mají být zřejmě umístěny podle plánů americké Strategické obranné iniciativy proti Rusku. O tom se však u nás vůbec nemluví, ani o tom jaké politické a strategicko-vojenské důsledky by umístění americké raketové základny na českém území pro nás mělo.

Ovšem v Rusku se o tom mluví a již dost dlouho. V posledních dnech nad těmito plány Washingtonu vyjádřil znepokojení v rozhovoru s německým ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmeyerem náměstek předsedy ruské vlády a ministr obrany Sergej Ivanov a jeho první náměstek, náčelník generálního štábu armádní generál Jurij Balujevskij k tomu učinil prohlášení již dvakrát s tím, že Rusko v případě takové základny bude muset učinit protiopatření . Generál-plukovník raketových vojsk Viktor Jesin pak varoval, že v případě základny USA u nás či v Polsku bude Rusko nuceno takové základny zneutralizovat.

Každý si jistě dovede představit co by to znamenalo a kam by nás to mohlo vrátit.

Je proto načase, aby se o této záležitosti, kterou Špidlova vláda a později čeští vojenští a diplomatičtí činitelé před našimi obyvateli utajovali, již začalo otevřeně a veřejně hovořit. Zde nestačí tuto záležitost důkladně projednávat jenom v branném výboru sněmovny a v radě obrany státu a veřejnosti poskytovat jen částečné a navíc upravované informace. V první světové válce pronesl francouzský premiér Clemenceau známý výrok, že " vojenské záležitosti a válka jsou příliš vážné věci, než aby se přenechávaly pouze vojákům." Není pochybnosti, že v přeneseném smyslu to má platnost i nyní v případě možného budování americké raketové základny u nás jako součásti obranného systému USA. Jenom naši plně informovaní občané mohou rozhodovat o této důležité záležitosti, jejíž dosah může ovlivnit život každého z nás.