16. 8. 2006
Jak se řekne Sarajevo německySotva spolková kancléřka Angela Merkelová opustila hranice své země a vydala se na horskou túru do italských Dolomit, vznikl v lůně její strany nikoliv nečekaný střet o dalším profilu její vlády. Důvodem je, že po vzniku velké koalice se sociálními demokraty v Berlíně unionisté podle politologů kupí jednu chybu za druhou a vládní tým Merkelové se jeví jako slabý. Její věrní voliči jsou znejištěni a řada vedoucích činitelů CDU, kteří pátrají, jakou cestou se vydala, bubnuje na poplach. |
Do čela kritiků se postavil místopředseda Křesťansko demokratické unie, ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Jürgen Rüttgers. Požaduje, aby CDU se profilovala jako strana zaměstnanců a nikoliv kapitalistických zaměstnavatelů a prosazovala sociálně politické reformy. Rüttgers požaduje jasný sociálně ekonomický profil strany, přičemž neopomenul kritizovat i sesterskou bavorskou CSU. Podle názoru jeho stoupenců jsou voliči proti zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty a nerozumí připravované zdravotní reformě. Německá nejvyšší ochránkyně spotřebitelů Edda Müllerová upozornila, že "velká koalice se bohužel projevila jako koalice malých kroků". Soustřeďuje se pouze na politiku ku prospěchu hospodářství na příklad v tom, že snižuje podnikatelské daně. Masy spotřebitelů jsou však vystaveny navrhovaným zvýšením daně z přidané hodnoty, k čemuž se druží zvýšení poplatků za zdravotnictví a příspěvků na důchodové zabezpečení. Spolu s dalšími opatřeními na zvýšení různých poplatků se vytáhne z kapes spotřebitelů ročně 24 miliard euro, což je 300 euro na hlavu každého obyvatele. Tomu je nutno udělat konec, prohlásila Müllerová. Unie uvnitř koalice si neotestovala hranice svých možností a Merkelová, poučena slabým výsledkem voleb pro svou stranu, se nyní chová opatrně. V souvislosti s tím někteří komentátoři poukazují, že šéfka strany proto orientuje Unii k moderním reformám. Za to sklízí odpor u těch zemských organizací, které v tom vidí cestu zpět ke konzervativismu, který se odráží jak ve vnitřní, tak i zahraničně politické orientaci. Výsledkem je, že ze sebevědomého vyznění lipského stranického sjezdu v roce 2003, kde Merkelová byla stavěna jako představitelka radikální reformní politiky, nic nezbylo. Část strany vidí v tomto neúspěchu odezvu loňských parlamentních voleb, kdy unionisté odložili řešení sociálních otázek k ledu. CDU roku 2003 prostě neexistuje, i když to nikdo oficiálně nepotvrdil. Jak bude nová CDU vypadat, o tom se bude zřejmě v příštích měsících usilovně debatovat na mnohých fórech, napsal Financial Times. Do diskuse zasáhl i bývalý generální tajemník CDU Heiner Geissler, který se postavil proti tržnímu liberalismu. Podle jeho názoru se obyvatelstvo staví proti omezení ochrany zaměstnanců před propuštěním a ani připravované zdravotní reformě nevyslovilo žádný jasný souhlas. Odmítá i pokusy některých představitelů strany vrátit její politiku do starých kolejí. Nejlepší profil strany závisí na dobré politice, který se projeví klesající nezaměstnaností. Merkelová podle Geisslera nemusí měnit kurs, protože CDU musí zůstat lidovou stranou. Jinak v příštích volbách zůstane jen u 30 procent hlasů. Chybou strany je především, že není schopna odpovědět na otázky své hospodářské politiky. Musí přece něco říci k tomu, že burzovní zvyšování hodnoty velkých podniků je přímo úměrné k racionalizaci pracovní síly. CDU musí jasně říci, že současný hospodářský systém rigorózního kapitalismu není jejím systémem. K tomu musí být přizpůsobena i vnitřní organizace strany, především dohodnutá strategie strany mezi generálním tajemníkem a spolkovou kancléřkou. Musí být jasné, že generální tajemník je zde pro stranu a nikoliv vládu. Vláda musí pracovat na horizont svých úkolů, zatím co strana musí vypracovávat dlouhodobé koncepty. Problémem však podle znalců, sledujících spolkovou vládu, zůstává, že se po téměř roce její existence potvrdilo, že sociálně demokratická část pracuje profesionálněji než tým Merkelové, pokud vůbec existuje. Vznikají například silné pochybnosti k činnosti šéfa kancléřství, zdali je skutečným prokuristou Merkelové, jaké má postavení šéf poslanecké frakce nebo dokonce generální tajemník strany. Ukazuje se, jak napsala Süddeutsche Zeitung, že "Merkelová jako vůdčí osobnost je pro stranu především personálním problémem". Zástupce předsedy poslanecké frakce unionistů Wolfgang Bosbach vyzval stranu, aby ukončila současný střet, "pro který má pouze omezené pochopení". Unie nebude atraktivnější, když před veřejností bude poukazovat na své chyby. Rovněž sesterská CSU varovala před vnitřní debatou za účasti veřejnosti. Helmut Koschyk, který předsedá zemské skupině bavorských křesťanských sociálů, odmítl názor Jürgena Rüttgerse, že Unii hrozí hrozba, že se stane kapitalistickou. Rovněž ekonomicko politický mluvčí CDU Laurenz Meyer prohlásil, že CDU nebyla nikdy kapitalistickou stranou. Sociálně tržní hospodářství se nerovná kapitalismu. Není pochyb o tom, že až opět zasedne Merkelová do svého křesla v úřadu spolkového kancléře, bude mít o čem přemýšlet. Také o tom, jak její nepřítomnost o dovolené byla využita jejími oponenty. |