|
30. 5. 2006
Poslanecká imunitaInstitut poslanecké imunity historicky vznikl, jako ochrana zákonodárného sboru vůči panovníkovi. Znamená zákaz trestního stíhání pro jednání, či účast na rozhodování v parlamentu a je to nezbytná podmínka pro udržení demokratického zřízení. Nesmí to však znamenat absolutní osobní beztrestnost, nebo občanskou neodpovědnost. Ve všech civilizovaných a demokratických zemích to tímto způsobem funguje. Ne tak u nás, Češi jsou díky svým zákonodárcům světovou raritou. V našem právním systému má člen sněmovny při poskytnutí imunity před zákonem, či testem ochranu celoživotní. To znamená, že zločinec, pokud by získal mandát a podporu svých spolustraníků, je netrestatelný. A toto není to jen pouhá konstrukce, protože jistý pokus se již udál. V našem právním řádu je dosud následující perla: |
Odstavec čl. 27 Ústavy(3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak. (4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li sněmovna souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno. Ale jak je možné, že ten náš sbor moudrých mužů tento relikt neodstranil? Je to přece asi jenom značné pokušení mít výsady, stejné jako středověká či bolševická šlechta. Brání tomu zřejmě složení parlamentu a potom volební matematika. Neschválit ústavní zákon v poslanecké sněmovně je možno třemi způsoby: - 1. hlasovat proti - 2. zdržet se hlasování, -3. neúčastnit se hlasování. Ústavní zákon musí být ústavní většinou schválen zároveň oběma komorami sněmovny: V poslanecké sněmovně tvoří ústavní většinu 3/5 všech poslanců t.j. 120 hlasů. V senátu tvoří ústavní většinu 3/5 přítomných senátorů Po celých dlouhých 16 let bylo podáno mnoho návrhů na zúžení poslanecké imunity. Vždy se však našlo dostatek dobré vůle tyto návrhy shodit ze stolu. Příčiny jsou vždy stejné: Pokud to podá zejména politický protivník, je to návrh populistický, nekonzistentní, či špatně napsaný. Komunisté jsou proti vždy a k nim se přidávají střídavě demokrati všech odstínů. Novináři to popisují nepřesně jako "napříč politickým spektrem". V současné době nastala právě teď historická změna. - Zákon, který omezuje imunitu pouze na volební období byl v dolní komoře přijat ! Hurá, sláva - můžeme provolávat našim zastupitelům my, voliči! Ano, jenomže my, prosťáčkové neznáme pokračování. V senátu proběhly následující hrátky: 1.) Mandátový a imunitní výbor tuto novelu zamítl, hlasy senátorů: ČSSD Ladislava Svobody, US DEU Vladimíra Schovánka, ODS Jaromíra Volného a ODS Miloslava Pelce. Pro zúžení imunity hlasovali : nez. Helena Rőgnerová nez., Zdeněk Bárta, zdržel se hlasování KDU-ČSL Jiří Stodůlka Poznámka: Vážení zákonodárci, což kdyby jste v tomto případu "projednou" schválili novelu i méně povedenou a potom ji dotvořili? Snad bychom si to my voliči po těch šestnácti letech zasloužili a národ by Vám zatleskal. 2.) ODS Jaroslav Kubera nesvolal ústavně-právní výbor. O schválení novely proto bude senát hlasovat nejdříve až po volbách v červnu. Opět se tedy podařilo zúžení imunity odkopnout. Senátor ODS Jaroslav Kubera se dokonce vyjadřuje, že by se doživotní imunita poslanců neměla omezit, ale naopak ještě rozšířit. V jakémsi pocitu nadřazenosti a funkcionářské euforie ztrácí zřejmě pan Kubera smysl pro realitu. Poslanecká imunita je velmi ostře sledovaný evergreen na naší politické scéně. ODS může poškodit jeho počínání podstatně víc, než nějaká mackofacka. Do podzimních senátních voleb je to však pro senátory ODS přímá poukázka na volební debakl. |
