30. 5. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Václav Havel: Prosím stručně. Rozhovor s Karlem Hvížďalou, poznámky, dokumenty
30. 5. 2006

RECENZE KNIHY OD VÁCLAVA HAVLA POHLEDEM AKTÉRA DĚJIN

Napsali mi ze Slovenska přátelé

"V sobotu 20. 5. 2006 vyšla vo slovenskom denníku SME recenzia Havlovej novej knihy. Citujem citáciu z knihy, uvedenú v recenzií: 'V rokoch 1990 a 1991 sme prerokovali vari tisíce hodín na najrôznejších politických schôdzkach a hľadali optimálny model súžitia našich národov v spoločnom štáte. Nenašli sme ho a asi sme ho ani nájsť nemohli: nielen Česi, ale aj mnohí Slováci vtedy zrejme úplne nepochopili stav slovenskej mysle. Veď keby Slováci naozaj chceli žiť s Čechmi v jednom štáte, museli by sa proti rozdeleniu štátu vzbúriť, nemyslím nejakým povstaním, ale aspoň v podobe nejakej petície. Nič také nebolo.`

Vyzerá to hodne nehorázne. Alebo žeby pán prezident stratil pamäť??? Navyše, tú istú knihu recenzoval Porubjak (režisér, po rozpadu komunistického režimu slovenský politik, krátce předseda slovenské vlády za Federace a tedy jeden z těch, co s prezidentem Havlem zřejmě ty 'tisíce hodin` trávili... - pozn. ETL), ktorý pre zmenu si všimol toho klamstva, ale jeho láska a obdiv k Havlovi mu nedovolili ho kritizovať. Milé, však?"

Až do této připomínky jsem knihu Václava Havla Prosím stručně jen velmi zběžně prolistoval. Teď jsem jí část přečetl a zbytek prolistoval mnohem důkladněji.

Nerad bych své názory nazýval recenzí, byl jsem ale dost dlouho politickým žurnalistou (a odvažuji se věřit, že jím stále jsem); byl jsem také dost dlouho v československé a české politice, abych na ni měl vzpomínky a názory i sám. K zatím poslední knize exprezidenta Havla alespoň, tedy, pár slov.

Sám autor si hned na začátku, a pak na několika dalších místech stěžuje, jak těžko se mu píše. Chápu dobře jeho pocity -- je určitě jiné psát skutečností inspirovanou absurdní fikci než téměř aktuální společenskou historii, na jejíž tvorbě se autor navíc sám podílel. Dovedu si také představit, že některé události by jejich aktér rád viděl takové, jaké je vidět chtěl, spíše než jakými se nakonec staly. Havlovi se zřejmě těžko zvažuje, koho jmenovat jménem, koho naznačit písmenem, co zmínit, co vynechat. Zdá se mi ovšem, že rozmontování Československa lidmi, kteří se rádi vidí být dědici T. G. Masaryka, či Dr. E. Beneše, jejichž životním dílem Československo -- se všemi svými nedostatky a chybami, ale bez pochyb také se svými jedinečnými přednostmi -- bylo, je prvním velmi závažným výsledkem popřevratové a dlužno říci svobodné politiky. Její aktéři by se proto měli o událostech kolem zániku československé federace vyjadřovat velmi uvážlivě a se snahou o přesnost a to bez ohledu na svou roli v tomto aktu, který, věru, trpěl mnoha nedostatky.

Mí slovenští přátelé se samozřejmě právem cítí dotčeni výše zmíněným povrchním a poněkud velikášským výrokem. Jeho autora lze snad částečně omluvit tím, že citovanému výroku (a nejen tomu) ve svém díle nejednou protiřečí. Ale skutečnost, že pisatel protiřečí sám sobě je omluvou dost pochybnou.

Václav Havel píše například že ani on nebyl '...zcela prost historických předsudků a bludů...` (str. 71). Ve stejné souvislosti ovšem pak vyslovuje názor, že měl pro slovenské cítění a ambice '...silnější porozumění než mnozí jiní...` o čem si dovolím pochybovat. Mým slovenským přátelům (a dalším z řady přátel a politických spojenců Václava Havla) i mně vadí jeho představa o slovenských názorech a slovenském cítění. Kdyby aspoň řekl, či napsal, že mluví o jejich části (a to o výrazně menší části), mohli bychom se ptát, proč si myslí, že ví, které slovenské názory jsou správné a které ne. Ve své knize ale, žel, generalizuje velmi často -- ať už mluví o Slovácích, Češích, či dokonce o Američanech a jejich názorech.

Slováci byli například podle Havla citliví na všechno, co souviselo s jejich národní svébytností. Které Slováky a jakou definici národní svébytnosti má na mysli se ovšem nedovíme. Sám ale o několik stran dál píše, že v Česku vládly obavy, že pokud by se o demontáži Československa rozhodovalo referendem (jediným přípustným způsobem rozhodování dle tehdy platné ústavy), obávali se politici (zřejmě Mečiar a Klaus), že by Slováci byli proti. Obávali se právem, o tom svědčila řada průzkumů veřejného mínění na Slovensku, dokonce i po rozdělení federace. To samo postačuje jako výraz oné "vzpoury" kterou Havel od Slováků očekával, kterou ale opakovaně neviděl.

Mám důvod věřit, že o věci s tehdejším prezidentem kriticky mluvilo více Čechů a Slováků mezi jeho přáteli. Sám jsem byl pouze jedním, mezi mnohem významnějšími, důležitějšími a Václavu Havlovi bližšími spoluobčany. Ale dvě situace, jež jsem v těchto souvislostech osobně s prezidentem Havlem inicioval, si dovolím zmínit. V jejich zveřejnění mi dosud bránila samozřejmá politická lojalita: Krátce po jeho prvním zvolení koncem prosince 1989 jsem novému prezidentovi nechal doručit balík tiskového materiálu o činnosti slovenských separatistů v emigraci, především v Kanadě. Podle mých informací materál komentoval slovy, že ho to nepřesvědčilo. Po příletu prezidenta Havla do Kanady pak byli právě slovenští separatisté, většinou uprchlí bývalí exponenti válečného Slovenského štátu mezi prvními, s nimiž si padl do náručí. Jeden z nich dodnes udává, že je jeho externím poradcem.

Když pak Václav Havel oznámil své odstoupení z funkce federálního prezidenta, vyžádal jsem si u něj přijetí. Přijel jsem ze Štrasburku, kde jsem v té době velvyslancoval za federaci a pokoušel jsem se -- marně - přesvědčit ho, aby nerezignoval. Mimo jiné proto, že přece přísahal při svém nástupu do funkce, že bude (federální) republiku chránit a bránit. Řekl jsem, že pokud odstoupí, položím funkci také, on mne do ní, ostatně, jmenoval, aniž se mnou mluvil. Nikdo se před jmenováním na můj názor ani neptal. Prezident mne požádal, abych zůstal, sám pak ale odstoupil. Mne odvolal oznámením v pražském rozhlase, likvidační předseda federální vlády, slušný politik Jan Stráský, abych použil Havlova slova. Ve zjitřené atmosféře oné doby to jistě nebyl jediný exces.

Z toho, co si pamatuji a co vím, bych mohl vést polemiku -- celkem asi úspěšnou -- s řadou dalších názorů a tvrzení, vyjadřených v nové knize Václava Havla. Budu se ale raději řídit jejím titulkem Stručně prosím a spokojím se s touto reakcí, k níž mne slovenští přátelé tak-nějak vyzvali. Soud o našich nedávných dějinách ponechám povolanějším.

Exprezidenta Havla si vážím. Tím spíš mne mrzí, že jeho čerstvá kniha se zabýva hlavně obědy, večeřemi, nedostatkem soli při stolování a jmény 'důležitých` i důležitých osobností, s nimiž jednal, či diskutoval. Škoda, že nezbylo místo na obsah a důležité myšlenky těch jednání a diskusí.

Představy Václava Havla o Slovácích, o jejich názorech a o okolnostech rozpadu federace, jsou dnes v jakémsi zanedbaném koutě naší nedávné minulosti, kde vztahy a události jsou zameteny hluboko pod koberec. Tam se o ně nikdo nezajímá. To je tím podivnější, že vztahy obou našich států i velké většiny lidi v nich jsou mimořádně dobré a že v otevřených společnostech, jaké Václav Havel i já obdivujeme, je obvyklé významné společenské události i konflikty analyzovat. Za nás zatím jedinou, přinejmenším právní analýzu rozchodu Čechů a Slováků, udělal ve své knize Česko-Slovensko -- konflikt, roztržka, rozpad stařičký americký profesor práva Eric Stein, původem z Československa. Budiž mu za to dík a dík také českému exprezidentovi, že mu na návrh Senátu Parlamentu České Republiky udělil vyznamenání Za zásluhy. Snad si jednou naše moderní dějiny pravdivě zanalyzujeme i sami. Snad se k nim věcně vyjadří i jejich aktéři.

Václav Havel: Prosím stručně. Rozhovor s Karlem Hvížďalou, poznámky, dokumenty. Gallery N-1, Praha 2006, ISBN: 80-86990-00-1, EAN: 9788086990002

                 
Obsah vydání       30. 5. 2006
30. 5. 2006 Staly se Britské listy cílem dezinformační hry, anebo předseda výboru pro obranu a bezpečnost Parlamentu Jan Vidím zatajil poslancům důležitá fakta? Štěpán  Kotrba
30. 5. 2006 Poslance Váňu z ČSSD zmlátili surově železnou tyčí
30. 5. 2006 Dopis televizních ředitelů Klausovi, který Martin Krafl odmítl zveřejnit
30. 5. 2006 KSČM filmaře ve Sněmovně podpořila a podpoří znovu Ivana  Levá
30. 5. 2006 Zelení vyhodí místopředsedkyni. Setkala se s Paroubkem.
30. 5. 2006 Kasl napadl objektivitu průzkumů STEM Štěpán  Kotrba
30. 5. 2006 Zakažte České televizi předvolební pořady :) Bohumil  Kartous
30. 5. 2006 DOKUMENT: "Braňme demokracii proti pučistickým praktikám ODS!" Jiří  Paroubek
30. 5. 2006 DOKUMENT: Výzva Mirka Topolánka
30. 5. 2006 S Paroubkem růst, s Topolánkem dluhy Jiří  Havel
30. 5. 2006 Nejasnosti v majetkových poměrech Martina Bursíka
30. 5. 2006 Nohavica se přiznal, že Hutka spolupracoval s StB :) Bohumil  Kartous
30. 5. 2006 Michael  Marčák
30. 5. 2006 ČTK: Ukázková manipulace mediální kočkou Filip  Rožánek
30. 5. 2006 Nekupujte vodu v lahvích
30. 5. 2006 Čelný liberálnědemokratický poslanec vyšetřuje smrt dr. Kellyho
30. 5. 2006 Havárie amerického vozidla vyvolala v Kábulu nepokoje
30. 5. 2006 Čtenáři nesou kus odpovědnosti za to, co čtou Bohumil  Kartous
30. 5. 2006 Napsali mi ze Slovenska přátelé Egon T. Lánský
30. 5. 2006 Poslanecká imunita Jaromír  Hájek
30. 5. 2006 Ve sbírce zítra vyjde novela vysílacího zákona Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Cesta do hlubin filmařovy duše Filip  Rožánek
29. 5. 2006 Malé upřesnění k rovné dani Jan  Hošek
30. 5. 2006 Školné a ekonomické bariéry v přístupu ke vzdělávání Petr  Staněk
30. 5. 2006 Keňa zavedla zákaz kouření ve veřejných místnostech a na veřejných prostranstvích
29. 5. 2006 Týdeník Euro: Čechům plány na americkou základnu v ČR nevadí
30. 5. 2006 Kdy jindy než teď Jiří  Pazdera
30. 5. 2006 Mají čeští náckové hudební sluch? Lubomír  Valenta
30. 5. 2006 Ředitelka Ligy lidských práv jmenována řádnou členkou Rady vlády ČR
29. 5. 2006 United they fall Irena  Ryšánková
30. 5. 2006 Asociace školských odborů hodnotí 8 let vlády ČSSD Radek  Sárközi
30. 5. 2006 Střet zájmů Vladimíra Justa Ivan  Brezina
30. 5. 2006 Členství v NATO je závazek
29. 5. 2006 Media Tenor: Mezi "negativním popisem" a "poškozováním" je zásadní rozdíl Marek  Síbrt
29. 5. 2006 Sovy nejsou tím, čím se zdají být Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Filmařská sprostota a 111 hlasů dobrých Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Princip veřejné mediální služby a meze Janečkova intelektu Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Témata Britských listů - nejen pro předvolební poučení
29. 5. 2006 Volby dopadnou špatně Boris  Cvek
29. 5. 2006 Volební kampaň jako hledání nenulových součtů Michael  Kroh
29. 5. 2006 Zdravotnictví: výhodně nízké mzdy, králíci a zajaci Ivan  David
29. 5. 2006 Dzurinda pred volbami: Strach pred Ficom Lubomír  Sedláčik
28. 5. 2006 Koho volit? Jan  Čulík
6. 5. 2006 Hospodaření OSBL za duben 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce