A právě páně Kotrbovo volání po souladu s kodexem mně přišlo opravdu zvláštní v okamžiku, když jsem si několik dní před volbami přečetl dopis pana Černíka, který zveřejnil právě pan Kotrba.

Pan Cibulka už vyřčené paní baronce do úst ani párem volů nacpat nemohl, zato pan Kotrba předem věděl, proč vypouští džina v podobě hrubého dopisu pana Černíka. Neboli - kterak někoho očernit prostřednictvím citace dopisu, který napsal někdo jiný. Doufám, že tak hrubý dopis neovlivní před volbami myšlení voličů, kteří kritizují hrubost předních politiků vlády.

Na tuto situaci se hodí dvě známá pořekadla - jedno o psovi a holi (na SZ), druhé o dvojím metru (na novináře a publicisty).

Reakce Štěpána Kotrby: Na anonymy se sice ve slušné společnosti nereaguje, ale nešť. Své výhrady vůči manipulativnímu mediálnímu lobbingu, politické věrolomnosti a pokrytectví Strany zelených jsem zveřejňoval ještě, když byla outsiderem.

Bylo to poprvé... přesně ve chvíli, kdy zelený Jakub Patočka nasvícen reflektory na prknech, které znamenají svět, brífoval bývalého předsedu ČSSD Vladimíra Špidlu, dnes eurokomisaře. Ne. Bylo to poprvé... ještě dřív.

Když čerstvý ex-předseda SZ Vlček se mi pokusil přes policajtoreportéra Blažka (...Špígl, Deníky Bohemia, Právo - něčím se člověk živit musí) vnutit článek o genialitě své Koncepce rozvoje české tajné služby. To bylo skoro před deseti lety a Vlček se chtěl stát bezpečnostním expertem ČSSD. A znal se s Blažkem. Já byl vydavatelem nezávislého analytického měsíčníku pro politiku. Mimo evidentních nesmyslů obsahoval materiál i vyloženě diletantská tvrzení o nutnosti provádět "legální" špionáž i proti spojencům. To samozřejmě každá služba dělá, ale nedává to do oficiálních amteriálů pro politiky a nežádá na to sněmovnu o oficiální rozpočet. Tento materiál se Vlček pokoušel propašovat jako své "know-how" pro bezpečnostní komisi ČSSD. Nepovedlo se. Tolik má zkušenost. Bamberg byl jeho know-how...

Další zkušenost nastala s některými aktivisty, kteří potají vysazovali po nocích na místa, kudy měla vést v budoucnu dálnice, chráněné živočichy a rostliny, aby pak jiní - přírodovědci - mohli "objevit" motáka pochopa či chráněnou žábu zrovna tam, kde se měla do terénu zakousnout rypadla bagrů. Slušná guerillová válka. Říkali tomu mapování terénu pro projekt EU Natura 2000 a krmila je z grantů za úplně jinou práci státní instituce, která se má zabývat ochranou přírody a krajiny. Aniž co věděla. Účel světí prostředky. Boj proti dálnici D47 do Ostravy pokračoval ve jménu zelené ideologie a přírody. Výstavbu dorpavní spojnice s Polskem se poté pokusil zablokovat lidovecký ministr dopravy Šimonovský. Tentokrát už úspěšně. Silnice, která by spojila ostravskou pánev se zbytkem republiky, by pomohla průmyslu a industrializaci do té doby bigotně zemědělské Moravy. To nebyla dobrá perspektiva lidoveckým preferencím, zvláště když měla výstavbu organizova židovská firma.

V Britských listech je téma Zelených oblíbeným koníčkem insiderů i jejich odpůrců - pánů Pečínky a Breziny. Ti analyzují Zelené tak dokonale a dlouhodobě, že já už k tomu nemusím skoro nic dodávat. A když dodám něco já, tak si to pánové ze zeleného kruhu Duhy za klobouk nestrčí, zvláště pokud se jedná o financování "neziskových" struktur. Literární noviny a agenda "hlasatelů pravdy a lásky" jsou samostatnou kapitolou zájmu redakce a vnímáme jejich postupy jako TÉMA BL.

Hlasatel šivaismu se znalostí fyziky se objevil v civilu na Million Marihuana Marchi na Letné a tak jsem se stal příjemcem interní stranické korespondence, ze které se mi zvedá žaludek. A protože jsem opatrný synek, co se nerad omlouvá dle tiskového zákona, informace v korespondenci obsažené si pečlivě prověřuji, než je zveřejním. Protože pocházejí i od předsedy strany Martina Bursíka, týají se mimo jiné i kauzy Jacques a je před volbami, je opatrnost na místě.

Obvinění nevyvracím, protože to nemá smysl. Své názory na světa běh v komentářích už patnáct let neskrývám. Korektivem je mi vždy šéfredaktor, ale především čtenáři. Kteří se podepíší.