V Evropě se nyní podnikají krizové kroky. Francie identifikovala první oběť ptačí chřipky, divokou kachnu, v Lyonu, a úřady se rozhodly očkovat drůbež ve třech rizikových oblastech. V Německu odstraňují z ostrova Rujana v Baltském moři mrtvé ptáky vojáky, virus ptačí chřipky tam byl nalezen u 81 ptáků.

Virus H5N1 byl zatím potvrzen u ptáků ve Francii, v Bulharsku, v Rumunsku, v Řecku, v Rakousku, v Itálii, v Německu a v evropské části Ruska.

Ostražitost veřejnosti zřejmě povede podle časopisu Nature k tomu, že nedojde k epidemiím v komerčních chovech drůbeže, avšak asi se nepodaří zabránit tomu, aby se virus etabloval u ptáků ve volné přírodě.

Jan Slingenberh, odborník z Potravinářské a zemědělské organizace OSN v Římě, poukazuje na to, že virus H5N1 je zřejmě schopen přežít v ledové vodě evropských jezer přes zimu a potenciálně nakazit stěhovavé ptáky, až přiletí.

Pokud virus nakazí většinu ptacta ve volné přírodě, bude nutno radikálně změnit drůbežářskou praxi. Zejména nebude možné provozovat farmy, kde se pohybují kuřata ve volné přírodě. K nim totiž často přilétají divocí ptáci, nacházejí tam lehký zdroj potravy, a potenciálně by kuřecí chovy zdevastovali virovou nákazou.

Brusel jedná o tom, zda by pomohlo očkování ptáků. Bylo by jím možno ochránit drůbež, ale bylo by to nesmírně nákladné. Bylo by zřejmě jen v Evropě zapotřebí stamilionů vakcín. Otázkou také je, jak se dlouhodoběji vyrovnat s ptačí chřipkou v Asii. Jen v Číně chovají drůbež miliony malých zemědělců. Podle vědců se virus v Číně rychle mění a není vyloučeno, že právě tam vzniknou jeho nové varianty, možná nebezpečné člověku.

Podrobnosti v časopise Naure ZDE