Geneticky modifikované plodiny se srovnávaly s plodinami geneticky nemodifikovanými, pěstovanými s nimi střídavě. Projekt dospěl k závěru, že geneticky modifikované plodiny, užívané tímto způsobem, nevedly k poklesu počtu semen plevele v půdě, které potřebují mnozí ptáci a další příslušníci krajinné fauny.

Projekt "Bright" napodoboval normální zemědělskou praxi a měřil, jaký budou mít geneticky modifikované plodiny vliv na životní prostředí, budou-li se užívat při normální rotaci plodin ve čtyřletém cyklu. Projekt zjistil, že nedochází k poklesu potřebných plevelných semen v půdě a že má pro zemědělce při určitém konkrétním přístupu pěstování geneticky modifikovaných plodin potenciálně prospěch, zejména z finančního hlediska.

Je však velmi nepravděpodobné, že by v krátkodobé perspektivě byly geneticky modifikované plodiny zavedeny ve Velké Británii. Před nedávnem zjistila jiná velká studie, že dva druhy geneticky pozměněných plodin, cukrovky a jarní olejnaté řepky, poškozují biodiverzitu více než tradiční plodiny. Na druhé straně geneticky modifikovaná kukuřice měla na životní prostředí pozitivnější vliv než tradiční, nemodikovaná kukuřice.

V důsledku této studie oznámila britský ministryně životního prostředí, že společnosti, které by chtěly v Británii pěstovat geneticky modifikované plodiny, se budou muset podrobit velmi rozsáhlému a dlouhému schvalovacímu procesu. V důsledku toho stáhla firma Bayer CropScience, jediný podnik, který dosud v Británii zažádal o vládní povolení pěstovat geneticky modifikované plodiny, svou žádost.

Podrobnosti v angličtině ZDE