Vydatný pramen pravičáctví je promořen jedovatými zplodinami minulosti; nejeden šiřitel novodobých pravidel promenoval v šiku levicovém a jeho duše vandrovala od bouřlivých vášní k vyšumělé rezignaci, od morální kocoviny k lásce odpouštějící většiny.

Nauka zdolávání nepřítele obsahuje heslo: jak naložit s falešnými svědky a padělanými dokumenty v rukou darebáků, držících se u moci a obracející spravedlnost naruby. Chvála hanby podporována mediálními polnicemi ohlušuje vyhledávanou pravdu. Stačí listovat v denním tisku, nejen českém, prohledávat internetové stránky -- a zachovat si přitom chladnou hlavu, proměnit se v cynického svědka při slovních soubojích nekonečně nudných politických nedouků, vzájemně se napadajících z neznalosti světového politika ostrými slovy. Galejníci vyhledávající příkladně politické senzace druhu: cestování za peníze daňových poplatníků, zneužívání finančních prostředků ve prospěch rodinných příslušníků, opilecké dýchánky, politické hrátky a směšné piglování taťků s milenkami.

A k tomu v prima kuchyni může semtam předvést nešikovná poslankyně vaření blivajzu a klidně tvrdit, že slušný člověk na hostech nešetří. Kdo uvěří, je ztracen. Zlo má i podobu panny -- dokud ovšem panna neotevře svou namyšlenou a podivně ujetou chlebárnu.

Klika mocných mele panty a nejeden vybraný čelí poodezření, že má svého Le papillon pro potřeby nejen politické, ale i ryze osobní. V politické branži, minulost nevyjímaje, zrodil se nadbytek pletichářů, podomních obchodníků, lidiček pyšných, urážlivých, ješitných, nakažených prospěchářstvím, nactiutrhačů, boblikovských lidojedů a bohorovných moulů -- a přece sotva si někdo všimne, že už není morální zpustlík mezi živými. Ještě včera vykřikoval o potřebnosti krvavého diktátora, pak světová veřejnost grázla a vraha odsoudila a jedeme dál močálem černým podél bílých skal, kde nezatleskal zelený mužík sedící na vrbě, ale kde svědci opět přinášejí důkazy o nelidských podmínkách ve věznicích rozesetých v našem ráji zvaném svět.

Hospodský nádeník po čtvrtém a sedmi hafánkách zahlaholil: a přece se točí lidi nelidi, bude se točit stále rychleji a rychleji až nás odstředí a zmizíme v černých dírách!

Točí se to točí, jako na kolotoči. Hrůzovlády ještě odevšad nezmizely, političtí lidojedi utvořili neproniknutelné palisády, mnou si nenechavé ruce a říkají nepokrytě: jakákoli kniha nebo jiné umělecké dílo nemůže ovlivnit morálku!

Smečky pejsáčků nevěří na prodlevu, konat se musí ihned. Je třeba rychle vymýšlet nestydaté otázky, dávat za úplaty a sliby lživá dobrozdání, podávat padělané důkazy, vynucovat svědectví, zavírat oči při křivých přísahách a věřit, že platí stále: Habent sua fata libelli -- knihy mají své osudy.

Zmatení nepřítele se musí provádět čistými řezy ostře nabroušenou břitvou a nedbat na předsudky, zapomenout na kongregace pro nauku víry.

Lépe je nevědět, netrápit se zbytečnou četbou o násilí páchaném na bratru, byť v daleké cizině. Postít se prozření a vyvarovat všech náznaků duchovních pochodů, státi se přisluhovačem zlolidí a dávat přednost potrubní poště před nebezpečnou a nepraktickou holubí; podlých nepřátel neubývá. Šiky zasažené sociálním a politickým transem procházejí zeměmi světa a údajné doličné listiny probouzí jinotajná a nakousnutá sdělení.

Terorizování nepohodlných a odlišně uvažujících lidí každou vteřinou pokračuje a uzurpátoři neváhají trestat člověka za pomoci zfanatizovaných přisluhovačů těsnou kobkou, kam se odsouzenec sotva vejde, pouštět do něho elektrický proud, topit ho v kádích, pálit plameny svářeček, řezat skalpely, bít po hlavě a těle do omdlení, usekávat mu údy.

Kolik lidí stále ještě kvílí a chřadne v nelidských podmínkách za mlčenlivého nebo vlažného protestu světové veřejnosti, která přece musí ztropit skandál a netvrdit, že je to daleko a nemůžeme se vměšovat do cizích záležitostí. Hořké pilulky se nerady polykají. Nestačí ale jen mávnout rukou a říkat bez ostychu a vážným hlasem: nu co, vidíte, a přesto přese všechno se točí a točit bude dál.

Odstředivá síla nás žene k pohodlnému žití, k čemu se vměšovat do zavedených pravidel vládnutí od doby napravování hlav nepříteli pomocí krutostí všeho myslitelného druhu. Pár bláznů vyjde do ulic a hlasitě dává najevo varovné signály, že je třeba okamžitě podpořit zapomenuté a opuštěné, trpící a mučené -- jenže, budeme se raději vrtat do souseda u stolu v hospodě, v parlamentu, v senátu, na ministerstvu, ve spolcích a organizacích.

Vždycky se zdálo být každé zlo daleko, aby nás náhle zasáhlo obří silou. Mlčení není jen souhlas, ale neomalenost nemající nic společného s člověkem. Prosincové dny se blíží -- otevřít mysl a srdce ponižovaným, trpícím a potřebným, není výraz slabosti, ale naopak velké vnitřní síly. Odkaz odporného veverčího bubínku varuje.