7. 9. 2005
Bionafta -- řešení?Rád bych reagoval na článek Petra Dvořáka "Ropný zlom po x-té", kde se zabývá využitím olejnatých plodin pro výrobu bionafty. Neznám sice konkrétní čísla nutného energetického vstupu pro vyrobení jednoho litru bionafty, ale obávám se, že pokud se budeme držet již na Britských listech publikovaného údaje, že po zelené revoluci je vstup energie z fosilních paliv do zemědělské výroby zhruba o 20% vyšší než energie obsažená ve výsledném využitelném produktu (osobně si myslím, že je to číslo poněkud přemrštěné) vychází výroba bionafty poněkud draze. |
I kdyby ve výsledném produktu bylo obsaženo více energie (díky vstupu energie slunečního záření konzervovaného v podobě chemických vazeb), než bylo do pěstování plodiny vloženo, tak je tu stále ještě nutnost úpravy rostlinného oleje do formy využitelné jako paliva. Olej je obsažen pouze v semenech, takže větší část rostliny (energie) zůstává na poli. Tyto zbytky lze sice sbírat a následně s nimi třeba topit, ale např. účinnost motoru vozidla, které bude posklizňové zbytky přepravovat, se pohybuje stále něco nad 30 %. Navíc pokud se tyto zbytky odstraní z pole, o to víc je nutné následující rok hnojit. Pokud se vezme v úvahu i dnešní objem individuální osobní dopravy a fakt, že v našich zeměpisných šířkách lze sklidit pouze jednu úrodu ročně, odhaduji, že produkce olejnatých plodin pro bionaftu by zabrala minimálně 50% dostupných produkčních ploch, ale spíše to bude více. Na konci éry socialismu zabíraly většinu osevních ploch krmné plodiny, nevím jak je to dnes, mám však vážné pochybnosti, že lze obětovat 50% osevní plochy pro produkci bionafty. Je tedy bionafta skutečně výhra nebo slepá ulička? Rovněž k příspěvku Josefa Víta "Benzín za pětatřicet", kde navrhuje vyrábět kapalná paliva zkapalňováním uhlí, protože uhlí je zatím dost, bych rád dodal, že další využívání zásob fosilních paliv skrývá jedno zásadní nebezpečí. Tím nebezpečím je fakt, že podle některých teorií odpovídá obsah kyslíku v atmosféře množství organické hmoty vázané v ložiscích fosilních paliv. Z tohoto pohledu je nepříliš moudré využívat jakékoli fosilní paliva, ať už jde o uhlí, ropu, zemní plyn nebo rašelinu. Z tohoto pohledu lze pomoci budování světlých zítřků například tím, že si postavíte místo zděného domu dřevostavbu a za pokácené stromy vysadíte nové. Vše je v pořádku - v atmosféře po tomto procesu zůstává množství kyslíku ekvivalentní hmotě dřeva vázaného ve stěnách nového příbytku. Rovnice má kladný výsledek. Výsledkem rovnice, kdy se pálí ropa nebo uhlí, je vždy minus. |
Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
7. 9. 2005 | Zelení: Používejte bionaftu | ||
7. 9. 2005 | Bionafta -- řešení? | Michal Mašín | |
6. 9. 2005 | Mýty o ropě a benzínu nebo spíš další práce pro Antimonopolní úřad? | Jan Hošek | |
6. 9. 2005 | O ropném zlomu po x-té | Petr Dvořák | |
5. 9. 2005 | Benzín za pětatřicet | Josef Vít | |
5. 9. 2005 | Spád událostí mě předběhl | Jindřich Kalous | |
29. 8. 2005 | Proč nás situace v USA musí zajímat | Jindřich Kalous | |
26. 8. 2005 | Ropný zlom -- velké dobro pro lidstvo? | Michal Mašín | |
25. 8. 2005 | Nakrmíme buď auta, nebo sebe | ||
24. 8. 2005 | Ropný šok a katastrofické scénáře z nedostatku ropy? -- nikoli pro ČR | Pavel Blaheta | |
24. 8. 2005 | V ČR ropný šok nebude? | Jiří Pazdera | |
22. 8. 2005 | Amerika ve válce: Prezident Bush se neodváží požádat občany, aby šetřili benzin | Miloš Kaláb | |
22. 8. 2005 | Tak co máme proti tomu dělat? | Jindřich Kalous | |
15. 8. 2005 | Scénáře ropného šoku - mediální odezva | Jindřich Kalous | |
10. 8. 2005 | Cena ropy dosáhla 64 dolarů za barel - rapidně se zvyšuje cena benzínu |