ŘÍM/PRAHA - Je Antonio Fazio nesmrtelný? Kolovrátek, který v posledních týdnech rozehrála italská média, se ještě chvíli bude točit. Ne dlouho. Úterní vydání italských deníků již nad mužem, před nímž se třásli téměř všichni, co něco znamenají, vyslovila smrtelný ortel. "Berlusconi odstřeluje Fazia", píše v hlavním titulku deník La Reppublica. Premiér Berlusconi si dával na čas. Ostatně, jeho výrok, který hojně citují všechna média, nezapře divadelní charakter, tolik vlastní italské politické scéně. Berlusconi totiž pouze poukázal na oprávněnost vyjádření, které den předtím na adresu guvernéra vyslovil ministr financí Domenico Siniscalco, když vyzval Fazia nepřímo k demisi.

Poslední hodina

Celá aféra má v posledních hodinách povahu konverzačního dramatu ve stylu Carla Goldoniho. V pátek se vláda domluvila na reformě statutu centrální banky, a mimo jiné stanovila délku mandátu pro guvernéra na sedm let včetně věkového limitu na 70 let. Guvernéru je 69. Ministr financí Siniscalco dva dny poté řekl: "Přijali jsme v pátek reformu Banky Itálie a očekávali jsme guvernérovo gesto, které nepřišlo." A dodal, že se tak navíc nestalo navzdory "morálním podnětům, které ho nepřesvědčily".

Na počátku týdne Berlusconi po poradě se svým úhlavním vládním spojencem Umbertem Bossim (Liga severu), který Fazia do poslední chvíle hájil, odhodlal ke smrtící větě: "Názor vyjádřený panem Siniscalkem je osobní, ale v mnoha bodech ho můžeme považovat za odůvodněný." A vzápětí doplnil, že guvernér musí "udělat to, co mu diktuje svědomí". Deník Corriere della Sera zveřejňuje na titulní straně karikaturu dvorního kreslíře Gianelliho, na níž letí na ušatého guvernéra dámská bota s vysokým kramflekem. "Poslední hodina", stojí v lakonické větě karikaturisty listu.

Čeho se to vlastně dopustil stárnoucí guvernér, že se na něho již několik týdnů ozývá mediální palba ze všech stran? Světové agentury poněkud kostrbatě uvádějí, že Fazio při posledních rozhodnutím ve funkci nedostál "povinnosti nestrannosti". Guvernér, který z titulu své funkce disponoval širokým rejstříkem osobních kontaktů, je podezřelý z toho, že bránil převzetí dvou italských bank - a to Antonvenety a Banca Nazionale del Lavoro bankami zahraničními - konkrétně nizozemskou ABN-Amro a španělskou Banco Bilbao Vizcava Argentaria.

Před vládní meziministerskou komisí se Fazio hájil slovy, že "Banka Itálie skrupulózně respektovala komunitní a národní normy". Zveřejněné odposlechy, které se před měsícem objevily v italském tisku ale svědčí o pravém opaku.

Polibek na čelo

Věta, která se pro guvernéra Fazia stala smrtelná, s rozkoší citovala v uplynulých týdnech italská média téměř denně. Pronesl ji Gianpiero Fiorani, šéf Banca Popolare Italiana, 11. července, vzápětí poté, co se dozvěděl, že guvernér vydal souhlas s vyhlášením protinabídky na převzetí banky Antonveneta, o kterou se ucházela nizozemská ABN-Amro. Tuto radostnou zprávu mu sám Fazio osobně zavolal krátce po půlnoci. Věta, respektive odpověď, zněla: "Tonino, jak jsem dojat. Kdybych mohl, políbil bych tě na čelo."

Nyní, téměř dva měsíce po jejím vyslovení, čelí Gianpiero Fiorani obvinění z burzovní spekulace a přestupku z využití informací v obchodním styku. Na hlavu Fazia se snesly hromy a blesky, své polínko do pekelného ohně si přiložil snad každý. Silnou roli v tlaku na guvernéra vystupňoval v posledních dnech i Giulio Tremonti, vicepremiér a bývalý ministr ekonomie, který přirovnal guvernéra ke stárnoucímu dinosaurovi, který svými způsoby odporuje současnému pojetí moderní demokracie. Za chyby se v demokracii přejímá zodpovědnost, uvedl. "Dobré úmysly už dnes nestačí," řekl Tremonti v celostránkovém rozhovoru pro Corriere della Sera.

Výzvy k odstoupení, které v posledních dne zněly jako nekonečný ohňostroj, komplikuje statut statut centrální banky. Ta je z principu nezávislá a vláda nemá žádný skutečný nástroj, jímž by donutila guvernéra k odstoupení. Jeho nominace a odvolání rozhoduje nejvyšší rada, složená ze 13 členů, jíž předsedá sám guvernér. Dobré jsou proto všechny způsoby, jak dostat Fazia pryč. Jak to již v italské tradici bývá, do hry se zapojuje justice, která hodlá guvernéra předvolat pro listiny, které podepsal v kontextu s převzetím italských bank.

***

Odchod jednoho z největších mužů italského bankovnictví je jen otázkou dnů a hodin. Muž, který byl jmenován v roce 1993 na doživotí (tedy bez omezení délky mandátu), tehdy nahradil Carla Azeglio Ciampiho, jenž se vzápětí stal italským premiérem a poté na dobu šesti let prezidentem. Kauza guvernéra Fazia se stala v posledních dnech předmětem rozhovorů Silvia Berlusconiho s šéfem Evropské centrální banky Jena-Claude Trichetem a evropským komisařem pro ekonomiku Joquinem Almuniou.

Italský tisk již zveřejnil jména Faziových potenciálních nástupců: Mario Monti (62let), bývalý evropský komisař, Tommaso Padoa Schippoa (66 let), bývalý člen vedení Evropské centrální banky a Mario Draghi (58 let), bývalý generální ředitel státní pokladny. Nechybí ani nynější ministr financí Domenico Siniscalco (50 let).