Dne 16. května 2003 se totiž soudce ontarijského vrchního soudu Steven Rogin postavil za rozhodnutí nižšího soudu v případě držení marihuany, který soudil. Rozhodnutí je relevantní pro všechny ontarijské soudy nižšího stupně, což znamená, že v provincii Ontario nemůže být nikdo odsouzen za držení marihuany. Očekává se, že ostatní vyšší soudy v Kanadě budou toto rozhodnutí následovat. Federální vláda se ihned odvolala k ontarijskému odvolacímu soudu.

Celý případ začal v lednu, kdy obhájce Brian McAlister přesvědčil soudce nižšího soudu Phillipse, že články zákona týkajícího se držení marihuany již nejsou platné a proto by jeho šestnáctiletý klient obžalovaný z jejího držení měl být osvobozen. Soudce souhlasil a dodal, že kdyby soudil obvinění z pěstování nebo prodeje, rozhodl by stejně. O pár dní později, jiný soudce nižšího soudu v Ontariu rozhodl stejně v obdobném případě a oba soudci se shodli na tom, že v důsledku konání vlády je držení menšího množství než 30 gramů marihuany přestupkem, který není právně postižitelný, a tím pádem nemůže být ani jako překročení zákona trestáno.

Obhájcovo tvrzení bylo založené na rozsudku ontarijského Nejvyššího soudu z července roku 2000 v případě Terry Parkera, který marihuanu užíval pro léčení epilepsie.

Nejvyšší soud tehdy rozhodl, že kanadská marihuanová legislativa je v rozporu s ústavou, protože nevycházela vstříc pacientům, kteří ji potřebovali. Vláda dostala roční lhůtu, aby zákon změnila a umožnila pacientům přístup k marihuaně pro léčebné účely -- jinak bude příslušná legislativa prohlášena za neplatnou. Kanadská vláda sice v této lhůtě na poslední chvíli vypracovala nové zákonné předpisy pro léčebné použití marihuany, ale samotný zákon nezměnila. Tyto předpisy povolují držení a pěstování pacientům potřebujícím léčebnou marihuanu jako výjimku ze zákona. Podle McAllistera problém spočívá v tom, že zákonné předpisy lze lehce měnit rozhodnutím ministerských úředníků, avšak zákony musí být prodiskutovány a schváleny parlamentem. Soudce vrchního soudu se jeho názorem ztotožnil a ve svém rozsudku uvedl, že vláda nesplnila povinnost změnit zákon, která jí byla uložena Nejvyšším soudem, a proto se kanadská legislativa týkající se marihuany stává nadále neplatnou.

Zatímco nižší soudy prohlásily, že čas daný vládě Nejvyšším soudem pro nápravu stavu věcí již uplynul, přesně za týden po jejich prvním rozsudku, tento Nejvyšší soud rozhodl, že nové kanadské zákonné předpisy pro přístup pacientů k léčebné marihuaně jsou protiústavní a dal federální vládě šest měsíců na změnu legislativy. Nejvyšší soud se shodl na tom, že vzhledem k obtížnému legálnímu přístupu k marihuaně pro léčebné účely, si ji pacienti často musejí nelegálně shánět u dealerů. Vláda totiž nebyla mimo jiné schopna zajistit vypěstování dostatečného množství marihuany pro pacienty a to nakonec vedlo k tomuto soudnímu výroku, který znamená, že pokud kanadští pacienti nebudou mít k 6. červenci tohoto roku snadný a otevřený přístup k marihuaně pro léčebné účely, legislativa týkající se marihuany přestane platit.

Je určitá naděje, že vláda nic neučiní a nechá soudy marihuanovou legislativu prostě zlikvidovat. Existuje totiž precedens - kanadský parlament tak již učinil v 80. letech, kdy Nejvyšší soud rozhodl, že tehdejší legislativa zakazující potraty porušuje Listinu práv a svobod. Kanadská vláda (vedená liberály, stejně jako dnes) se pak rozhodla, že se podrobí soudnímu rozhodnutí a legislativu nechala zrušit.

Do té doby, než uplyne lhůta daná vládě, kanadský Nejvyšší soud vyslechne argumenty pro a proti zákazu marihuany. Očekává se, že do šesti měsíců vynese rozhodnutí, které by případně mohlo zrušit všechny kanadské zákony týkající se i pěstování a prodeje marihuany, pokud do té doby nebude parlamentem schválen nová marihuanová legislativa, jenž by měla držení malého množství marihuany dekriminalizovat na úroveň přestupku trestaného blokovou pokutou podle loňského doporučení kanadského senátu.

Související články: