|
25. 7. 2005
Junge Front Heute a další příklady |
|
Pan Provazník ve svém článku Vystřiženo z dobových komunistických žurnálů? kritizuje Skácelovu formulaci :
"...České noviny jsou v rukách Němců a píší podle jejich diktátu.
Komentuje to slovy:
Ještě bys se slušelo napsat, že jsou v rukách německých fašistických vrahů, to by se
teprve ta naše malá hrdá česká dušička tetelila. To jsme to těm skopčákům zase
nandali, co?
Ale vážně, české noviny nejsou obecně moc kvalitní čtivo, ale vytýkat jim ponejvíce
to, že jsou v německých rukou? Každopádně opravdu existuje dosti z nás, kteří tomuto
blábolu věří. Typická česká malost a ukřivděnost, se kterou se toho smrádku nikdy
nezbavíme.... Pan Provazník se mýlí, když píše o blábolu a víře. Není to otázka víry, je to otázka smutných, brutálních faktů. Z českých celostátních deníků, ani z regionálního tisku už není téměř nikdo (mimo komunistického deníku Haló noviny), kdo by nebyl v majetku německých nebo německo-amerických vydavatelských skupin. Pokud si dobře vzpomínám, v případě celostátních je to kolem 83% vlastnických podílů, v případě regionálních deníků 96 %. O této problematice napsal hodně historik Bořivoj Čelovský. Je český tisk ještě český? TÉMA BL K tomu poznamenává Josef Provazník: "Vůbec nezpochybňuji, že většina českého tisku je v německých rukou. Ptám se však, co s tím chcete dělat? Je třeba jim jejich legální vlastnictví upřít? Nabízíte něco jako znárodnění? Jestli je to na jejich práci opravdu tolik vidět, položte na stůl jasné důkazy, kdy a jak píšou pro své německé pány. Mně na českých novinářích vadí mnohem více, než že jejich chlebodárce je z Německa. Doufám, že i Vám. ... Na závěr snad dodám, že účelem mého posledního článku bylo pouze zesměšnit jaké slovní obraty autoři z Národního sjednocení používají, nic víc, nic míň. Toť z mé strany vše." Vzájemné osobní invektivy obou pánů redakce BL pominula v rámci věcnosti diskuze. |
