26. 7. 2005
Za chyby se platípolemika se sloupky Jana Čulíka "Nebylo povinností být disidentem" a "Oni o koze a já o voze"
Nechci říct, že nezbytně souhlasím s článkem Štepána Kotrby. Ten bohužel jako obvykle argumentuje jako vzteklý politruk, včetně mávání pistolí, čímž vezme tomu, co říká jakoukoliv váhu a jeho názory na kolektivní vinu atd. se zjevně týkají pouze Němců a nacistů, ale ne Čechů a komunistů), nicméně se mi zdá, že v tomto případě je argumentace Jana Čulíka dosti chabá. Ať je to jak chce, v každém případě si myslím, že není produktivní ani přesvědčivé šmahem aplikovat na tak složité fenomény jako je kolektivní a individuální vina, morálka a zodpovědnost, módní, politicky korektní imperativy. Zejména v době kdy se zodpovědnost (nebo její nedostatek), začíná jevit jako jeden z problému, které můžou tuto civilizaci přivézt na hnůj. |
JČ: "Nepřípustný je především princip kolektivní viny. Nikdo není vinen tím, že je příslušníkem nějakého národa." To, že neexistuje kolektivní vina a co se toho týče kolektivní trest, není žádný přírodní zákon nebo axiom, ale pouze Váš názor, který mnoho lidí, náboženství a kultur nesdílí a nikdy nesdílelo. To byste nám musel své stanovisko poněkud lépe vysvětlit. Zejména, když se dovoláváte racionální analýzy. Že nikdo nemá povinnost být disidentem, chcete-li užít tohoto slova, je sice pravda, nikdo nemá povinnost být ničím, samozřejmě, ale i když ponecháme stranou otázku morálky... Jistě jste si vědom, že v mnoha zemích existují zákony kde můžete být odsouzen zato, že jste nečinně přihlížel vraždě či násilí nebo prostě zato, ze jste byl členem zločinecké organizace (guilt by association) a to i tehdy aniž by vám byl prokázán jakýkoliv trestní čin. JČ: "Argumentace, že někdo někoho volil, a proto si zaslouží trest za to, co strana, kterou zvolil, posléze u moci napáchala, je také sporná." Sporná možná, ale člověk je vždycky zodpovědný za to jak žije a za následky svých činů a rozhodnutí, ať už je udělal z nevědomosti, blbosti, strachu, lenosti nebo jen proto, že je prostě svině. Na to není zapotřebí být Oidipus, věřit v Boha, v karmický zákon, nebo ve vyšší princip mravní, na to stačí prostá fyzika. Za chyby se platí a když za vaše chyby zaplatí druzí lidé, tak to může být klasifikováno jako trestní čin. To, že se jeden necítí vinen, že jeho chyby jsou tzv. omluvitelné nebo že by mu vina nemohla být prokázána před soudem, je zcela jiný problém. Nepleťme si otázky etiky, psychologie a práva. |