26. 7. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
25. 7. 2005

Jak vidno, některé jistoty v českém mediálním světě jsou

V Čechách bude okurková sezóna jistě brzo - do měsíce - ozvláštněna srpnovým traumatem (1968, 1969). Do žní, zdá se, vrhá stín březen -- květen 1939-1945. Mám pocit, že marné diskuze v 60 let starých národních zákopech "u nás" stále ignorují tu podstatnou část "německé" pravdy, která ovšem, jak lze vyčíst i z knih západnějších než německých historiků, má také v mezinárodním fóru svoji váhu. Dnes, po těch úžasných šedesáti letech od 2. světové války, se už dost málo mluví o tom, kde ta slavná kolektivizace, ta ruleta kolektivních vin celých (ne jen evropských) národů začala. Kdy začala být všeobecně uznávanou všemi stranami.

Panuje jistá shoda, že pokud 1. světová válka nebyla opravdu 1., byla každopádně v mnohém ohledu jiná, katastrofálnější než předcházející konflikty velkého rozsahu.

Konsenzus vítězů označil za jediného viníka centrální mocnosti ( o čemž jsou dnes mezi historiky pochybnosti vpravo i vlevo) a tyto zatížil sankcemi a reparacemi zničujícího rozsahu (o čemž se opět vesměs historici shodují).

Málo se připomíná, že stěhování nových státních, i států pozbyvších národů za nové, umělé hranice, v nebývalém rozsahu nepropuklo po 2. sv. válce, ale už po Versailles 1918.

Doktrínu "národního sebeurčení" z USA, které nepochybně tolik učinily pro národní sebeurčení původních obyvatel, implantoval do Evropy prezident Wilson.

Vděčíme mu, my, dnes už jen Češi, podle frekventovaného mediálního a učebnicového mýtu, ne za hlavní pražské nádraží (jež zbylo z císařství Rakousko-Uherského), ale za celé Československo.

Nádraží zůstalo - jako vhodná filmová kulisa zašlých časů, Československo jsme "my", státotvorné národy, svobodně rozebrali na součástky.

"Nás, vítěze" 1. války právo na sebeurčení ostatních, nestátotvorných národů, resp. krajových většin, které zůstaly za novými hranicemi svých etnických států, nemuselo zajímat.

Právo na sebeurčení, jak máme možnost stále kolem sebe pozorovat (v rámci té okurkové, letní sezóny např. v Bývalé Jugoslávii / Chorvatsku) je velmi zajímavý fenomén, který se prostě někdy "světové veřejnosti" hodí, někdy ne.

Je s podivem, že právě demokratické reprezentace sebeurčily Čechy a Slováky ( a jiné) k separaci.

Vždyť v demokracii mají přece všichni občané stejná práva? Nebo ne?

Jak potom chápat motivaci našich bývalých německých spoluobčanů, kteří se demokraticky rozhodli dát přednost občanství Říše před "naší" vzorovou demokracií?

Jak populární byla tehdy v Evropě demokracie, která během Velké krize ( a v Německu ještě ve 20. letech) nedokázala občanstvu zabezpečit základní životní nároky v očekávaném rozsahu, a o relativním ekonomickém úspěchu nacistického státu, o tom je v nezaujatých historických pracích shromážděn dostatek faktů. (Viz Krátké 20. století, E. Hobsbawm)

Zda-li je pro nynějšího, postmoderního občana státu 21. století důležitější demokracie nebo osobní ekonomický prospěch, je jistě ke zvážení každého z nás.

Diskutovat, co se mělo po 1. nebo 2. sv. válce udělat jinak, mi ovšem přijde stejně relevantní, jako uvažování, "jak bychom se my zachovali na místě Němců."

                 
Obsah vydání       26. 7. 2005
26. 7. 2005 Jsem typický Michelangelo, který maluje Sixtinskou kapli Jan  Čulík
26. 7. 2005 Dvě třetiny muslimů uvažují o tom, že se odstěhují z Británie
26. 7. 2005 Tři čtvrtiny Rumunska pod vodou, v Praze jenom poprchalo... Štěpán  Kotrba
25. 7. 2005 Londýnská policie jmenovala osoby, podezřelé z útoků z 21.7.
23. 7. 2005 Britská policie zastřelila Brazilce
26. 7. 2005 Hranice novinářské integrity
26. 7. 2005 Za chyby se platí Jiří  Drašnar
26. 7. 2005 Světlo Bogdan  Trojak
25. 7. 2005 Krev zmizelého - východoevropský western Jan  Čulík
25. 7. 2005 Letos žádné zázemí pro novináře Jan  Čulík
26. 7. 2005 Michael  Marčák
26. 7. 2005 Vina poškozeného Michael  Marčák
26. 7. 2005 Katalog omylů Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
25. 7. 2005 Panská rasa, divoký odsun a zlí Čechové Michael  Marčák
26. 7. 2005 Univerzity a svět: Kdo s kým válčí? Radim  Valenčík
26. 7. 2005 Kubánský model trvale udržitelného zemědělství Jindřich  Kalous
26. 7. 2005 Británie až do heydrichiády uznávala platnost Mnichova Ondřej  Slačálek
26. 7. 2005 Sudetští Němci a jejich odsun Milan  Valach
25. 7. 2005 Jak vidno, některé jistoty v českém mediálním světě jsou Michal  Vimmer
26. 7. 2005 Až se lidé proberou, možná, že bude pozdě
25. 7. 2005 Junge Front Heute a další příklady Tomáš  Krček
26. 7. 2005 Rozhodně nelze Beneše "házet do jednoho pytle" se zločinci Jaroslav  Štemberk
26. 7. 2005 Dioxiny jsou všude
26. 7. 2005 Legalizace prostituce a její následky Josef  Vít
25. 7. 2005 Postřílet Němce? Štefan  Švec
25. 7. 2005 SRN: Lafontaine jako divoká karta německých voleb Tomáš  Krček
26. 7. 2005 V mystice se cesta za pravdou stává pravdou samotnou Boris  Cvek
25. 7. 2005 Klausovo Národní souručenství Štěpán  Kotrba
26. 7. 2005 Michael  Marčák
22. 7. 2005 Der Tag kommt nicht Štěpán  Kotrba
23. 7. 2005 Britští muslimové: Máme strašlivý strach
26. 7. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 11. - 18. července 2005
25. 7. 2005 Ať žije bordel a nikdy jinak! Václav  Dušek
25. 7. 2005 Sociální stát a problémy imigrantů Veronika  Valachová
25. 7. 2005 Hus -- chaot a kruťas? Jan  Novotný
25. 7. 2005 Tajemství smokingu Alex  Koenigsmark
4. 7. 2005 Hospodaření OSBL za červen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce