Jako deník, který opakovaně argumentoval proti invazi do Iráku a informoval o manipulaci s fakty, které prováděli premiér Tony Blair a americký prezident George Bush, aby útok na Irák ospravedlnili, nemůžeme nyní mlčet, když se po nás požaduje, abychom přijali, že Irák nebyl faktorem při tomto útoku.

Okupaci Iráku a pokračující hrůzy, spojené s tamějším povstáním, nelze bagatelizovat, jako by neměly žádný dopad na hněv, který pohání fundamentalistické teroristy na Blízkém východě i jinde.

Irák se stal ohniskem tohoto hněvu a Británie je nyní významnějším terčem pro tento hněv než před iráckou válkou. Prostě není důvěryhodné tvrdit, že tomu tak není.

Pokud nechápeme podstatu sil, které se proti nám stavějí, jsme odsouzeni navždy reagovat až na jejich útoky, namísto toho, abychom se snažili odstranit jejích základní příčiny. To neznamená, že bychom měli prostě ustoupit a přijmout požadavky, abychom stáhli svá vojska z Iráku. Vzhledem k tomu, že jsme vytvořili nestabilní a nebezpečnou situaci, nemůžeme si nyní nad ní jen tak umýt ruce a odejít.

Ano, zastáváme názor, že invaze do Iráku byla pošetilá a byla to katastrofa. Ano, zdůrazňujeme, že Tony Blair zahájil tuto válku navzdory výslovnému přání milionů Britů a mnoha svých vlastních poradců. Ale tato válka už proběhla a máme nyní vůči Iráku dluh. Musíme v něm vytvořit něco, co alespoň bude připomínat demokracii a něco, co bude alespoň připomínat stabilitu.

Nemůžeme vyjednávat s těmi, kdo jsou odpovědni za londýnská zvěrstva - i kdybychom věděli, kdo to vůbec je. Dialog s neviditelnou, rozrůzněnou a fundamentalistickou skupinou fanatiků, kteří jsou ochotni zabíjet a být zabíjeni pro nesprávnou interpretaci islámské víry, není morálně přijatelnou alternativou.

Možností, které nám nyní zůstávají, je málo. Můžeme projevovat ostražitost vůči možným budoucím útokům. Můžeme usilovat o to, aby se různé rasy a různé víry, z nichž se skládá naše mnohonárodnostní společnost, nestaly obětí podezřívavosti a izolace. A nejdůležitější je s rozhodností usilovat o to, aby naše práva a svobody, kterým se nyní těšíme, nebyly ochromeny extremistickými fanatiky či autoritářskými politiky, kteří chtějí zneužívat strachu jako zbraně pro zavedení reakčních protiteroristických zákonů.

Dosud signalizuje britská labouristická vláda, že se hodlá ve věci nových protiteroristických zákonů, jejichž návrhy už v Británii letos vyvolaly tak obrovskou kontroverzi, chovat nesmírně opatrně. To vítáme - ale zůstáváme vůči vládě nadále v ostražitosti.

Podrobnosti v angličtině ZDE