Když ovšem zabředneme do podrobností a vezmeme si na pomoc čísla, čemuž se já nedokážu vyhnout (proto asi nejsem zelený aktivista), zjistíme, že porovnáváme neporovnatelné. Elektrárnu se stabilním výkonem přes 2GWe, tedy 2000MWe, s elektrárnou (říkejme jí tak), která v ideálním případě, když nefouká ani moc ani málo, ale tak akorát,dodává 1,2 MWe. S prominutím, to je jako porovnávat skutečnou lokomotivu ČD s modelem v měřítku H0. Jen na nahrazení instalovaného výkonu JETE, tedy toho, co jsou generátory schopné dodat v ideálních podmínkách, by bylo potřeba postavit více než 3300 jindřichovických věží.

Ovšem to mluvíme o instalovaném výkonu, ne o skutečně dodané energii. Využití VěE závisí (světe div se) na větru. V Británii, kde se počasí podle mých vzpomínek pohybuje od "windy" po "very windy" mají VěE využitelnost i přes 30 %. V Německu, které má pobřeží Severního moře, je to 20-25% (spíše těch 20). A VěE v Jindřichovicích? Dodává jako by běžela mírně přes 10% času. Ve skutečnosti je to ovšem ještě horší, protože ono ani nefouká 10% času optimálně, ale jak se tak zrovna namane. Regulovat se vítr nedá (a kdyby ano, Zelení by určitě protestovali), předpovědět ... no, známe přesnost předpovědí. Připomínám, že energie ve větru obsažená, je úměrná třetí mocnině rychlosti, takže obvyklá předpověď "vítr o rychlosti 3-5 m/s" říká, že se bude násobit koeficientem 27 nebo taky 125... Když předpověď vyjde.

Takže na náhradu instalovaného výkonu JETE by bylo potřeba 3300 jindřichovických věží (jsou tam dvě), na náhradu dodané energie desetkrát tolik. 33 tisíc věží 65 metrů vysokých s vrtulemi o průměru 47 metrů... A protože elektrickou energii neumíme skladovat, pouze ji přeměnit na jinou formu, museli bychom vybudovat zařízení na uskladnění té energie vyrobené během 10% času tak, aby vydržela zbylých 90%. Jediný dnes známý způsob, jak "uskladnit" dostatečné množství energie, jsou přečerpávací elektrárny. Kopec, nahoře jezero, dole jezero, mezi tím několik pořádných trubek a soustrojí, které, když je elektrické energie přebytek, žene vodu nahoru. Když je nedostatek, nechá téct vodu dolů a vyrábí elektřinu. Doporučuji jen odhadnout, jen si představit farmu 33 tisíc větrníků vyšších než petřínská rozhledna a k nim odpovídající počet přečerpávaček. Dovolím si připomenout, že proti naší nejmodernější přečerpávací elektrárně s účinností fantastických více než 70% - Dlouhé stráně - zvedli zelení aktivisté pokřik jen o něco menší než proti Temelínu. Je vytypováno 10 dalších míst vhodných pro vybudování přečerpávacích elektráren s možností turbínového provozu (tedy té doby, kdy vrací elektřinu do sítě) 3-7 hodin. A když nezafouká déle, tak co? Tak nic. Pochopitelně proti všem těmto stavbám je silný tlak ekologistické lobby.

Zabřednu ovšem ještě hlouběji a vezmu si na pomoc cosi, co je pro ekologistické aktivisty věc úplně děsivá - ekonomii. Temelín stál 96 mld Kč. Jindřichovické VěE 62 milionů (dotace od Státní ho fond u životního prostředí 28 mil., půjčka 24 mil., obec sama dala 10 mil. Kč ). Jeden MW instalovaného výkonu přijde v Jindřichovicích na 51.7 milionu Kč, v Temelíně na 48 milionu. A to jsme zase pouze u instalovaného výkonu, ne energie. U JE netřeba násobit ničím, u VěE deseti. Obvyklá replika v této chvíli je - no ale to nemůžete počítat, to jsou jenom peníze, ale to životní prostředí... Pominu, že ne každý může uvažovat v relaci "jenom peníze". Tato odpověď totiž ukazuje neschopnost aktivistů uvažovat, či spíše jejich nechuť (nebo neschopnost) zabředávat do reality. Ty peníze, investiční náklady, reprezentují práci a materiál. Cena práce je srovnatelná na stavbě JE i VěE, aspoň doufám, že VěE staví stejně dobří a dobře placení odborníci jako JE. Zbývá materiál. Ale materiál, to jsou suroviny, které je třeba vytěžit, přepravit, přepracovat (obé často několikrát) - a to znamená spotřebovanou energii. Cena odráží energii spotřebovanou na stavbu včetně těžby surovin. Tedy v zelené hantýrce devastace krajiny.

Tak nevím, kdo je vlastně ochránce životního prostředí. Že by naši nezabředávající aktivisté? Čísla, jež jsem si vzal na pomoc tomu nenasvědčují. Ovšem oni se přece zabředávání do podrobností, natož nějakým číslům, brání.

Je tu ovšem ještě jedno možné vysvětlení jejich aktivit: klasické země větrné energetiky, jako Německo, Dánsko, Holandsko jsou už věžemi s vrtulemi nacpané, kam se podíváš. V Holandsku už lidé protestují proti dalšímu zhoršování životního prostředí dalšími větrníky (a to by měli být na větrné mlýny zvyklí!), v Německu se povinný výkup neregulovatelné elektřiny promítá citelně do stability sítě a spolu s udržováním této stability ještě citelněji do cen elektřiny pro spotřebitele. Ovšem penězovod dojící státní kasu dotacemi a kasičky spotřebitelů povinným a předraženým výkupem je nastaven. Výrobci o něj nechtějí přijít, nezbývá než expandovat do zemí, kde to (dosud) stabilní soustava s (zatím) dostatkem zdrojů (prozatím) unese. Například do České republiky...